Lednový lockdown odradil Čechy od utrácení ještě více, než se čekalo. Tržby v maloobchodě poklesly meziročně o devět procent, což je historicky druhý nejvýraznější pokles. Výrazněji se propadly už jen loni v dubnu, kdy vrcholil jarní lockdown roku 2020. Stejně jako tehdy i nyní v lednu byla důvodem dramatického propadu tržeb uzavírka podstatné části tuzemského maloobchodu a služeb, jež nastala po rozvolnění ze sklonku loňska. Češi omezili své výdaje výrazněji, než se čekalo, neboť analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů propad čítající 5,8 procenta. Své výdaje omezili nejvíce za oděvy a obuv, za které utratili o 74,1 procenta méně než loni. Klesaly ale výdaje také za domácí potřeby, kosmetiku, počítače, mobily i elektroniku či za lékárenské zboží.
Čechy k vyšším výdajům nemotivovalo ani zrušení superhrubé mzdy. Je však pravda, že její zrušení – a související snížení daně z mzdy – pocítili poprvé až v únorovém výplatním termínu. Ovšem v lednu se vidina nižších daní, a tedy vyhlídka více peněz na spotřebu, ve spotřebním chování Čechů neprojevila. Peníze, které Češi ušetří v odložených nákupech, mohou ovšem způsobit nákupní mánii, jakmile dojde k odeznění pandemie a otevření obchodů.
Češi totiž už rok, od propuknutí pandemie a uzavření ekonomiky, hromadí na svých účtech velké peníze. A nyní zjevně ještě větší, kvůli slabým maloobchodním tržbám navzdory zrušení superhrubé mzdy. Střední třída v ČR má podle odhadu České národní banky nyní v úsporách o zhruba o 120 miliard korun více, než by měla za situace bez covidové pandemie.
Tyto peníze Češi hromadí ze svou důvodů. Zaprvé, kvůli zavření obchodů, restaurací či omezené možnosti cestování nemají pořádně kde a za co všechny své úspory utratit. Zadruhé, obávají se zhoršení své vlastní finanční situace, zejména pak vyhazovu ze zaměstnání.
Až pandemická situace odezní, což díky postupující vakcinaci u nás i v zahraniční může nastat už později na jaře, nejpozději ve druhé polovině letošního roku, Češi ve velkém začnou utrácet, jak předpokládá Česká národní banka. Celou ekonomiku to řádně „nakopne“. To proto, že budou po dlouhých měsících izolace natěšení na setkávání se s přáteli, nakupování v kamenných obchodech či na návštěvy nyní uzavřených fitness center, kaváren, kin či divadel. Také po otevření ekonomiky zmírní jejich obava ze zhoršení vlastní finanční situace, protože rychle uvidí, že hospodářství zase „šlape“, takže i riziko jejich vyhazovu klesá.
Navíc k uvedené sumě 120 miliard získají dohromady dalších 80 miliard, vypočítává Česká národní banka. A to díky zrušení superhrubé mzdy, které platí od letoška a vlastně znamená snížení daně ze mzdy pro miliony zaměstnanců.
Dohromady tedy podle centrální banky bude mít po otevření ekonomiky česká střední třída k dispozici 200 miliard korun z odložených nákupů. Ty podle všeho „vrhne“ do ekonomiky, což způsobí její rekordní růst. A také to ovšem může způsobit citelné zdražování, inflaci. To by mohlo ještě umocnit očekávanou mánii po otevření ekonomiky. Kdo totiž bude v obchodech po otevření ekonomiky co nejdříve, ještě bude nakupovat za ceny akčních nabídek, sloužících jako lákadlo k návratu k nákupu v kamenných obchodech, či bude nakupovat obecně za nižší, inflačně ještě nezvýšené ceny. Kdo dříve přijde, ten dříve – a levněji – mele.
Za celý letošní rok by tak měly maloobchodní tržby reálně růst o dvě procenta. Bude ovšem záležet na tempu vakcinace. Zároveň Čechy může od spotřební výdajů odradit vyhlídka vyšších cen některých nezbytných výdajů. V poslední době citelně zdražují pohonné hmoty nebo také velkoobchodní elektřina, jejíž cena je na Pražské energetické burze nejvýše od roku 2018, zejména kvůli zdražujícím emisním povolenkám EU. Dražší velkoobchodní elektřina se může postupně promítnou do vyšší ceny elektřiny pro konečné spotřebitele z řad domácností.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
