Výnosy českých dluhopisů, například pětiletých či desetiletých, pokořily v těchto dnech nové rekordy. Tak nízko ještě nikdy v historii nebyly. Jde přitom o globální jev, který zdaleka nekončí. Na začátku prázdnin činila celosvětová hodnota záporně úročených bondů necelých 10 bilionů dolarů, v polovině srpna už to bylo přes 13 bilionů. Záporným sazbám dnes čelí takřka čtvrtina globální ekonomiky.
Důvodem je politika centrálních bank, které podnikají zoufalý závod ke dnu. Snižují sazby, jako nedávno na Novém Zélandu, případně zesilují či obnovují své programy odkupu aktiv (aktuálně Bank of England). Aktivita centrálních bank v tomto směru ještě zintenzivněla po červnovém referendu o vystoupení Velké Británie z EU.
Není náhoda, že právě v období po britském referendu nastoupily sestupný trend i výnosy z českých dluhopisů. Jejich pokles těší i naši vládu. Potřeba financování jejích výdajů by letos neměla převýšit loňský údaj, kdy dosáhla sedmi procent hrubého domácího produktu. V dalších letech by navíc měl tento ukazatel v podílu k HDP dále klesat. Kabinet premiéra Sobotky také alespoň částečně sklízí plody rozpočtové obezřetnosti vlád minulých. Ty ani v letech vrcholící světové finanční krize nedopustily bezuzdné zadlužování. Zatím je tedy vše v pořádku. Otázkou ovšem zůstává, jak to všechno skončí.
Vyšlo v Hospodářských novinách.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.