NERV diskutoval také právě postupné zavedení povinného provádění rychlotestů ve firmách a podnicích. Měly by se pro ně používat přípravky licencované ministerstvem zdravotnictví, kterých je v současnosti jedenáct. Mohou ale být licencovány další. Toto testování by probíhalo mimo režim běžného zdravotnického postupu. Stát by prostřednictvím zdravotních pojištěn na rychlotesty přispíval. Na osobu by měly připadat čtyři přípravky měsíčně. Celkem by se rychlotestování mělo týkat zhruba dvou milionů osob. V případě pozitivního testování by byl zaměstnavatel povinen nahlásit danou osobu příslušnému obvodnímu lékaři. Tento systém by měl být spuštěn od 1. 3., fungoval by paralelně se stávajícím systémem stavějícím na činnosti podnikových zdravotních středisek, který aplikují zejména větší firmy. Nejprve by byl systém firemních rychlotestů zaveden jako nepovinný, ale po úvodní fázi by se v řádu dnů povinným stal. Opatření by mělo vést ke zvýšení úspěšnosti v izolaci rizikových osob na pracovištích. Zároveň tedy jde o příklad vhodného kompromisu, který povede k utlumení šíření nákazy, aniž by tedy stát musel přistoupit k přitvrzení ekonomického lockdownu.
V rámci jednání NERV se rovněž řešil marketingový rozměr nadcházejícího zpřísnění sociálního lockdownu. Většina členů NERV je přesvědčena, že důvěra veřejnosti ve vládní opatření je kriticky oslabena, což podrývá účinnost přijímaných opatření. Opatření zároveň nejsou uspokojivě vymáhána. Částečnou nápravu v této věci by měla přinést „nová tvář“ boje s pandemií, kterou má být epidemiolog Petr Smejkal. Část epidemiologů, kteří se jednání NERV s vládou také účastnili, žádá ustavení skupiny odborníků, která by nespadala pod ministerstvo zdravotnictví. Stávající odborníci z ministerstva zdravotnictví a dalších souvisejících institucí totiž údajně nevykazují dostatečný přehled stran dynamicky se vyvíjejícího mezinárodního expertního konsensu v boji s pandemií. Vedle pozitivní motivace v podobě ustavení „tváře“ boje s pandemií a také nové skupiny pro boj s ní má být důsledněji podněcována také motivace negativní, spočívající v důslednějším vymáhání stávajících restriktivních opatření, potenciálně včetně zavedení například důsledněji vymáhaného, šířeji než doposud uplatňovaného „home officu“.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.