Britská vláda pracuje na plánu záchrany společnosti Liberty Steel, majitele ostravských hutí. Na pokraji zhroucení se totiž ocitá skupina GFG Alliance Brita indického původu Sandžíva Gupty. Do této skupiny, která zastřešuje jeho ocelářský, hliníkárenský a energetický byznys, spadá právě i Liberty Steel, a tedy rovněž ostravské hutě.
Ostravské hutě, čili někdejší Nová huť (Klementa Gottwalda), později ArcelorMittal Ostrava, zaměstnávají přes šest tisíc lidí. V případě kolapsu jejich majitele by tato pracovní místa byla vážně ohrožena.
Informaci o záchranném plánu britské vlády přinesl včera večer list Financial Times. Rozhodnutí o konkrétní podobě záchrany či znárodnění Liberty Steel podle plánu britská vláda učiní, až a pokud dojde k definitivnímu zhroucení celé Guptovy skupiny. Britská vláda by měla za veřejné peníze převzít Liberty Steel, tedy i ostravské hutě, než se najde jejich nový kupec. Najít kupce však může být za současných podmínek ve světovém ocelářství krajně problematické.
K akci britskou vládu již ve čtvrtek vyzvala opozice. Ed Milliband, exministr, někdejší šéf labouristické strany a nynější stínový ministr, vyzval kabinet premiéra Borise Johnsona, aby zvážil nouzové znárodnění společnosti Liberty Steel, vzhledem k tomu, že Gupta bojuje o své finanční přežití.
Guptovo ocelářské impérium se ocitá na pokraji krachu poté, co jeho největší věřitel skončil v insolvenci.
Podle nedávno zveřejněných soudních dokumentů Guptova zmíněná zastřešující skupina, GFG Alliance, už letos v únoru oznámila svému uvedenému největšímu věřiteli, britsko-australské společnosti Greensill Capital, že bez jeho finanční pomoci se ocitne v bankrotovém stavu, resp. tedy v insolvenci. Jenže právě sama Greensill Capital je nyní v insolvenci.
Společnost Greensill Capital měla Guptovi poskytnout půjčky, jimiž financoval právě i koupi ostravských hutí. Za provozní úvěr v objemu dvě miliardy korun se zaručila česká státní pojišťovna EGAP.
Tento svůj nákup Gupta dokončil před dvěma lety. O hutě ani tehdy, před pandemií nebyl jinak přílišný zájem, takže je poměrně málo pravděpodobné, že by se v případě pádu jeho ocelářského impéria rychle našel někdo, kdo by byl ochotný ostravské hutě koupit. To může být další předvolební bolehlav pro vládu Andreje Babiše. Koaličním stranám už nyní citelně klesají preference v důsledku pandemické situace, pád ostravských hutí, a riziko citelného nárůstu počtu nezaměstnaných, by je stáhnul ještě níže.
Vodou na mlýn může být situace pro české odboráře. Předák největších odborů v zemi, Josef Středula, v době převzetí ostravských hutí vyjadřoval značné pochyby o skutečných záměrech Guptovy společnosti, obával se o další osud řadových pracovníků hutí. Stávající situace může tyto obavy naplnit. Středula přitom dnes nevylučuje kandidaturu na prezidenta republiky.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
