Hnutí ANO je pod tlakem. Kvůli pivu ztrácí politické body

Je to přesně příklad toho, co by vláda neměla dělat, pokud chce vytvořit příznivé podmínky pro rozvoj české společnosti a ekonomiky v nadcházejících 20. letech, myslí si ekonom Lukáš Kovanda.

„Vláda by měla budovat infrastrukturu, investovat do vzdělání a co nejvíce zjednodušit podmínky pro podnikání. Toto je krok přesně opačným směrem.“

„Je to signál, že se stále nejsme schopní vydat správným směrem a usnadnit život lidem, kteří podnikají a přispívají k tomu, že se kola české ekonomiky roztáčejí.“

Ekonomická koncepce, nebo nepovedený marketing?

Za snahou sociální demokracie o revizi vládního návrhu vidí Kovanda účelovou honbu za politickými body. „ČSSD si všimla toho, jaký poprask těch devět různých sazeb vyvolalo. Internet i česká společnost se tomu směje.“

„Takže sociální demokracie navzdory tomu, že pro návrh zvedla ruku, nyní zařazuje zpátečku a distancuje se od něj. Hnutí ANO podle Kovandy bude po této reakci svého koaličního partnera pod silným tlakem na stažení návrhu.

„Jsem velmi zvědav, jestli z jeho strany nejde ještě o jeho přehodnocení, například nějakou rychlou novelou. Z hlediska politického marketingu je s tím spojena negativní publicita a hnutí ANO, které o svůj marketing velmi dbá, si to plně uvědomuje.“

Další témata rozhovoru: propad evropského průmyslu; ekonomické důsledky epidemie koronaviru; jak oživit českou ekonomiku; zaměstnávání cizinců u nás a naopak odliv mozků; význam svátku sv. Valentýna pro ekonomiku.

Odvysíláno na Českém rozhlase Dvojka.

Přepis

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijal ekonom Lukáš Kovanda. Já Vás vítám, dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tahanice a zmatky kolem různých sazeb DPH z piva, vývoj pojistných plnění za škody ze živelných pohrom, efekt Valentýnského svátku pro českou ekonomiku. I to jsou naše dnešní témata. Přeji nerušený poslech. Evropská komise včera zveřejnila zimní prognózu, počítá s letošním růstem hospodářství dvaceti sedmi zemí Evropské unie, o 1,4 procenta, což je o desetinu procentního bodu méně než předpovědi z loňského podzimu. Pro eurozónu zůstává odhad na 1,2 %. Jaká jsou to čísla, Lukáši Kovando?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Jsou to čísla, která v tom svém poklesu dráždí to, co se nyní děje v průmyslu eurozóny, zejména tedy v průmyslu, a to je přeci jenom propad, který jsme pozorovali zejména na sklonku loňského roku, kdy se nedařilo, kdy propadal průmysl německý, francouzský, italský, nizozemský, španělský, to jsou klíčové ekonomiky eurozóny. Ten německý průmysl dokonce zaznamenal nejvýraznější, nejprudší pokles od roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize, takže je to samozřejmě věc, která je výsledkem toho napětí v obchodních vztazích, které bylo hodně související s americko-čínskou obchodní válkou, ta vyvolala velkou nejistotu a utlumila právě i průmysl v eurozóně. No a nyní je, přece jenom se ta situace kolem té obchodní války trochu uklidnila, protože byla podepsána v prosinci loňského roku dílčí obchodní úmluva mezi Spojenými státy a Čínou, ale je tady nová hrozba a to je čínský koronavirus, takže uvidíme, jak se ten průmysl, zda se tedy zotaví v letošním roce či nikoliv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když se podíváme na spolkovou republiku, co táhne vlastně dolů německý průmysl a hospodářství, kromě slabší zahraniční poptávky, jaké jsou tam další faktory?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
