Cena dříví v ČR pokračuje v citelném propadu. V loňském třetím čtvrtletí kubík palivového dříví z jehličnanů zlevnil na 423 korun, vyplývá z dat ČSÚ. Byl tak nejlevnější minimálně od roku 2011, od kdy statistici danou časovou řadu dat publikují.
Už za celý rok 2019 přitom cena dříví klesla nejvýrazněji minimálně v tomto desetiletí. Jehličnaté a listnaté dříví předloni úhrnem zlevnilo meziročně o 15,8 procenta. Ještě v prvním čtvrtletí 2019 se zmíněný kubík palivového dříví z jehličnanů prodával za 722 korun, tedy o více než 70 procent dráž než dle uvedených nejnovějších dat za třetí loňské čtvrtletí.
Za citelný propad může pokles cen jehličnatého dříví, zejména smrkového, méně pak borovicového a modřínového. Jehličnaté dříví zlevnilo předloni meziročně o 17,6 procenta. Listnaté dříví, dubové a bukové, naopak zdražilo, meziročně o tři procenta.
Důvodem popsaného vývoje jsou zejména nedávné problémy s přemnoženým kůrovcem. Kůrovcová kalamita gradovala kvůli extrémně suchému a teplému počasí v roce 2018. Napadené dřevo se nuceně kácí, což zvyšuje jeho nabídku na trhu. Zaplavení trhu tímto dřevem pak způsobuje pokles jeho ceny.
V prvé řadě se kácení kůrovcem napadených stromů týká smrků, které jsou přemnoženým kůrovcem zasaženy nejvíce, částečně ovšem také borovic, nebo dokonce jasanů. Cena listnatého dříví, dubového a bukového, ovšem stagnuje, nebo roste i za této situace, neboť jeho vlastníci jej kvůli zaplavení trhu zejména smrkovým dřevem nechtějí na trh dodávat, aby jej zbytečně neprodávali pod cenou. To tedy v jisté míře omezuje dostupnost listnatého dříví.
Průměrná cena palivového dřeva z jehličnanů činila loni od ledna do října 445 korun za metr krychlový, přičemž vykazovala nadále sestupnou tendenci. Pro srovnání, v roce roce 2015 to průměrná cena palivového dřeva z jehličnanů činila 812 korun. Palivové dříví listnáčů ve stejném období v zásadě cenově stagnovalo, když jeden jeho metr krychlový zlevnil z 1111 korun v roce 2015 na 1108 korun v roce 2019.
V době zdražujících energií v čele s elektřinou představuje dramaticky zlevňující palivové dříví z hlediska mnohých domácností stále atraktivnější alternativu, například pro krbové vytápění či topení dřevokotlem.
Česká republika v důsledku kůrovcové kalamity také aktuálně vyváží nejvíce dřeva v rámci celé Evropské unie. V roce 2019 Česko vyvezlo 14,4 milionu krychlových metrů kulatiny. To odpovídá více než 25 procentům veškerého exportu kulatiny ze zemí EU, jak vyplývá z údajů Eurostatu (zde). Pro srovnání, Německo vyvezlo ve stejném roce 8,8 milionu kubíků kulatiny a Polsko 4,6 milionu.
Kulatina představuje neopracované dřevo, tedy „svazky klád“, které Česko opouštějí třeba v plně naložených nákladních vlacích nebo po silnici, kde export obstarávají kamiony či nákladní vozy.
Vývoz neopracovaného dřeva z ČR dramaticky narostl po roce 2017. Třeba ještě v roce 2010 export kulatiny z ČR představoval pouze 4,7 procenta celkového exportu EU. V roce 2015 se pak jednalo o 11,5 procenta.
Z dat Eurostatu (zde) plyne, že v letech 2010 až 2016 se každoročně vytěžilo v ČR 15 až 18 milionů kubíků kulatiny. V roce 2019 to ale v důsledku řádění kůrovce bylo už více než 32 milionů. To je v historii novodobé ČR zdaleka nejvyšší údaj.
Napadené stromy je nutné rychle dostat z lesa, aby se kůrovec dále nešířil. Kapacita českých pil však nestačí takový objem dřeva zpracovat, takže to se vyváží třeba až do Číny. Vývoz dřeva v neopracované podobě, tedy ve formě kulatiny neboli „svazků klád“, připravuje Česko o obrovské národní bohatství. Kulatina má totiž nízkou přidanou hodnotu. Přidaná hodnota vzniká, když se dřevo pořeže na českých pilách a následně se z něj staví dřevostavby, vyrábí nábytek nebo třeba hudební nástroje. Surové dřevo se zhodnocuje ještě i tím, že se využije pilina, z níž se dají vyrobit pelety nebo brikety. Bohužel, k tomuto zpracování českého dřeva dochází v masivní míře až za hranicemi, třeba v Rakousku nebo Německu.
Česká republika dle odhadu přichází vývozem neopracovaného dřeva nízké přidané hodnoty o zhruba 60 miliard korun ročně. V Česku se totiž zpracuje jen zhruba polovina vytěženého dřeva. Klíčovým důvodem je nedostatečný provoz na českých pilách, který způsobuje nedostatek zaměstnanců. Chybí ale také pily samotné a komplexní zpracovatelské závody, které ze zbytkového dřeva vyrábějí pelety nebo brikety. Takových závodů sice přibývá, ale pomalu. Překážkou je třeba i pomalá výstavba daná zdlouhavými povolovacími řízeními. Ta by měl zrychlit připravovaný nový stavební zákon.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
