V Česku v uplynulých pěti letech rostly realizační ceny rezidenčních nemovitostí druhým nejrychlejším tempem v EU. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil Eurostat (zde). V loňském třetím čtvrtletí – za něž jsou k dispozici nejnovější dostupná data – vzrostly v porovnání s průměrem roku 2015 ceny bytů a domů v ČR o 55,4 procenta. Výrazněji v celé EU zdražovaly v daném období ceny rezidenčních realit už pouze v Maďarsku, a to o 80,1 procenta. V Evropské unii jako celku, bez zahrnutí Británie, vzrostly v letech 2015 až 2020 ceny o 27,60, tedy jen zhruba polovičním tempem v porovnání s vývojem v ČR.
Klíčovým důvodem citelně nadprůměrného růstu cen nemovitostí v ČR je omezená nabídka bydlení při pokračující silné poptávce, dané obecnou prosperitou české ekonomiky a znatelným růstem kupní síly obyvatelstva v uplynulých letech. Nabídku omezuje zejména nedostatečná výstavba. Ta plyne z dlouhých stavebních řízení a také z toho, že stavebnictví v uplynulých letech – a vlastně doposud – naráželo na svá kapacitní omezení. Například na nedostatek vhodných pracovníků ze zahraničí.
Ve třetím loňském čtvrtletí zdražovaly nemovitosti v ČR pátým nejrychlejším tempem v EU, meziročně o 8,4 procenta. Nemovitostní trh v ČR tak v rámci EU odolává koronavirové krizi solidně, neboť si Česko v rámci uvedeného pořadí polepšuje. Ještě v prvním loňském čtvrtletí zdražovaly nemovitosti v ČR až osmým nejvýraznějším tempem v EU a v posledním kvartále roku 2019 pak šestým nejvýraznějším tempem.
Nutno navíc říci, že meziroční růstová dynamika v oblasti cen realit nijak nezmírnila ani na úrovni celé EU. V EU jako celku nemovitosti v roce 2020 dokonce zdražovaly v meziročním pohledu výrazněji, tempem převyšujícím pětiprocentní úroveň, než v roce 2019, kdy jejich meziroční růst skončil pod pětiprocentní úrovní.
Lidé ve většině zemí EU tedy v nemovitostech spatřují stále vhodný způsob uložení peněz a jejich ochrany před inflačním znehodnocením. Obava z inflačního znehodnocení stoupá napříč Evropou, neboť vlády a centrální banky v rámci boje s dopady pandemické situace zesilují svoji expanzivní fiskální, resp. monetární politiky, přičemž veřejný dluh napříč zeměmi EU poměrně citelně narůstá. Ve třetím čtvrtletí 2020 ceny nemovitostí podle Eurostatu klesaly v jediné zemi, a sice v Irsku – ovšem pouze o 0,3 procenta. Lidé v celé Evropě si totiž stále více uvědomují, že dluhy nakonec budou umazávány právě inflačně, neboť vládám prakticky ani jiná možnost nezbude.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