To, co svíralo ten průmysl v tom loňském roce, to opravdu byla zejména ta nejistota kolem možného růstu protekcionismu, kolem zavádění cel, nejen tedy ve vztahu Spojené státy – Čína, ale také vlastně hrozila a stále hrozí cla, které by mohla Trumpova administrativa uvalit na právě Evropskou unii. Zejména tedy na německá auta, což by byl obrovský problém pro německý průmysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pořád tedy panuje jistá nejistota.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Pořád úplně ta možnost není vyloučena, že by Spojené státy zavedly tato cla, víme, že ty ekonomické vztahy jsou napjaté, i co se týče třeba digitální daně, těch hrozeb, které se dokonce týkají i České republiky, také Spojené státy pohrozily České republice tím že zavedou jakási odvetná opatření za tu chystanou digitální daň, kterou plánuje česká vláda, takže není to stále vyjasněné, není to uklidněné, ta situace, a ta nejistota samozřejmě se připojila k té nejistotě spojené s brexitem, s tím, jak bude vypadat odchod Británie z Evropské unie, ale i když ta vystoupila, tak stále ta nejistota přetrvává i letos, protože nyní běží do konce roku 2020 přechodné období, do kdy se musí Londýn s Bruselem nějak dohodnout, a zase je velká nejistota ohledně toho, jak se dohodne, takže ta nejistota úplně neodpadla, a navíc ještě se přidala ta zmíněná situace s čínskou nákazou koronavirem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Čína je sice geograficky od nás daleko, přesto ta preventivní opatření už mají dopady na některé globální výrobní řetězce, to máte na mysli?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Jednoznačně, už se to nyní projevuje, vezměme si, že Čína je stále do značné míry dílnou světa, no a když zavřete dílnu světa na týden, dva, tři, tak se ještě nic neděje, protože jaksi ten svět je předzásobený, ale pokud by to zavření těch čínských fabrik trvalo ne v týdnech, ale v měsících, no tak už to bude vážný problém, protože pak už to předzásobení jaksi nebude stačit, a v takovém případě se budou muset hledat noví dodavatelé mimo Čínu, což jednak prodraží, jednak zpomalí, jednak se prostě zadrhnou všechny ty řetězce mezinárodního obchodu, no a to by vedlo k ekonomickému útlumu, takže toto je ta hrozba, která číhá v tom koronaviru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co to znamená tato situace, teď odhlédneme samozřejmě od těch lidských osudů, ekonomicky pro samotnou Čínu? Podle nejnovějších informací je v Číně už 55 000 nakažených koronavirem.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Je velmi těžké pro ekonomika to hodnotit, protože ani epidemiologové v tuto chvíli neví, jak se ta situace bude vyvíjet, četl jsem jisté analýzy epidemiologické, že snad ta nákaza by měla kulminovat ve druhé polovině tohoto měsíce února, v tom ohnisku Wu-chanu a okolí té provincie Chu-pej, nicméně uvidíme, je to velká neznámá, v podstatě je to ona černá labuť potenciální, to je situace, které se ekonomové bojí, protože je to situace nepředpověditelná, která zároveň má řekněme transformativní světodějný dopad na celou planetu, na její ekonomiku a v tuto chvíli je velice těžké odhadnout, jakého rozsahu ty ekonomické škody budou. Budou určitě, zejména na čínské ekonomice, ale závisí to na rozsahu a vlastně závažnosti té nákazy, toho šíření té nákazy, ale všechny klíčové mezinárodní instituce v podstatě už snížily svůj odhad růstu čínské ekonomiky v letošním roce, takže třeba neodhadují 5,8 nebo 6 % růstu, ale třeba 5,4 nebo 5,2, dokonce jedna z institucí 3,4 %, ale to je skutečně extrém, takže zatím je to v rozsahu do jednoho procentního bodu, nižšího růstu čínské ekonomiky v letošním roce, ale pokud se ta epidemie bude šířit dále a závažněji, no tak ten pokles může být citelnější, a pak už by byl neblaze zasažen celý svět, včetně České republiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pokud jde o ta rizika ekonomického vývoje, respektive i o ty vyhlídky, jak hodnotíte, Lukáši Kovando, v tomto kontextu rozhodnutí České národní banky z minulého týdne, zvýšit úrokové sazby?