Elon Musk, zakladatel, šéf a hlavní akcionář automobilky Tesla, včera zbohatl během jediného dne o 25,1 miliardy dolarů, v přepočtu o zhruba 550 miliard korun. Taková suma odpovídá zhruba třetině plánovaných výdajů letošního státního rozpočtu České republiky. Musk včera bohatl průměrně tempem 23 miliard korun každou jednu hodinu, a to díky enormnímu nárůstu tržní kapitalizace Tesly. Ta během dne narostla o 107 miliard dolarů. Zřejmě žádný jednotlivec v moderních dějinách ještě nebohatl tak závratným tempem jako právě včera Musk.
Akcie Tesly včera prudce zdražovaly v kontextu širší korekce převážně technologického trhu Nasdaq. Jeho klíčový ukazatel, index Nasdaq 100, výrazně zvrátil předchozí třítýdenní propad, během nějž odepsal jedenáct procent. A během nějž – a kvůli němuž – také Musk přišel o pomyslnou korunku nejbohatšího člověka planety. Ta po včerejšku ovšem dále zůstává zakladateli Amazonu Jeffu Bezosovi. Musk jej nicméně výrazně dotáhl (viz tabulka níže).
Musk si včera v žebříčku nejbohatších lidí planety, jejž sestavuje agentura Bloomberg, polepšil o zhruba 25 miliard dolarů, a dotáhl se tak na prvního Bezose, který svůj majetek rozhojnil pouze o šest miliard.
I Bezos se svezl na vlně obnoveného zájmu o technologické tituly. Zbohatl však včera „pouze“ o šest miliard dolarů, neboli o 132 miliard korun, takže mu nyní Musk v žebříčku nejbohatších lidí planety z druhé příčky více než předtím „dýchá na záda“. Bezosův celkový majetek představuje necelých 180 miliard dolarů, zatímco ten Muskův přibližně 174 miliard. Bezosův majetek v přepočtu činí bezmála čtyři biliony korun, což odpovídá 70 procentům loňského hrubého domácího produktu ČR.
Včerejší obchodování na amerických trzích však pravděpodobně nevěstí zásadnější zvrat předchozího vývoje, tudíž je pravděpodobné, že jak Musk, tak Bezos v nejbližší době zase výrazně zchudnou. Technologickým titulům, jako je Amazon nebo Tesla, nesvědčí současný obecnější trend na trzích, známý jako „rotace“. Investoři se během něj zbavují titulů, které těžily z pandemické situace, a svůj kapitál přesouvají do titulů, jako jsou ty bankovní nebo energetické, jimž se obecně daří v prostředí ekonomického zotavování „off-line ekonomiky“ a rostoucích úrokových sazeb.
Nárůst úrokových sazeb signalizuje již delší dobu citelný vzestup výnosů vládních dluhopisů, jak těch vlády USA, tak třeba také vlády české. Růst výnosů vládních dluhopisů nastává v důsledků vzestupu inflačních očekávání, přičemž atraktivnější úročí poměrně bezpečných vládních dluhopisů činí zejména některé akciové tituly méně atraktivními. Investoři se proto zároveň obávají širšího akciového výprodeje.
V tomto smyslu bylo zvláště varovné obchodování na amerických trzích v pondělí tento týden. Nastal totiž výrazný propad zmíněného indexu Nasdaq 100, přičemž ovšem zároveň rostl Dow Jonesův index, jenž šířeji zachycuje kondici americké podnikové aféry. Takový nejednoznačný vývoj je zřídkavý a historicky často předznamenává širší akciové výprodeje, zejména pak technologických titulů (viz grafy níže).
Výrazný propad trhu Nasdaq při současném růst širokého Dow Jonesova indexu (červené body), k němuž došlo v pondělí, je historicky zřídkavý a může předznamenávat širší akciový výprodej, zejména pak technologických titulů.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
