Tuzemská průmyslová výroba se v lednu v neočištěném vyjádření propadla nejvýrazněji od loňského srpna. Meziroční pokles čítající 4,4 procenta je ještě horší, než se čekalo. Trh ve střední hodnotě odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg předpokládal pokles o 4,3 procenta.
Po očištění – loňský leden měl dva pracovní dny navíc – je výsledek o poznání lepší, neboť průmyslová produkce vykazuje meziroční růst 0,9 procenta. I ten ale mírně zaostal za předpoklady. Jde o nejslabší očištěný výsledek od loňského září.
Tuzemskému průmyslu nesvědčí důsledky přetížení světových přepravních kapacit, například v nakládce a kontejnerové přepravě na asijsko-evropské trase.
Kvůli nedostatku čipů z Asie musela zkraje roku omezovat svoji výrobu například i automobilka Škoda Auto, podobné potíže přitom zasáhly celý koncern Volkswagen. Mladoboleslavská automobilka v lednu kvůli těmto výpadkům subdodávek zastavila výrobu v několika provozech a směnách.
Průmyslu České republiky nenahrál ani konec pobrexitového přechodného období, jež vypršelo loni se samým sklonkem roku. Vyhlížená nejistota vedla k předzásobení odbytišť přímého i nepřímého průmyslového vývozu z ČR, což zadělalo na lednový tlumící efekt.
Současně v lednu již německý průmysl nenavázal na postupné zlepšování své kondice, resp. zmírňování meziročního propadu ze druhé poloviny loňska. To se opět negativně promítlo v celkovém výsledku tuzemského průmyslu, resp. zahraničního obchodu.
Nepomohlo ani posílení koruny. Kurs koruny k euru se během ledna pohyboval převážně v pásmu od 26 do 26,20. Loni po podstatnou část podzimu převyšoval úroveň 27 korun. Silnější měna snižuje konkurenceschopnost tuzemského průmyslového zboží na zahraničních trzích.
Za celý letošní rok by měla průmyslová výroba vzrůst o osm procent. Pomůže jí vakcinace podstatné části globální populace a postupné zotavování světové i tuzemské ekonomiky zejména od poloviny letošního roku. Rizikem je ovšem možné uzavření části průmyslové výroby ČR z důvodu zhoršení pandemické situace. To bylo v uplynulých dnech doslova „na spadnutí“, jak plyne ze slov ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, a tato hrozba stále není zažehnána. Její zhmotnění by zásadně, ba nevratně narušilo dodavatelsko-odběratelské řetězce ve vztahu k zahraničí. Nejistota, která je s tím spojena, průmyslu pochopitelně nesvědčí.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
