Ženy obsazují v EU přesně třetinu křesel v jednotlivých národních parlamentech členských zemí. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Eurostat (zde). V manažerských pozicích firem a podniků pak obsazují 34 míst (zde).
Podíl žen v parlamentech v uplynulých letech postupně narůstal, jelikož například v roce 2004 činil jen 21 procent. V žádné zemi EU však ženy nemají v parlamentu většinu.
Česká republika v parlamentním zastoupení žen vykazuje v rámci EU značně podprůměrný výsledek. V českém parlamentu totiž mají ženy jen pětinu křesel. Hůře už je na tom v EU pouze Malta a Maďarsko. Nejvíce žen, padesát procent, zasedá ve švédském parlamentu. Dále jsou ženy zastoupeny výrazně také v parlamentu finském, kde jich je 46 procent, a belgickém, kde obsazují 43 procent křesel.
Stoupá nejen počet žen v parlamentech, ale také ve vládách členských zemí EU. Mezi lety 2004 a 2020 stoupl jejich podíl z 20 na 33 procent. Nadpoloviční zastoupení mají ženy ve vládách finské (55 procent), rakouské (53), švédské (52) a francouzské (51). V české vládě mají ženy podle Eurostatu 29 procent křesel.
Platí také, že současný počet ženských hlav států členských zemí EU, čtyři, je nejvyšší v historii EU.
Zastoupení ženy v politice může hrát roli i ve zvládání covidové krize, jak epidemiologickém, tak ekonomickém a sociálním. Média i odborníci si už takřka rok všímají toho, že země, jimž vládnou ženy, mají sklon k lepšímu zvládání pandemické situace. Za zemi, jež vůbec nejlépe ze všech zvládá boj s covidem, bývá často označován Nový Zéland. Ostrovu vládne premiérka Jacinda Ardernová. Pandemii dobře zvládají třeba také severské země Island, Norsko, Finsko a Dánsko. Vládám všech těchto zemí přitom předsedá žena.
Ženy ve vedoucích politických rolích mohou mít odlišný styl vedení než muži. Někteří badatelé, třeba profesorky Supriya Garikipatiová a Uma Kambhampatiová z britských univerzit v Liverpoolu a Readingu, upozorňují na to, že silnější sklon žen k empatii je například vede k prosazování testování osob v předních liniích zdravotní péče. Ženy jsou také participativnější, zaměřené na komunikaci a kooperaci, nikoli nutně na prosazení sebe sama, což je vede k ochotnějšímu naslouchání odborníkům, jako jsou epidemiologové, virologové či lékařští specialisté.
Zatímco ženy-političky mají v EU nejsilnější zastoupení v západních, zvláště severských zemích, v managementu firem mají ženy nejsilnější slovo v nových zemích EU, těch východních, postsocialistických. Nejvyšší zastoupení žen v manažerské pozici podniku či firmy vykazuje Lotyšsko (ženy mají 45 procent všech manažerských pozici), následuje Polsko (44) a Bulharsko (42). Nejméně žen ve vedení firem je pak v EU v Chorvatsku (24), v Nizozemsku (26) a na Kypru (27). V Česku je žen v managementu podle Eurostatu stejně, jako je žen ve vládě, tedy 29 procent. To je v rámci EU opět podprůměrný údaj, neboť průměr činí 34 procent.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