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Já je hodnotím pozitivně, myslím si, že je to rozhodnutí odvážné, že také může být časem vnímáno jako akt určitého naivního odpadlictví, odpadlictví v tom smyslu, že žádná jiná Centrální banka světa se k ničemu takovému neuchýlila v letošním roce, všechny další centrální banky buď snižují sazby nebo je drží na neměnné úrovni, ale já si obecně myslím, že je dobré, když se občas ty sazby také zvýší, když se furt jenom nesnižují, protože i ty nízké sazby mají své neblahé účinky, třeba růst spekulativní poptávky po nemovitostech, jejich růst, růst jejich cen, současně růst cen nájemného, což pak vede třeba k rozevírání nůžek nerovnosti ve společnosti, takže ne vždy jsou ty nízké úrokové sazby příznivé, celoekonomicky, a já si myslím, že v tuto chvíli, byť je to odvážné rozhodnutí, jednala Česká národní banka správně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když se vracím ještě k německému hospodářství a průmyslu, tak koncern Volkswagen, do kterého spadá i česká automobilka Škoda Auto, oživil plán na přesun výroby nejvýdělečnější Škodovky modelu Superbu mimo České republiky, píší o tom Hospodářské noviny, a ve hře může být prý Bratislava nebo maďarský Györ. Co by to znamenalo pro náš automobilový průmysl?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
No já si myslím, že už pro nás v tuto chvíli to znamená, minimálně to pro nás znamená výstrahu, že ten model české ekonomiky, na kterém vlastně jsem stavěli v uplynulých dvaceti letech, ten je překonaný. My už prostě dále nemůžeme konkurovat jen tou levnou pracovní sílou, relativně kvalifikovanou, ale vidíme, že prostě ta výroba se bude posouvat přeci jenom do trochu levnějších krajin, Slovensko, Maďarsko, jsou o něco levnější krajiny, a je to výhodnější i pro ty nadnárodní koncerny typu právě Volkswagen vyrábět právě tam, v České republice v posledních letech prostě citelně vzrostla mzda, i když si to možná ne všichni uvědomují, a tím ztrácíme na konkurenceschopnosti, a my musíme najít jiný model ekonomického fungování pro ta dvacátá léta, který bude vlastně zajišťovat růst životní úrovně Čechů, a já se trochu obávám, že zatím ten model nemáme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Právě, na to jsem se chtěla zeptat, jak na tu situaci reagovat? Abychom obstáli, abychom posílili tu konkurenceschopnost. Co by to podle Vás mělo být?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Já neřeknu vůbec nic nového, to, o čem se hovoří už léta, to znamená investice do vzdělání, do komunikací, teď mám na mysli samozřejmě infrastrukturu, jak silniční, dálniční, tak také železniční a datovou, to znamená digitální. Tak, aby prostě jsme vytvořili podmínky pro dobrý rozvoj podnikání, abychom tu měli schopné a vzdělané lidi, kteří budou moci tu ekonomiku nakopnout. Pak už bych to nechal na těch lidech, to znamená bych je nesešněrovával příliš nějakými regulacemi, snažil bych se jim dát co největší prostor, a já věřím, že Češi jsou důvtipní, v minulosti to mnohokrát potvrdili, a že prostě když budou mít vytvořeny ty podmínky, o nichž jsem hovořil, když budou mít tu infrastrukturu a vzdělanou pracovní sílu, mladé vzdělané lidi, tak si myslím, že porosteme dál a že najdeme zcela přirozeně nějaký náš nový model fungování. Ale už to prostě nemůžou být v té míře, v jaké to byly doposud, ty automobily.