Od pondělí 8. března zdraží své hypotéky jejich největší poskytovatel v České republice, skupina ČSOB. Symbolicky tím končí takřka roční období zlevňování hypoték. Češi se teď musí připravit na jejich zdražování, které může trvat i léta. Zejména, pokud se v nadcházející době projeví inflace citelně, půjdou poměrně rychle nahoru také úrokové sazby, včetně těch hypotečních. Forwardoví obchodníci nyní sázejí na to, že Česká národní banka zvýší svoji základní sazbu hned čtyřikrát během následujícího půldruhého roku. Takový vývoj by se projevil také právě znatelným zdražením hypoték.
Do zmíněné skupiny ČSOB, která od pondělí hypotéky zdražuje, patří také Hypoteční banka. Právě Hypoteční banka je lídrem českého trhu s hypotékami. Ačkoli loni poskytla nejvíce hypoték Česká spořitelna, Hypoteční banka drží prvenství v celkovém objemu splácených hypoték. Velcí hráči svým způsobem udávají tón celému hypotečnímu trhu. Fakt, že zvyšuje sazby jeho lídr, předznamenává skutečnost, že i ostatní půjdou s úroky nahoru.
Češi, kteří si chtějí vzít hypotéku za velmi výhodných podmínek, by si tak měli pospíšit. Lépe už nebude. Hypotéky byly letos počátkem roku v Česku nejlevnější za poslední čtyři roky. V lednu průměrná úroková sazba hypoték – měřená ukazatelem Fincentrum Hypoindex – klesla na 1,94 procenta, a to z prosincové úrovně 1,96 procenta. Hodnota 1,94 procenta je nejnižší za celé období od února 2017. Zájem o hypotéky je díky jejich láci stále až nečekaně silný. Letos v lednu si na hypotékách napůjčovali 24,94 miliardy korun. To je o více než deset miliard korun více, než kolik si na hypotékách půjčovali v průměru v lednových měsících let 2015 až 2020 (lednový průměr za tato léta činí 14,12 miliardy korun). Jinými slovy, Češi si v období pandemické krize, kdy se vláda rekordně zadlužuje, aby zachránila zaměstnanost a ekonomiku, půjčují na bydlení jako diví. Přesněji si půjčují o takřka 77 procent více než průměrně v letech prosperity 2015 až 2020.
Jen částečně je to dáno tím, že nemovitosti postupně zdražují, takže pochopitelně roste o objem hypoték nutných k jejich financování. Jistou roli hraje i to, že hypotéky jsou poměrně levné. Jenže stále nejsou rekordně levné. I letos v lednu byly stále dražší než v takřka ročním období od dubna 2016 do února 2017.
Klíčové důvodem je jednoduše to, že Češi „nevědí, co s penězi“. Podle dat České národní banky činil loni koncem roku objem netermínových vkladů klientů tuzemských bank celkem 2,42 bilionu korun. To je historicky rekordní suma. Ještě zajímavější je meziroční nárůst tohoto ukazatele. Mezi prosincem 2019 a prosincem 2020 totiž stoupl o 17,87 procenta, nejvíce za celé období měsíčního sledování od března 2009.
Navzdory krizi tedy Češi mají hodně peněz. Ba co více, tyto peníze se jim na účtech v bankách hromadí nejrychlejším tempem za posledních skoro dvanáct let. Částečně proto, že Češi tolik necestují, nepodnikají tolik zejména zahraničních cest, a omezují také některé své nákupy hlavně v kamenných obchodech. O to více peněz jim tedy zbývá, přičemž část těchto peněz míří právě do hypoték.
Lidé v Česku ale do realit zhusta investují ještě i z jiných důvodů, než jsou levné hypotéky a fakt, že mají omezené možnosti dalších výdajů.
Uvědomují si, že v době nízkých úrokových sazeb je výnos z nemovitostí, ročně třeba kolem čtyř nebo pěti procent, ještě lákavější alternativou. Také se obávají výraznější inflace, kterou v nadcházející
době může způsobit expanzivní fiskální, resp. monetární politika vlád i centrálních bank. Tedy právě to, že ekonomiku vláda a centrální banka zachraňuje na dluh.
Peníze uložené v nemovitostech jsou před inflací chráněny lépe než ty uložené na spořícím nebo termínovaném účtu. Koronavirus také umocnil zájem Čechů o chaty a chalupy, které představují stále vítanější únik nejen před ruchem velkoměsta, ale také před jeho novým rizikem, tím pandemickým. Někteří se také obávají ztráty zaměstnání v nadcházející době, případně zhoršení své finanční situace, a tedy toho, že by jim banka nemusela již hypotéky poskytnout – chtějí to tedy stihnout ještě, než se tak stane. V neposlední řadě zájem o reality podněcuje loňské uvolnění podmínek České národní banky pro poskytování hypoték a rovněž loňské zrušení daně z nabytí nemovitosti.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
