Řidiči vozů na benzínový pohon mohou pomalu začít závidět motoristům, kteří svého – nejčastěji čtyřkolého – miláčka napájejí motorovou naftou.
Od začátku letošního roku totiž benzín, konkrétně Natural 95, zdražil z úrovně 27,95 koruny za litr, což byla jeho průměrná cena k 1. lednu 2021, na včerejší průměrnou cenu 28,57 koruny za litr. Tedy o 62 haléřů na litr. Přitom cena nafty byla včera o jen o dva haléře dražší než letos na Nový rok. Včera činila 27,50 koruny za litr, zatímco 1. ledna stála 27,48.
Cena benzínu je tak nyní nejvyšší za celé období od konce loňského března. Také se rozevírají cenové nůžky mezi benzínem a naftou, když nyní rozdíl v ceně obou druhů pohonných hmot představuje korunu a sedm haléřů, což je nejvíce od října 2017.
Rozevírání cenových nůžek mezi benzínem a naftou je způsobeno tím, že prodejci pohonných hmot postupně do své cenové kalkulace zahrnují snížení spotřební daně právě z motorové nafty o jednu korunu na litr, k němuž došlo letos k 1. lednu.
Snížení daně z nafty tak v jejím případě tlumí projev růstu cen ropy na světových trzích, zatímco v případě benzínu tomu tak není. Ropa Brent se včera obchodovala až za 61,61 dolaru za barel, což je třináctiměsíční maximum, tedy maximum za celé období od propuknutí koronavirové pandemie.
Během února přitom cena ropy Brent stoupla o dalších více než osm procent. Přitom tento cenový nárůst ještě není zohledněn v cenách pohonných hmot v ČR. Ty se vyvíjejí se zhruba čtrnáctidenním zpožděním za cenami ropy. Tudíž řidiči se musí připravit na zdražení pohonných hmot i v nadcházejícím týdnu. Benzín zdraží podobně jako v uplynulých sedm dnech o zhruba dvacet haléřů na litr, nafta pak o patnáct.
Na trhu se ropou totiž jen tak nepolevuje citelný tlak na udržení její poměrně vysoké ceny. Saúdská Arábie, největší světový vývozce ropy, pro měsíce únor a březen jednostranně škrtla podstatnou část své těžby. Kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem navíc očekávají, že trh s ropou bude letos v deficitu, který by měl být nejhlubší v květnu, kdy bude odpovídat dvěma milionům barelů denně. Ropy se tedy nebude na trhu snadno dostávat, což právě vede a ještě povede k tlaku na její cenový růst.
K tomu bude sílit poptávka po ropě, což růst jen podpoří. Důležitým stimulem pro posílení poptávky je kromě postupující vakcinace populace zejména ekonomicky vyspělých zemí také chystaný balík ekonomických opatření nového amerického prezidenta Joea Bidena.
Koruna vůči dolaru bude i nadále udržovat svoji poměrně silnou úroveň, nejsilnější od jara 2018, což bude působit proti ještě zdražování pohonných hmot. Aktuálně se jeden dolar prodává za 21,26 koruny, takže česká měna je opravdu prakticky nejsilnější od května 2018.
Ceny pohonných hmot v příštích týdnech zdraží nejen v ČR, ale i dalších evropských zemích. Podle mezinárodního srovnání je benzín aktuálně levnější než v Česku tradičně v Bulharsku či Rumunsku, ale také v Polsku. V Maďarsku je cenově srovnatelný. V Rakousku, ve Slovinsku, na Slovensku, v Chorvatsku a také tradičně v Německu či v Itálii je dražší. Nafta je levnější než v ČR v Bulharsku. V Rumunsku a v Polsku je její cena srovnatelná s tou v ČR, což je zvláště v případě Rumunska značně nezvyklé. Rumuni měli tradičně citelně nižší cenu nafta, ale zmíněné snížení spotřební daně v ČR toto mění. Na Slovensku, v Maďarsku, v Rakousku ve Slovinsku, v Německu, Chorvatsku či Itálii je cena nafty vyšší než v ČR.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
