Lidé v Česku prožijí podruhé Velikonoce v lockdownu. Jejich nákupní chování se proto bude podobat tomu loňskému, přičemž se zároveň bude lišit od toho z doby před pandemií. V praxi to znamená, že s nižšími tržbami, než na jaké byli před pandemií zvyklí, musí počítat například výrobci a prodejci cukrovinek či vína. Naopak výrobci a prodejci piva, zeleniny nebo masa se dočkají tržeb vyšších.
Nadále přitom platí, že pro obchodníky jsou Velikonoce třetím nejvýnosnějším svátkem roku, po Vánocích a Silvestru (viz TOP 10 níže). Letos utratí u příležitosti Velikonoc zhruba osm miliard korun, 900 korun na obyvatele.
Letos před Velikonocemi rostou výdaje na přísady potřebné k pečení, jako jsou kypřicí prášky, ochucené cukry či droždí, dále na máslo, smetanu, ovoce, perníky, mléko, dezerty v prášku a cukrovinky. V týdnech před svátky jara ale domácnosti letos utrácejí výrazně více i za pivo, čerstvou zeleninu a maso, majonézu, kompoty a sterilovanou zeleninu. To je dáno tím, že častěji než v předpandemických letech si nyní lidé připravují jídlo doma, ať už z důvodu práce na bázi home office nebo z důvodu nemožnosti navštívit restauraci.
Podíl pečiva, cukrovinek (sušenky, bonbony i čokoládové tyčinky), lihovin a vína je tedy v letošním velikonočním nákupním košíku nižší než v letech před pandemií. Češi zkrátka své výdaje z uvedených důvodů přesměrovali na přece jenom méně zbytné potraviny a nápoje, které používají při přípravě a konzumaci jídel doma. Kupují tedy více masa a více zeleniny, a to i z důvodu snahy o zdravější životosprávu v době pandemie – tak, aby posílili svoji imunitu.
Utrácí také více za zmíněné pivo, takže méně než před pandemií dají za jiný alkohol, jako jsou lihoviny nebo vína. U doma uvařeného pokrmu si prostě stále raději otevřou pivo než víno. Omezují i výdaje na jiné zbytnější potraviny, jako jsou zmíněné cukrovinky. Ve svém rozpočtu totiž před cukrovinkami upřednostňují méně zbytné potraviny typu masa, které před pandemií konzumovali v restauraci nebo závodní jídelně.
Kapitolu samu o sobě představují sladkosti s velikonočními motivy (čokoládové figurky, vajíčka, medové perníky atd.). Ty jsou nejoblíbenější u rodin s dětmi školního věku, kde je kupuje polovina domácností, ale nejvíce za ně (v přepočtu na jednu domácnost) utratí domácnosti s nejmenšími dětmi do pěti let věku. Za cukrovinky s velikonočním motivem nejvíce utrácejí domácnosti ve vesnicích do tisíce obyvatel (210 korun). Na vesnicích se totiž obecně velikonoční zvyky dodržují důsledněji než ve městech.
Dospělí si kromě sladkostí a vajíček často vykoledují i něco ostřejšího. V týdnu před Velikonočním pondělím lze očekávat růst výdajů za lihoviny o čtvrtinu oproti průměrnému týdnu v roce. U piva lze předpokládat nárůst dokonce více než 40 procent.
Loni zaznamenal trh s velikonočními cukrovinkami p
TOP 10 svátků, které letos vydělají obchodníkům v ČR nejvíce peněz (platí pro rok 2021)?
1. Vánoce (dárky, stromeček, cukroví, kapr, alkohol…) – 9 000 Kč na osobu, celkově zhruba 60 miliard korun za všechny dospělé obyvatele ČR
2. Silvestr (potraviny, alkohol, pyrotechnika) – 1 700 Kč na osobu, celkově zhruba 15 miliard korun za všechny dospělé obyvatele ČR
3. Velikonoce (dárky, beránek, čokoládoví zajíčci, alkohol,..) – 900 Kč na obyvatele, celkově zhruba 8 miliard korun za všechny obyvatele ČR
4. Dušičky (věnce, svíčky) – 120 Kč na osobu, celkově zhruba 900 milionů korun za všechny obyvatele ČR
5. Mezinárodní den žen (květiny, bonboniéry) – v řadu stokorun, týká se ale pochopitelně jen obdarovávaných žen
6. Valentýn (květiny, šperky…) – v řádu stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně mladých lidí do 35 let
7. Den matek (květiny) – v řadu stokorun, týká se ale pochopitelně jen obdarovávaných matek, příp. babiček
8. Mikuláš (dárky pro malé děti, kostýmy) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně rodin s malými dětmi ve věku do 10 let
9. Halloween (alkohol, kostýmy) – v řádu vyšších stovek korun, ale poměrně omezeně, pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR)
10. Sv. Patrik (alkohol) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR)
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
