Absence vhodného stavebního zákona rozkládá Česko. A také ho v důsledku připravuje o značné národní bohatství. Všeobecně známý je fakt, že tento chybějící zákon s sebou přináší drahé bydlení, jehož nabídka kvůli zkostnatělé stavební legislativě nemůže pružně reagovat na růst poptávky.
Méně známé jsou jiné příklady toho, jak dlouhé povolování staveb sužuje celou zemi. Například ji v důsledku připravuje o desítky miliard korun ročně jen na ztracené přidané hodnotě vytěženého a také zpracovaného dřeva. Aktuálně Česko vyváží nejvíce dřeva v Evropské unii. V roce 2019 se jednalo o 14,4 milionu kubíků kulatiny. To odpovídá čtvrtině veškerého exportu unijních zemí.
Vývoz neopracovaného dřeva z Česka dramaticky narostl po roce 2017. Třeba ještě v roce 2010 export kulatiny představoval pouze 4,7 procenta celkového exportu Evropské unie. Růst českého vývozu souvisí s kůrovcovou kalamitou. V letech 2010 až 2016 se každoročně v Česku vytěžilo 15 až 18 milionů kubíků kulatiny. Předloni to ale bylo už více než 32 milionů, nejvíce v historii. Napadené stromy je nutné rychle dostat z lesa, aby se kůrovec dále nešířil.
Kapacita českých pil ale nestačí takový objem dřeva zpracovat, takže se dřevo vyváží třeba až do Číny.
Vývoz dřeva v neopracované podobě připravuje Česko o značné národní bohatství, o zhruba 60 miliard korun ročně. Kulatina má nízkou přidanou hodnotu. Přidaná hodnota vzniká, když se dřevo pořeže na českých pilách a následně se z něj staví dřevostavby, vyrábí nábytek nebo třeba hudební nástroje. Surové dřevo se zhodnocuje využitím piliny, z níž se vyrobí pelety nebo brikety. K tomuto zpracování českého dřeva dochází v masivní míře až za hranicemi, třeba v Rakousku nebo Německu.
Klíčovým důvodem je nedostatečný provoz na českých pilách, který způsobuje nedostatek zaměstnanců. Chybí ale také pily samotné a komplexní zpracovatelské závody, které ze zbytkového dřeva vyrábějí pelety nebo brikety. Takových závodů sice přibývá, ale pomalu. Překážkou je právě i pomalá výstavba daná zdlouhavými povolovacími řízeními. Ta by měl zrychlit připravovaný nový stavební zákon. Pak snad i dřevozpracující průmysl bude moci pružněji reagovat na výkyvy trhu, a únik desítek miliard za hranicí tak zbrzdí.
Vyšlo v Hospodářských novinách.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