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Předpokládá ekonom Lukáš Kovanda. V České republice loni legálně pracovalo téměř 622 000 cizinců, což je nejvíce v historii země, vyplývá to z údajů Ministerstva práce a sociálních věcí. Pro srovnání, ještě na konci roku 2014 u nás legálně pracovalo asi jen 260 000 cizinců. Vedou bezkonkurenčně Slováci, počet slovenských zaměstnanců v České republice loni překročil hranici 200 000. Co sem táhne především Slováky? A nejenom, protože můžeme se podívat, následují Poláci a pak Rumuni.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Slováci jsou velice zajímavý národ z toho hlediska statistického, protože když se podíváme na statistiku průměrné mzdy dle jednotlivých národů, které v České republice nějak jsou zapojeny na tom trhu práce, tak Slováci jsou jediným národem, který má vyšší průměrnou mzdu na území České republiky, než mají samotní Češi. To souvisí s tou strukturou té pracovní síly slovenské, protože sem hodně putují Slováci, kteří pak obsazují pracovní místa vysoce kvalifikovaná, s vysokými mzdami, manažerské pozice, pozice v oblasti informačních technologií, takže ten průměr slovenský je pak vyšší než ten český, a táhne je sem to, že České má velice nízkou míru nezaměstnanosti a prostě ti Slováci, kteří sem putují, tak jsou často ambicióznější, ambiciózní dost na to, aby šli tedy zkoušet štěstí za hranice, což je vždy určitá výzva, a proto si myslím, že jsou velice přínosní pro tu českou ekonomiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaká je situace obráceně, tedy na Slovensku? Nemohou se tam realizovat třeba ve svém oboru? Ale i finančně, jaká je třeba mzdová politika?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Slovensko je ještě snad rozdělenější v tom vztahu hlavní město a zbytek země, to znamená Bratislavský region, ten i z hlediska celé Evropské unie je velice bohatý region, s vysokým hrubým domácím produktem na hlavu. Ale ty další části Slovenska jsou hluboce zaostávající za tímto regionem, to znamená ten rozdíl je ještě propastnější než třeba mezi Prahou a zbytkem České republiky, a ti Slováci pochopitelně, kteří jsou z těch dalších částí mimo ten Bratislavský region, tak vidí v České republice často větší potenciál než třeba v tom Bratislavském regionu, pro své nějaké uplatnění, protože přeci jenom na Slovensku obecně je mnohem vyšší míra nezaměstnanosti než v České republice, takže ta uplatnění se hledají často snáze na tom českém trhu práce, který také je z definice takřka dvojnásobný svou velikostí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, poprvé v historii se loni v České republice ubytoval větší počet cizinců než kolik má Česká republika obyvatel.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Skutečně je tomu tak, úplně poprvé v českých dějinách, troufám si říct, se toto stalo, takže těch cizinců vlastně, je takřka 11 milionů, kteří se u nás ubytovali alespoň na jednu noc v loňském roce, a to svědčí o tom, že Česká republika je stále populárnější destinací z hlediska turistického ruchu, a samozřejmě se objevují určité náznaky toho, že toho turistického ruchu už může být až příliš. Víme, že jsou určité stížnosti těch obyvatel v těch opravdu exponovaných místech, jako je Český Krumlov, Adršpach, historické jádro Prahy, teďka ty problémy spojené s krátkodobým pronajímáním bytů turistům prostřednictvím on-line platforem typu Airbnb, takže já si myslím, že určitým trendem v příštích letech, nejen v České republice, ale celosvětově, může být v těch turisticky exponovaných místech právě zesílení regulací turistického ruchu, už to nebude jenom tak, jako jsme byli doposud zvyklí, že přijeďte k nám, turistický ruch jednoznačné