Tuzemské banky se ocitají pod dosud nikdy nezaznamenaným náporem Čechů dychtících po hypotéce. Těží i z toho, že Češi se „cítí bohatší“ díky zrušené superhrubé mzdy a kvůli nemožnosti realizovat své výdaje v době pandmie jinde. V únoru tak banky poskytly největší měsíční objem hypoték v historii, a to za 29,9 miliardy korun. Letošní únor je tak první v historii ČR, kdy průměrný denní objem poskytnutých hypoték překročil jednu miliardu korun.
Češi se na poslední chvíli snažili využít klesající úrokové sazby. Průměrná sazba hypoték klesla na 1,93 procenta, z lednové úrovně 1,94 procenta. Naposledy byly hypotéky levnější přesně o čtyři roky dříve, v únoru 2017.
Se zlevňování hypoték je ale od března konec. V pondělí 8. března zdražil své hypotéky jejich největší poskytovatel v České republice, skupina ČSOB. Symbolicky tím končí takřka roční období zlevňování hypoték. Češi se teď musí připravit na jejich zdražování, které může trvat i léta. Zejména, pokud se v nadcházející době projeví inflace citelně, půjdou poměrně rychle nahoru také úrokové sazby, včetně těch hypotečních. Forwardoví obchodníci nyní sázejí na to, že Česká národní banka zvýší svoji základní sazbu hned čtyřikrát během následujícího půldruhého roku. Takový vývoj by se projevil také právě znatelným zdražením hypoték.
Do zmíněné skupiny ČSOB, která od 8. března hypotéky zdražuje, patří také Hypoteční banka. Právě Hypoteční banka je lídrem českého trhu s hypotékami. Ačkoli loni poskytla nejvíce hypoték Česká spořitelna, Hypoteční banka drží prvenství v celkovém objemu splácených hypoték. Velcí hráči svým způsobem udávají tón celému hypotečnímu trhu. Fakt, že zvyšuje sazby jeho lídr, předznamenává skutečnost, že i ostatní půjdou s úroky nahoru.
Češi, kteří si chtějí vzít hypotéku za velmi výhodných podmínek, by si tak měli pospíšit. Lépe už nebude. Češi si na hypotékách letos v lednu i v únoru půjčovaly o desítky procent více peněz než v průměru v stejných měsících v době prosperity let 2015 až 2020. V období pandemické krize, kdy se vláda rekordně zadlužuje, aby zachránila zaměstnanost a ekonomiku, si tedy půjčují na bydlení jako diví.
Jen částečně je to dáno tím, že nemovitosti postupně zdražují, takže pochopitelně roste o objem hypoték nutných k jejich financování. Jistou roli hraje i to, že hypotéky jsou poměrně levné. Jenže stále nejsou rekordně levné. I letos v únoru byly stále dražší než v takřka ročním období od dubna 2016 do února 2017.
Klíčovým důvodem je jednoduše to, že Češi „nevědí, co s penězi“. Podle dat České národní banky činil loni koncem roku objem netermínových vkladů klientů tuzemských bank celkem 2,42 bilionu korun. To je historicky rekordní suma. Ještě zajímavější je meziroční nárůst tohoto ukazatele. Mezi prosincem 2019 a prosincem 2020 totiž stoupl o 17,87 procenta, nejvíce za celé období měsíčního sledování od března 2009. Další peníze přibývají Čechům nyní v únoru, kdy se zaměstnancům poprvé na výplatní pásce znatelně projevilo snížení daní způsobené loňským zrušením superhrubé mzdy (a navýšením slevy na poplatníka).
Navzdory krizi tedy Češi mají hodně peněz. Ba co více, tyto peníze se jim na účtech v bankách hromadí nejrychlejším tempem za posledních skoro dvanáct let. Částečně proto, že Češi tolik necestují, nepodnikají tolik zejména zahraničních cest, a omezují také některé své nákupy hlavně v kamenných obchodech. O to více peněz jim tedy zbývá, přičemž část těchto peněz míří právě do hypoték.
Lidé v Česku ale do realit zhusta investují ještě i z jiných důvodů, než jsou levné hypotéky a fakt, že mají omezené možnosti dalších výdajů.
Uvědomují si, že v době nízkých úrokových sazeb je výnos z nemovitostí, ročně třeba kolem čtyř nebo pěti procent, ještě lákavější alternativou. Také se obávají výraznější inflace, kterou v nadcházející době může způsobit expanzivní fiskální, resp. monetární politika vlád i centrálních bank. Tedy právě to, že ekonomiku vláda a centrální banka zachraňuje na dluh.
Peníze uložené v nemovitostech jsou před inflací chráněny lépe než ty uložené na spořícím nebo termínovaném účtu. Koronavirus také umocnil zájem Čechů o chaty a chalupy, které představují stále vítanější únik nejen před ruchem velkoměsta, ale také před jeho novým rizikem, tím pandemickým. Někteří se také obávají ztráty zaměstnání v nadcházející době, případně zhoršení své finanční situace, a tedy toho, že by jim banka nemusela již hypotéky poskytnout – chtějí to tedy stihnout ještě, než se tak stane. V neposlední řadě zájem o reality podněcuje loňské uvolnění podmínek České národní banky pro poskytování hypoték a rovněž loňské zrušení daně z nabytí nemovitosti.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
