Tuzemský maloobchod zaznamenal loni v listopadu druhý nejslabší měsíc roku 2020. Meziročně se tržby v něm propadly ve stálých cenách o sedm procent. Výraznější propad maloobchodních tržeb loni nastal už jen v dubnu, kdy přesáhl deset procent. Jak duben, tak listopad 2020 byly ve svém celku citelně poznamenány karanténní uzavírkou podstatné části maloobchodu, tudíž razantní propad není překvapivý.
Ze srovnání maloobchodních tržeb v měsících dubnu a listopadu 2020 je patrné, že lidé v ČR se během podzimní vlny pandemie tolik neuchylovali k takzvanému spontánnímu lockdownu. Naučili se tedy s pandemickou situací do jisté míry žít. Takže zatímco v dubnu 2020 došlo meziročně k 3,9procentnímu poklesu tržeb potravinářského segmentu maloobchodu, v listopadu 2020 už meziroční pokles tohoto segmentu činil jen 0,2 procenta. Dubnový výsledek byl sice také ovlivněn vyšší srovnávací základnou dubna roku 2019. Přesto je patrné, že lidé v ČR se už v listopadu tolik jako v dubnu neobávali sociálního kontaktu při nákupu potravinářského zboží. Obchody s potravinami zůstaly otevřeny jak v dubnu, tak listopadu loňského roku.
S uvedeným souvisí i listopadový méně razantní nárůst tržeb maloobchodu prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby. Ten byl v dubnu 2020 meziročně bezmála padesátiprocentní, avšak v listopadu 2020 už činil „jen“ 36,5 procenta. Lidé v ČR se tedy méně obávali sociálních kontaktů, resp. přivykli riziku z nich plynoucího, takže se méně než v dubnu uchylovali k nákupu prostřednictvím e-shopů.
Za celý rok 2020 by měl maloobchod celkově poklesnout, a to o 1,5 procenta. V roce 2021 se však vrátí k růstu ve výši přibližně jednoho procenta. Maloobchodu pomůže také daňový balíček prosazený koncem roku 2020. Jeho součástí je snížení daně ze mzdy ze zhruba dvaceti na patnáct procent a navýšení základní slevy na poplatníka. Oboje nechá lidem v ČR více peněz v peněžence, přičemž ti podstatnou část těchto peněz vydají za spotřebu, čímž podpoří právě maloobchod, ale také spotřebitelskou inflaci.
Česká národní banka letos v druhé polovině roku může přistoupit k jednomu zvýšení své základní úrokové sazby, pokud nakonec budou inflační tlaky až příliš silné. Tento scénář má rostoucí pravděpodobnost, avšak stále výrazně menší než padesátiprocentní. Pokud se naše i světová ekonomika budou úspěšně zotavovat z koronavirové krize a pokud bude uspokojivě účinkovat vakcinace a očkování obyvatelstva u nás i v zahraničí, inflační tlaky v ČR zesílí a pravděpodobnost zvýšení sazeb ČNB se dále zvýší.
V samotném prosinci loňského roku, za nějž dnes ČSÚ data zveřejnil taktéž, byla inflace z celoročního pohledu citelně podprůměrná, když vykázala úroveň pouze 2,3 procenta, tedy nejnižší od roku 2018. Takové úrovně by měla dosáhnout v průměru také za celý rok letošní. Dochází tedy ke zpomalení tempa inflace, která se navrátila do tolerančního pásma cílování České národní banky. Daňový balíček však způsobí, že maloobchod a inflace nakonec letos vykáží výraznější tempo růstu, než se čekalo.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
