Ropa Brent se obchoduje za takřka 56 dolarů za barel, tedy za prakticky nejvíce za poslední takřka rok, za celé období od propuknutí koronavirové pandemie. Čeští řidiči se tak musí v příštích týdnech připravit na zdražení pohonných hmot. Ty už v uplynulém týdnu poměrně citelně zdražovaly. Benzín Natural 95 stojí o dvacet haléřů více než před týdnem, když jeden jeho litr vyjde na 28,12 koruny, zatímco cena nafty stoupla o pět haléřů a činí nyní 27,28 koruny.
Od začátku letošního roku benzín zdražil o 17 haléřů na litr, nafta naopak zlevnila o dvacet haléřů na litr. Zlevňování nafty je způsobeno tím, že prodejci pohonných hmot postupně do své cenové kalkulace zahrnují snížení spotřební daně právě z motorové nafty o jednu korunu na litr, k němuž došlo k 1. lednu.
Ceny pohonných hmot v ČR v uplynulém týdnu tedy konečně zohlednily letošní citelné zdražení ropy, jen za letošní rok bezmála desetiprocentní, jehož klíčovým důvodem jsou dodatečné škrty v těžbě, k nimž se v měsících únoru a březnu uchýlí Saúdská Arábie. Ropy tak na světovém trhu bude méně, což je klíčový motiv aktuálního růstu její ceny k takřka ročnímu maximu.
Tuzemští řidiči se tak musí v nadcházejícím týdnu připravit na růst cen benzínu a nafty, v rozsahu kolem patnácti haléřů v případě benzínu a pěti haléřů v případě nafty. Cenu nafty bude tlačit dolů zmíněné snížení spotřební daně na ni, které je součástí loni schváleného daňového balíčku. Benzín tak ve výsledku v příštích týdnech zdraží na 28,50 koruny za litr, zatímco nafta na 27,50 koruny za litr.
Růst ceny ropy dále podpoří růst poptávky po palivech ve Spojených státech, jejž podnítí vyhlížené kroky nové americké administrativy prezidenta Joea Bidena. Přes Spojené státy se totiž přelije takzvaná „modrá vlna“ – demokraté současně ovládnou Bílý dům, Sněmovnu reprezentantů i právě Senát. Prezidenta Bidena tak nebude nic svazovat v prosazování svého programu. Umírněný demokrat Biden se bude ale také muset tím spíše podvolit tlaku extrémnějších křídel demokratické strany. Nebude už moci požadavky extrémnějších demokratů, volajících po radikálnějších krocích, odrážet s tím, že kvůli republikánskému Senátu je nucen hledat kompromisní a konsensuální řešení.
Senát v rukou demokratů také znamená, že Kongres spíše prosadí další rozpočtová opatření na podporu ekonomiky. Minulý týden už Biden oznámil balík v objemu 1,9 bilionu dolarů, z něhož se mají financovat přímé podpůrné platby americkým domácnostem a také například distribuce vakcíny. To ovšem ve výsledku značí dodatečný růst zadlužení USA a nutnost půjčit si prostřednictvím dluhopisů další peníze. Vyhlížená vyšší emise dluhopisů tak stlačuje jejich cenu, což jde ruku v ruce právě se zvýšením jejich výnosu. Vyhlížený růst zadlužení USA současně vytváří tlak na další oslabování dolaru.
Dodatečný rozpočtový balík opatření Bidenovy administrativy tlačí a potlačí cenu ropy výše. Balík opatření totiž zvýší ekonomickou aktivitu v USA, byť na dluh, takže právě stoupne poptávka po palivech a ropných produktech. Oslabení dolaru vůči koruně nebude tak citelné, aby ve světle saúdských škrtů nebo vyhlídky na další rozpočtový balík v USA zabránilo růstu cen pohonných hmot v ČR. Ty by však ani tak neměly zdražit nad úroveň 30 korun za litr, neboť je bude nadále tlačit dolů pandemická situace a karanténní uzavírky či omezení jednotlivých ekonomik ve světě.
Ceny pohonných hmot v příštích týdnech zdraží nejen v ČR, ale i dalších evropských zemích. Podle mezinárodního srovnání je benzín začátkem ledna 2021 levnější než v Česku tradičně v Bulharsku či Rumunsku, ale také v Polsku a poněkud netradičně i ve Slovinsku a v Maďarsku. V Rakousku je cenově srovnatelný. Na Slovensku, v Chorvatsku a také tradičně v Německu či v Itálii je dražší. Nafta je levnější než v ČR v zemích, jako je opět Bulharsko či Rumunsko a také Polsko. V Rakousku je cenově srovnatelná. Na Slovensku, v Maďarsku, ve Slovinsku, v Německu, Chorvatsku či Itálii je cena nafty vyšší než v ČR.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
