Výrobní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se letos v únoru citelně zlepšovaly, ačkoli ne až tak výrazně, jak se předpokládalo. Příslušný index společnosti Markit vykázal v únoru hodnotu 56,5 bodu. Tato hodnota zachycuje vývoj podmínek v průmyslu. Pokud je vyšší než padesát bodů, dochází z měsíce na měsíc ke zlepšení. Hodnota dosahuje více než padesáti bodů nepřetržitě od loňského září.
Letos v únoru opět došlo ke zlepšení, které ovšem nebylo tak výrazné jako lednové a prosincové zlepšení. V lednu a prosinci totiž index vykázal hodnotu dokonce 57 bodů. Únorový výsledek tuzemského průmyslu nepříjemně překvapil i analytiky. Ti oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů, že hodnota indexu bude v únoru činit 58,4 bodu. Zlepšení v tuzemském průmyslu tak citelně zaostalo za prudkým únorovým zlepšením v německém zpracovatelském průmyslu. Příslušný index společnosti Markit pro Německo totiž vykázal hodnotu 60,7 bodu. Podmínky v průmyslu se tak u našeho západního souseda zlepšovaly nejvýraznějším tempem za poslední více než tři roky.
Český, a zejména německý průmysl těží ze silné zahraniční poptávky. Německo je výrazněji než Česko obchodně přímo navázané na asijské trhy v čele s tím čínským. Asijské ekonomiky se přitom solidně zotavují z loňského covidového úderu. To se o evropských ekonomikách říci nedá, neboť zrovna právě v Česku nyní hrozí totální ekonomická uzavírka, včetně průmyslu.
Globální ekonomické zotavování ovšem způsobuje také silné inflační tlaky ve výrobě, protože související přetížení mezinárodní přepravy, po výpadku loňského prvního pololetí, ji notně prodražuje. Německé a české podniky se tak potýkají s nákladnější mezinárodní kontejnerovou přepravou či s výpadky v asijských dodávkách, což celou výrobu prodražuje. Evropským průmyslovým výrobcům se nedostává například oceli, plastů či třeba elektronických součástek typu čipů. A to v době, kdy vyhlížejí markantně sílící poptávku, kterou zapříčiní vakcinace podstatné části globální populace a další zotavování z pandemické krize. Výsledkem omezených dodávek a sílící poptávky je značný tlak na růst cen průmyslových vstupů, který se zatím jen z menší části promítá do růstu cen výstupů. Současná situace ve výrobě je varovnou předzvěstí možné citelně vyšší spotřebitelské inflace v ČR, než s jakou se nyní počítá. Výrazně zrychlené tempo inflace je nyní ale hrozbou prakticky celosvětově, i v důsledku razantních rozpočtových a měnověpolitických stimulačních opatření.
Celkové jsou stávající i vyhlížené podmínky v českém i německém průmyslu poměrně značně příznivé. Uzavírka českého průmyslu, o které se nyní vážně diskutuje, by tak napáchala enormní škody, neboť by jej odstavila v čase nynější silného vzmachu, tuzemského a zejména mezinárodního. To by byl fundamentální rozdíl oproti spontánním odstávkám v tuzemském průmyslu z loňského jara, které byly do značné míry reakcí na čínské, resp. německé odstávky. Svým způsobem „stál“ před rokem průmysl celého světa, nyní by však „stál“ pouze průmysl český, zatímco zahraniční průmyslová výroba bujaře poroste. Svět by nám tak Česku „utekl“ tak, že by jej jen obtížně dohánělo. Ekonomického škody tak mohou být nedozírné.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