pozitivum, protože to přináší peníze, to samozřejmě přináší, ale zároveň je to zátěž třeba na životní prostředí nebo pro oblast péče o památky. Toto třeba je pak zohlednit do těch nákladů a čeho je moc, toho je příliš, vše má svou míru a dokonce i ten turistický ruch může určitou svoji zdravou míru překročit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem i právě v cestovním ruchu se projevuje dopad nákazy koronavirem, obrovské ztráty turistiky nebo turistů hlásí mimochodem i Švýcarské, které registruje obrovský počet zájemců o své krásy, právě z oblasti Asie a vůbec také z Číny, ještě bych se vrátila zpět k cizincům, kteří pracují na území České republiky. Když se podíváme na opačný trend, nakolik ještě trvá v uvozovkách „odliv mozků“ z České republiky?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Ten odliv mozků je stále patrný, nicméně tím, jak roste životní úroveň v České republice, jak rostou mzdy, tak se přece jenom ji daří zbržďovat, troufám si říci, a jsme schopni, jak vidíme, zase lákat vzdělané lidi, mozky, třeba právě ze Slovenska, takže já si myslím, že právě jedním z těch modelů fungování české ekonomiky v těch 20. letech, jak jsme o tom hovořili, by mohlo být to, že Česká republika, já to možná řeknu vzletně, by se mohla stát jakýmsi Heidelbergem, Oxfordem, Cambridge, té střední a východní Evropy, to znamená, že bychom dokázali jaksi lákat lidi zemí střední a východní Evropy, ze zemí Vyšegrádu, z Ukrajiny, z pobaltských zemí, z Balkánu, aby u nás studovali, a řada těch lidí, těchto chytrých mozků, kteří u nás studují, pak tu zůstanou a budou právě, když budou mít vytvořeny ony podmínky, budou se podílet na vzestupu české ekonomiky třeba v té oblasti informačních technologií, která jednoznačně má velkou perspektivu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká ekonom Lukáš Kovanda. Od 1. května bude záležet sazba daně na tom kdy a v jaké podobě se pivo prodává, kde ho zákazník konzumuje, jestli půjde o pivo točené nebo lahvové, zda si ho zákazník vezme domů a nebo vypije v restauraci. Jak se v tom orientujete a hlavně, co si o tom myslíte, Lukáši Kovando? Premiér Babiš a ministryně financí, Alena Schillerová, opakují, že novinka hostinským problémy nezpůsobí.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Pokud to zasadím do toho kontextu, jak jsme hovořili o tom, co by tedy vláda měla dělat, aby tady byly vytvořeny ty nejlepší podmínky pro další rozvoj české ekonomiky v těch 20. letech, tak toto je přesně příklad toho, co by dělat neměla. Protože měla by stavět infrastrukturu, investovat do vzdělání, ale zjednodušit co to jde nejvíce, podmínky pro podnikání, toto je krok přesně opačným směrem, kdy se jednoznačně, navzdory tomu, co jste říkala, že prohlašují ti vládní představitelé, prostě je to zesložitění podmínek, je to růst určité administrativní náročnosti, byť v takovém segmentu, jako jsou hospodští, tak si asi řekneme, to zas není zas tak důležitý sektor ekonomiky, nejedná se, já nevím, o průmysl nebo něco podobného, ale přesto je tu určitý signál. Signál toho, že stále se nejsme schopni vydat tím správným směrem, vstříc tedy usnadnění toho života těm lidem kteří opravdu podnikají a přispívají k tomu, že se ta kola české ekonomiky roztáčí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Česká sociální demokracie chce tu kritizovanou daň na pivo změnit, přitom novelu sama pomáhala schválit, ono když se podíváme do programového prohlášení současné vlády, tak ten záměr snížit DPH u točeného piva bychom si tam přečetli.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
