Řidiči vozů na benzínový pohon mohou pomalu začít závidět motoristům, kteří svého – nejčastěji čtyřkolého – miláčka napájejí motorovou naftou.
Od začátku letošního roku totiž benzín, konkrétně Natural 95, zdražil z úrovně 27,95 koruny za litr, což byla jeho průměrná cena k 1. lednu 2021, na včerejší průměrnou cenu 28,35 koruny za litr. Tedy o 40 haléřů na litr. Přitom cena nafty byla včera o 12 haléřů levnější než letos na Nový rok. Včera činila 27,36 koruny za litr, zatímco 1. ledna stála 27,48.
Cena benzínu je tak nyní nejvyšší za celé období od konce loňského března. Také se rozevírají cenové nůžky mezi benzínem a naftou, když nyní rozdíl v ceně obou druhů pohonných hmot představuje 99 haléřů, což je nejvíce od poloviny června 2019.
Rozevírání cenových nůžek mezi benzínem a naftou je způsobeno tím, že prodejci pohonných hmot postupně do své cenové kalkulace zahrnují snížení spotřební daně právě z motorové nafty o jednu korunu na litr, k němuž došlo letos k 1. lednu.
Snížení daně z nafty tak v jejím případě tlumí projev růstu cen ropy na světových trzích, zatímco v případě benzínu tomu tak není. Ropa Brent se obchoduje za zhruba 59 dolarů za barel, což je prakticky roční maximum, tedy maximum za celé období od propuknutí koronavirové pandemie.
Čeští řidiči, zejména benzínových vozů, se tak musí v příštích týdnech připravit na zdražení pohonných hmot, a to až o desetihaléře. Nakonec však nad svoji úroveň z letošního 1. ledna zdraží také nafta.
Na trhu se ropou totiž jen tak nepoleví citelný tlak na její zdražování. Za posledních 30 dní ropa zdražila o zhruba deset procent, přičemž tento cenový nárůst se zatím do cen pohonných hmot promítl jen částečně. V příštích sedmi dnech je tak třeba v ČR počítat s růstem ceny benzínu o 15 haléřů na litr, zatímco nafta zdraží přibližně v polovičním rozsahu. Poprvé od června 2019 tak bude rozdíl v ceně obou druhů pohonných hmot převyšovat úroveň jedné koruny.
Ropa zdražuje, neboť kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem dodržují škrty v těžbě ropy. Navíc tyto země předpokládají, že trh s ropou bude letos v deficitu, který by měl být nejhlubší v květnu, kdy bude odpovídat dvěma milionům barelů denně. Ropy se tedy nebude na trhu snadno dostávat, což právě vede a ještě povede k tlaku na její cenový růst. Navíc bude sílit poptávka po ropě, což růst jen podpoří. Důležitým stimulem pro posílení poptávky je balík ekonomických opatření nového amerického prezidenta Joea Bidena. Trh s ropou povzbuzuje zpráva, že demokratická část Kongresu už činí kroky k tomu, aby balík mohl projít bez republikánské podpory. Demokraté mají většinu jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu – byť v Senátu je jejich většina nejtěsnější možná.
Koruna vůči dolaru bude i nadále udržovat svoji poměrně silnou úroveň, což bude působit proti výraznějšímu zdražování pohonných hmot. V posledním měsíci se stabilně obchoduje na úrovni kursu kolem 21,50.
Ceny pohonných hmot v příštích týdnech zdraží nejen v ČR, ale i dalších evropských zemích. Podle mezinárodního srovnání je benzín aktuálně levnější než v Česku tradičně v Bulharsku či Rumunsku, ale také v Polsku a poněkud netradičně i ve Slovinsku. V Rakousku a Maďarsku je cenově srovnatelný. Na Slovensku, v Chorvatsku a také tradičně v Německu či v Itálii je dražší. Nafta je levnější než v ČR v zemích, jako je opět Bulharsko či Rumunsko. Je mírně levnější než v Polsku, což je poněkud nezvyklé, ale jde opět o důsledek zmíněného snížení spotřební daně. Na Slovensku, v Maďarsku, v Rakousku ve Slovinsku, v Německu, Chorvatsku či Itálii je cena nafty vyšší než v ČR.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
