Praha je třetím nejbohatším regionem Evropské unie. Vyplývá to z nejnovějších údajů Eurostatu, které úřad zveřejnil včera (zde). Hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený ve standardu kupní síly, který umožňuje mezinárodní srovnání, činil v české metropoli v roce 2019 celkem 205 procent průměru Evropské unie. Lépe už na tom bylo jen Lucembursko s 260 procenty průměru EU a jižní část Irska s 240 procenty.
Lucembursko je nejbohatším regionem EU dlouhodobě, po celé uplynulé desetiletí. Jižní část Irska na druhé místo poskočila v roce 2015. Růst irského hrubého domácího produktu v roce 2015 byl natolik mimořádný, že k němu, resp. příslušné revizi Eurostat vydal zvláštní prohlášení (zde). Statistický úřad EU tehdy vysvětloval prudký nárůst irského HDP jako důsledek globalizace a přesunu velkých nadnárodních společností. Irsko je vyhledávanou evropskou základnou například velkých amerických technologických firem typu Apple. Právě přítomnost těchto firem v jižní části Irska má lví podíl na tom, že právě od roku 2015 jde trvale o druhý až třetí nejbohatší region EU.
Příklad Irska rovněž ilustruje, že vysoký hrubý domácí produkt na obyvatele nemusí mít zcela těsnou vazbu na životní úroveň obyvatel daného regionu, a to ani po přepočtu dle standardu kupní síly. Hrubý domácí produkt totiž zachycuje bohatství, které se na daném území vytvoří, resp. hodnotu zboží a služeb, které se tam vyrobí, neříká však už, kolik z této vytvořené hodnoty v regionu také zůstává, a už vůbec ne, jak je tato hodnota rozdělena mezi obyvatelstvo.
S tímto na zřeteli je třeba brát také třetí příčku Prahy. Podstatná část hrubého domácího produktu vytvořeného v Praze, resp. firmami sídlícími v Praze, které představují dcery zahraničních mateřských společností, totiž odplyne ve formě dividend do zahraničí.
I tak je jistě příznivé, že Praha svoji pozici v žebříčku v uplynulém desetiletí upevnila. Loni, ale i v roce 2018 obsadila třetí příčku v celé EU, přičemž v letech od roku 2010 se umísťovala na čtvrtém až sedmém místě. Na sedmém místě skončila v roce 2012, od té doby si trendově své umístění v žebříčku zlepšuje. Není to samozřejmost. Například Bratislavský kraj obsadil ještě v roce 2013 čtvrtou příčku, takže se umístil před tehdy šestou Prahou, avšak od té doby klesl až na předloňskou příčku třináctou.
Praha se v letech 2018 a 2019 zato dokázala trvaleji dostat před regiony Brusel a Hamburg, za nimž od roku 2010 do roku 2017 soustavně zaostávala.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