No, sociální demokracie, já to chápu jako politický krok, kdy si všimla toho, co to všechno, zejména na internetu, vyvolalo, jaký poprask, těch devět snad různých sazeb, vyvolal, internet se tomu směje, směje se tomu česká společnost, takže sociální demokracie, navzdory tomu, že pro to zvedla ruku, tak nyní zařazuje zpátečku, distancuje se a nyní vlastně je ten balvan, to břímě spojené s tou negativní publicitou tohoto opatření, spojeno takřka výhradně s hnutím ANO, a já jsem velmi zvědav, zda ještě z jeho strany nedojde přece jenom, i pod tlakem toho, co udělala sociální demokracie, k určitému přehodnocení, to znamená pokud by se to nějakým způsobem ještě, protože to má platit od května. Pokud by se to do té doby ještě nějakou rychlou novelou, jak to třeba navrhuje právě sociální demokracie upravilo, tak já bych nebyl moc překvapen, protože opravdu je s tím, z hlediska politického marketingu, spojena negativní publicita, určitá negativní zátěž, mínusové politické body, a hnutí ANO, které velmi dbá o svůj marketing, tak si toto, podle mě, plně uvědomuje, a zřejmě udělá nyní nějaké kroky pro to, aby si tu svoji reputaci v tomto ohledu vylepšilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Velký marketing určitě provází také dnešní svátek zamilovaných, Valentýna, jeho obliba roste každým rokem a rostou také tržby. Co to znamená pro naši ekonomiku, jaký je dopad? Co lidé, podle Vašich informací, třeba nejraději nakupují? Kolik utrácíme?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Tak pokud jsou průzkumy agentur, které vlastně se zabývají výzkumem trhu správné, a pokud jsou ty vzorky dostatečné, tak Valentýna v České republice zhruba slaví 2 200 000 lidí, to znamená je to poměrně citelný nárůst oproti třeba počátku devadesátých let, kdy se ti lidé počítali na tisíce snad, možná ani to ne, víme, že v té době to v České republice slavili zejména pouze cizinci, kteří sem přijeli, ale že to je importovaný svátek, je to samozřejmě marketingová akce. Co si budeme povídat, pokud tedy jsou ty, zase, výzkumy správné, a to šetření těch jednotlivých agentur pro výzkum trhu, tak Češi za ty dárky valentýnské utratí navíc vlastně miliardu a půl, to znamená to jsou tržby navíc pro českou ekonomiku, které by nebyly jinak uskutečněny, pokud by nebylo Svátku zamilovaných. A navíc ještě lidé častěji chodí třeba na večeře. Na romantické večeře. A to je další takřka půl miliarda, to znamená ten Svatý Valentýn se dá vyjádřit jako dvoumiliardový svátek, samozřejmě zaostává citelně za Vánoci, ty se dají změřit tak, že tam ty výdaje jsou 60-65 miliard korun, to znamená stále jsou třicetinásobně významnějším svátkem než Valentýn, ale přesto, u toho Valentýna pozorujeme růst určité popularity, zejména mezi mladými. A utrácí nejčastěji samozřejmě za květiny, za bonboniéry, za nějaké romantické spodní nebo ložní prádlo, ale také za zážitkové dovolené nebo za romantické lety nad krajinou, nad městem, takže opravdu, nejsou to jenom čistě položky za stokoruny, ale někdy ty dárky valentýnské jsou opravdu do tisíce korun, možná i výše.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pojišťovny sčítají škody po vichřici Sabine, jdou do stovek milionů korun, a než budou nahlášeny vůbec všechny vzniklé škody, tak to potrvá i několik týdnů. Jak se v posledních letech, Lukáši Kovando, vyvíjejí vůbec pojistná plnění za škody ze živelných pohrom? Bohužel jich máme v posledních letech docela hodně.