Českému průmyslu se letos nedaří. Statistici revidovali lednový údaj, kdy podle nynějších dat průmyslová výroba oslabila meziročně o pět procent, tedy nejvíce od loňského srpna. Propad pokračoval v únoru, jak ukazují dnes zveřejněná čísla. Průmysl se meziročně propadl o 2,6 procenta.
Trh přitom ve střední hodnotě odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg předpokládal únorový růst, a to o 0,4 procenta.
Tuzemskému průmyslu nesvědčí důsledky přetížení světových přepravních kapacit, například v nakládce a kontejnerové přepravě na asijsko-evropské trase.
Kvůli nedostatku čipů z Asie musela hned zkraje roku omezovat svoji výrobu například i automobilka Škoda Auto, podobné potíže přitom zasáhly celý koncern Volkswagen. Mladoboleslavská automobilka kvůli těmto výpadkům subdodávek zastavila výrobu v několika provozech a směnách.
Výpadkům v subdodávkách čelí také třeba kolínská automobilka TPCA.
Výsledkem je citelný únorový propad autoprůmyslu, o osm procent meziročně. Tento propad ve výrobě aut táhl dolů celý průmysl.
Průmyslu České republiky nenahrál ani konec pobrexitového přechodného období, jež vypršelo loni se samým sklonkem roku. Vyhlížená nejistota vedla k předzásobení odbytišť přímého i nepřímého průmyslového vývozu z ČR, což zadělalo na lednový i částečně i únorový tlumící efekt.
Současně letos již německý průmysl nenavázal na postupné zlepšování své kondice, resp. zmírňování meziročního propadu ze druhé poloviny loňska. To se opět negativně promítlo v celkovém výsledku tuzemského průmyslu, resp. zahraničního obchodu.
Nepomohlo ani posílení koruny. Kurs koruny k euru se během února pohyboval převážně pod úrovní 26 koruny za euro. Loni po podstatnou část podzimu převyšoval úroveň 27 korun. Silnější měna snižuje konkurenceschopnost tuzemského průmyslového zboží na zahraničních trzích.
Za celý letošní rok by měla průmyslová výroba vzrůst o sedm procent, z velké části díky nižší základně meziročního srovnání. Pomůže jí vakcinace podstatné části globální populace a postupné zotavování světové i tuzemské ekonomiky zejména od poloviny letošního roku. Rizikem je ovšem stále možné uzavření části průmyslové výroby ČR z důvodu zhoršení pandemické situace. Pravděpodobnost tohoto vývoje však posledních týdnech díky zlepšující se pandemické situaci klesá.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
