Akcie energetické společnosti ČEZ si včera na pražské burze připsaly zhruba 4,5 procenta, to je nejvíce od loňského 20. října. Poprvé od 6. října 2022 tak uzavřely nad hranicí 900 korun za akcii, konkrétně na úrovni 915 korun. Dnes po začátku obchodování vyskočily až na hodnotu 930 korun za akcii (což je jejich absolutně nejvyšší cena rovněž od 6. října 2022), pak ale část zisku odevzdaly.
Do značné míry stojí za markantním růstem ceny akcií ČEZ, který citelně předčí vývoj souhrnného indexu evropských energetik, spekulace, že Fialova vláda v tichosti připravuje rozdělení podniku. A že stát by v takovém případě nabídl menšinovým akcionářům v rámci výkupu akcií zajímavý „bonus“ nad tržní cenou.
Spekulaci dala zřetelnější obrysy včerejší informace člena rady Petra Bezoušky, že legislativní rada vlády v rovině paragrafů „připravuje půdu“ právě pro rozdělení ČEZ. Projednávala totiž včera novelu zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. „Ke schválení rozdělení ČEZ má stačit 85 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě,“ informuje na svém facebookovém profilu Bezouška. Dosud je třeba 90 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.
Realita valných hromad ČEZ je ovšem taková, že snížení na 85 procent by mělo stačit k tomu, aby si stát sám schválil rozdělení podniku. To proto, že vlastní přibližně 70procentní balík akcií ČEZ a vzhledem k roztříštěnosti menšinových akcionářů by to zřejmě dostačovalo k ovládnutí valné hromady.
Premiér Petr Fiala před dvěma týdny pro ČTK uvedl, že stát zamýšlí získat větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou. Už loni na jaře se spekulovalo o tom, že rozdělením ČEZ by stát mohl plně ovládnout část podniku zodpovídající za jadernou energetiku nebo výrobu a cenotvorbu elektřiny a potenciálně také její distribuci. Stát by to dle tehdejších propočtů vyšlo minimálně na 200 až 250 miliard (viz zde). Počítá se totiž s přirážkou pro menšinové akcionáře. Ta třeba v případě loni schváleného zestátnění „francouzského ČEZ“, společnosti EdF, činí více než 40 procent nad cenou akcie v okamžiku oznámení nabídky odkupu.
Druhá část rozděleného ČEZ, zahrnující například segment obnovitelných zdrojů, by zřejmě zůstala v alespoň částečném vlastnictví soukromého kapitálu a dále by se s ní obchodovalo na burze.
Právě vidina přirážky k výkupní ceně včera mocně poháněla akcie ČEZ k několikaměsíčnímu maximu. Experti jsou však zdrženlivější. Svoji analýzu vyhlídek podniku včera zveřejnila Česká spořitelna. Cílovou cenu akcií ČEZ, tedy nejpravděpodobnější cenu za dvanáct měsíců, snížila z 920 na 917 korun. Doporučuje akcie podniku pouze „držet“, tedy ani neprodávat, ale ani nenakupovat.
Americká banka Morgan Stanley začátkem ledna snížila dvanáctiměsíční cílovou cenu ČEZ z více než 1000 korun na pouhých 690 korun. Jejím doporučením je snížení zastoupení akcií ČEZ v portfoliu.
První zákulisní informace o tom, že vláda připravuje konkrétnější kroky vedoucí k potenciálnímu rozdělení ČEZ se přitom objevily už loni v prosinci, před Vánoci. Morgan Stanley už tedy také mohla při stanovení svého doporučení s touto informací pracovat.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