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Když se zaměříme na čtyři klíčové české pojišťovny, tak v loňském roce ty škody registrované, v souvislosti, nebo ty pojistné události spojené s živelnými pohromami, což jsou zejména právě vichřice, orkány a krupobití, tak činily 4,5 miliardy korun, v roce 2018 byly 3,4 miliardy korun, to znamená vidíme miliardový nárůst z roku na rok, samozřejmě to je dáno tím, jaké je počasí, ale demonstruje do značné míry ten dlouho trvající trend, kterým je samozřejmě nárůst těch pojistných škod, souvisí to jednak s větší proměnlivostí, s menší moudrostí počasí, mám-li to takto říci, samozřejmě ty vichřice, orkány, krupobití, mohou být dávány do souvislosti s těmi globálními klimatickými změnami, jejich větší častost a tak dále, ale také to souvisí s růstem ekonomiky, protože vezměme si, když dneska udeří krupobití těžké nebo nějaký orkán, ten majetek, který je zničen, je daleko nákladnější než třeba před deseti, patnácti lety, protože v ulicích dnes stojí nákladnější automobily, lépe vybavené z důvodu technologického pokroku než před 10, 20 lety, také lidé kvůli růstu nejen technologického pokroku, ale jejich bohatství a prosperity ekonomiky, tak mají lépe vybavené domácnosti. Dneska když letím letadlem, přistávám v pražské Ruzyni, vidím třeba, až k mému překvapení, kolik lidí má bazén u svého domu, to určitě nebylo ještě před deseti, vůbec ne před dvaceti lety, no a samozřejmě, když pak udeří něco takového jako vichřice nebo orkán, tak i ten majetek, který vlastně může potenciálně zničit tato živelní pohroma, je daleko objemnější než byl před nějakou dobou, to znamená i tohle se zrcadlí v tom nárůstu toho objemu těch pojistných událostí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, státnímu podniku Lesy České republiky, kterému patří téměř polovina lesů v zemi, způsobila vichřice škody až snad za 300 milionů korun, takže ty dopady budou obrovské.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Naštěstí snad nebudou takové, jako v případě toho orkánu Kyrill, který byl zatím nejničivější, to byl vůbec nejzávažnější orkán v historii České republiky, rychlost větru tehdy na Sněžce dosahovala 216 kilometrů v hodině, což je pořád ještě, pořád ještě jaksi výrazně více, nebo ne, ale více než to bylo v případě toho orkánu Sabine, a ta škoda na lesích, na stromech v té době, v tom roce 2007, se vyšplhá až k miliardě korun, co měly Lesy České republiky za škodu, takže jestliže to nyní skončí na těch 300 milionech, jak jste říkala, tak je to sice velké číslo a pořád jenom třetina toho, co způsobil orkán Kyrill v roce 2007.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vidíme na tom i, jak jste teď popsal, nárůst životní úrovně, teď samozřejmě nemám na mysli vichřici nebo živelné pohromy.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Tak to je zajímavé zrovna v oblasti těch lesů, tam samozřejmě se žádný ten technologický pokrok neprojevuje, tam ty stromy, to jsou už stovky, tisíce let stejné, tam jedině z ekonomického hlediska je zajímavá ta cena dřeva, jak se vyvíjí, a ta klesá. V souvislosti s kůrovcovou kalamitou, zejména tedy smrkové dříví, je výrazně levnější třeba i nyní, v roce 2019 bylo meziročně, než v roce 2018, palivové dříví, zejména jehličnanů, zlevnilo o 20 %, protože jak se musí nuceně kácet kvůli kůrovci, a částečně kvůli těmto polomům způsobených kalamitními situacemi jako jsou orkány, tak ho na trhu je přebytek. A ten přebytek vede k tomu, ta záplava toho dříví, zejména smrkového dříví, jehličnanů, vede k tomu, že pochopitelně ta cena jde dolů, takže zatopit si polýnkem v krbu je velice levné v současné době a hodí se to k tomu Valentýnu, protože to je i romantické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Svět v souvislostech podle ekonomika Lukáše Kovandy. Děkuji Vám za to a přeji Vám hezký den. Na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Na slyšenou, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin