26Poslanci by se dnes mohli začít zabývat novelou energetického zákona k ochraně spotřebitelů. Energetická novela by zavedla registr zprostředkovatelů, který by měl z trhu s energiemi vyřadit takzvané šmejdy. Smlouvy na dobu určitou na dodávky energií by nesměly být na dobu delší než tři roky, obchodníci by nesměli navýšit cenu bez informování zákazníků a smlouvy se musely uzavírat výhradně písemně.
Situace kolem energetických šmejdů je stále závažná. Energetický regulační úřad totiž loni přijal 13 192 podání od spotřebitelů. Až za polovinou podání přitom stojí právě energetičtí zprostředkovatelé, tedy mnohdy právě šmejdi, resp. energetické aukce.
V porovnání s rokem 2019 loni počet podání klesl, a to o 1067, resp. 7,5 procenta, avšak to je hlavně jen důsledek loňské mimořádné pandemické situace. V nouzovém stavu podléhali omezením činnosti i podomní prodejci, včetně zprostředkovatelů energií. Spotřebitelé byli také obezřetnější v sociálním kontaktu. Navíc zmíněný pokles je poklesem po letech průměrně desetinového ročního nárůstu, takže se jedná o pokles z poměrně vysoké základny.
Nebezpečným trendem je navyšování pokuty za předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou. Dříve byly běžné sankce kolem tří tisíc korun, dnes jsou běžně na dvojnásobku, někdy ovšem dosahují i desetitisíců korun.
Zmíněná nová legislativa, kterou dnes mají projednávat poslanci, proto obsahuju ustanovení, dle něhož by smlouvy na dobu určitou nemohli být na dobu delší tří let. Tím pádem by se omezil prostor pro enormní sankce.
Energetičtí šmejdi se aktuálně také snaží zneužít trendu zlevňování. Část dodavatelů elektřiny a plynu totiž v lednu zlevnila, žádný z klíčových dodavatelů nezdražil. Snížily se rovněž státem regulované ceny obou energií.
Důvodem zlevnění elektřiny i plynu, s nímž přišli už loni na podzim velcí dodavatelé jako ČEZ, innogy nebo Moravské naftové doly, je loňský pokles cen na velkoobchodních burzách. Ten nastal v důsledku koronavirové krize.
V rostoucí míře ovšem současné krize a očekávání nižších cen využívají „šmejdi“, šibalové z řad dodavatelů energií. Po telefonu zákazníkům, často starším lidem a seniorům, představují levnější nabídky s odkazem na právě pokles cen energií kvůli pandemii. I odpověď „ano“ na nevinnou otázku přitom může vést k nechtěnému uzavření nevýhodné smlouvy.
Operátoři na druhé straně jsou proškolení a otázky formulují tak, že telefonátem zaskočený člověk nevědomky uzavře novou smlouvu. Pokud se něco takového stane a člověk si po zavěšení uvědomí, že něco není v pořádku, může se bránit.
Zákon výslovně nepožaduje, aby byla smlouva o dodávkách energií v písemné podobě. Proto ji lze sjednat i ústně, třeba zrovna prostřednictvím telefonu. Jde o takzvanou distanční smlouvu. Toho neváhají využívat někteří dodavatelé energií nebo jiní obchodníci.
Nemusí jít přitom jen o neznámé dodavatele. V některých případech volají i zavedené a známé energetické společnosti. Celý průběh může být zpočátku velmi nenápadný. Operátoři se představí, vysvětlí výhodnou nabídku a prezentují slevu. Pokud osloveného nabídka zaujme a vyžádá si její zaslání písemně, může se stát, že za několik dnů u něj zazvoní kurýr se smlouvou a nebude chtít odjet, dokud se smlouva nepodepíše. V takové situace je snadné podlehnout nervozitě a nátlaku.
Odstoupení či výpověď smlouvy o dodávkách energií nesmějí být podle energetického zákona spojené s žádnou sankcí. Proto si šibalští zástupci dodavatelů vymysleli fintu – v některých případech se neuzavírá přímo smlouvu o dodávkách energií, nýbrž oslovený souhlasí s přihláškou do aukce pořádané někým jiným, než je dodavatel energií. Když si vše rozmyslí, je mu opět naúčtována vysoká smluvní pokuta.
Šmejdi ale své oběti mohou navštívit také osobně, a doslova jej „ukecávat“ k podpisu nové smlouvy. I na to jsou odborně proškoleni. Co to ale znamená pro spotřebitele, když ho prodejci přemluví k podpisu smlouvy? Člověk, který podepíše smlouvu o zprostředkování nového dodavatele energií, se tak většinou na několik let vzdává práva na rozhodování o svém dodavateli. Často je součástí takové smlouvy i udělení plné moci, která umožňuje zprostředkovateli měnit dodavatele energií, jak se mu zachce. Pokud by chtěl spotřebitel od smlouvy odstoupit po vypršení čtrnáctidenní lhůty nebo by nesouhlasil s novým dodavatelem, hrozí mu několikatisícové pokuty.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
