Ropa má nakročeno k opakování loňského vývoje, kdy byla druhá polovina roku ve znamení zlevňování pohonných hmot. Řidiče to jistě potěší. Trhy a centrální bankéře už méně. I přesto, že levná ropa by měla ekonomiku jako celek spíše podporovat.
Důvodem je, že v posledním roce ještě zesílil vztah mezi cenami akcií a cenou ropy. Když zlevňuje ropa, zlevňují i akcie, a naopak. Za své tak bere učebnicová poučka, že nízké ceny ropy ekonomiku stimulují, zatímco drahá ropa ji brzdí. Co tak zásadního se změnilo, že je třeba, jak se zdá, měnit a přepisovat učebnice?
Maurice Obstfeld, šéf ekonomického výzkumu v Mezinárodním měnovém fondu, míní, že ke změně došlo kvůli nízkým až nulovým úrokovým sazbám. Když za takových podmínek klesá inflace, třeba právě z důvodu zlevňující ropy, zvyšuje se reálná úroková sazba. Pokud bude nominální sazba na nule, ale ekonomika se ocitne v deflaci na úrovni minus jednoho procenta, reálná sazba dosáhne jednoho procenta. Když se deflace prohloubí například na minus pět procent ročně, reálná úroková sazba vyskočí na kladných pět procent.
Vyšší úroky přitom, jak známo, brzdí ekonomický růst i zaměstnanost. A tím pádem i akciové trhy. Právě proto podle Obstfelda při zlevňování ropy v současnosti zlevňují i akcie.
Vyšlo v Hospodářských novinách.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
