Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den, naladili jste si pravidelnou půlhodinu reflexe aktuálních událostí, u poslechu vás vítá Zita Senková, pozvání přijal ekonom Lukáš Kovanda, ráda vás vidím, dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaměříme se například na rapidní propad turistického ruchu v České republice i lázeňské vouchery, enormní zájem o chaty a chalupy či posilující českou korunu, nerušený poslech. Cestovní ruch v Česku ve druhém čtvrtletí letošního roku zaznamenal rekordní propad, podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu kvůli pandemii koronaviru ubylo v Česku hlavně turistů z ciziny. Ve druhém čtvrtletí se celkový počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních meziročně snížil o 82,9 %, počet přenocování poklesl o 81,7 %. Pane Kovando, očekávaný propad návštěvnosti se tedy jenom bohužel potvrdil.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Potvrdil a zvláště tedy v těch místech, která jsou velmi závislá na zahraničních turistech, protože, jak jste říkala, ten úbytek je patrný, jak tedy mezi turisty z České republiky, ale zejména mezi zahraničními hosty, protože z pochopitelných důvodů, například asijští turisté takřka úplně vypadli a velký úbytek jsme zaznamenali i u těch turistů z dalších zemí, jako je Německo, Itálie a tak podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle státní agentury CzechTourism nicméně počty turistů ze zahraničí budou v té hlavní tedy aktuální letní sezóně růst a množství turistů z Česka je místy dokonce rekordní, sledujeme, jak je to vlastně zajímavě rozvrstvené, někteří obyvatelé odjeli do zahraničí, někteří zůstali tady, je to asi region od regionu, jak vůbec vnímáte tu letošní sezónu, vy jste sám mimochodem navštívil před pár dny Rakousko.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano, já jsem byl v Rakousku a místy jsem si připadal jako v České republice, protože jsem tam slyšel češtinu skoro častěji než němčinu, takže je vidět, že Češi cestují a cestují zejména do těch zemí relativně blízkých, to znamená do Rakouska, do Chorvatska a tak podobně, to je zřejmé z toho, že nemohou cestovat dále, nebo že se obávají toho, jak by taková daleká cesta dopadla, že by nemuseli se vrátit třeba bez pobytu v karanténě a tak podobně, takže nechtějí riskovat, tudíž i v České republice i v těch blízkých zemích pozorujeme celkem citelný zájem Čechů o pobyty, i třeba lázně české jsou nyní často narvané doslova zájemci z České republiky, nicméně a to je důležité říci, toto nebude stačit na to, aby to vykompenzovalo ten celkový úbytek, který zaznamená v letošním roce turistický ruch v České republice, protože jednak tu nejsou zahraničního hosté z těch vzdálenějších zemí, to za prvé a za druhé nezapomeňme, že v prakticky v dubnu, v březnu, částečně v květnu, částečně v červnu tedy v podstatě turistický ruch nefungoval nebo byl velmi ochromený a to je tak dlouhá doba, že už se to v těch příjmech turistického ruchu, lázeňství prostě nestačí nahradit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nakolik je vůbec reálný návrat cestovního ruchu do stavu před tou pandemií?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Podle mě do toho stavu před pandemií už se nikdy ten turistický ruch zcela nevrátí, například kongresová turistika podle mého soudu utrpí trvalý šrám, z toho důvodu, že si spousta lidí uvědomila, že vlastně není třeba dostávat lidi na jedno místo, do nějakého hotelu, aby tam rokovali 3 dny na nějakém kongresu, že se mohou ti lidé spojit v rámci videokonference, já v rámci toho, že jsem pomáhal nebo jsem se podílel na programu OSN vlastně, kdy jsme nacházeli a hledali řešení covidové krize pro země Balkánu a pro země východního partnerství, jako je Gruzie, Arménie, tak ta doporučení, o kterých jsme jednali v rámci tohoto programu OSN, tak byla vlastně vesměs, vesměs se to odehrávalo přes videokonference, což si myslím, že by bylo ještě před rokem nemyslitelné, že bychom se scházeli osobně, že bychom někam létali, což by samozřejmě bylo nákladné, i environmentálně nešetrné, ale nyní vlastně spousta lidí pochopila, že lze velmi efektivně se takto scházet skrze tedy online prostředí a už jsou se u toho z velké části zůstane, byť samozřejmě do určité míry se to osobní setkávání vrátí, ale myslím si, že kongresová turistika zrovna utrpí trvalý šrám, stejně jako zřejmě letecká doprava.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co to bude tedy znamenat pro cestovní ruch, pro turismus jako takový?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je zajímavá otázka, určitě bude vypadat jinak ten turistický ruch, bude obtížnější zřejmě oslovit právě třeba v případě té kongresové turistiky potenciální zájemce, na druhou stranu si nemyslím, že by ten turistický ruch klasický, kdy se cestuje za poznáním, za exotikou, měl utrpět, nicméně tady zase je důležité si říci, že zřejmě v těch příštích letech i kvůli zdražování například emisních povolenek Evropské unie, budou zdražovat letenky a myslím si, že obecně bude cestování po světě méně dostupné finančně, než bylo před úderem koronaviru, ale nebude to pouze kvůli koronaviru, bude to kvůli celkovému vývoji i v oblasti třeba zelených politik Evropské unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak už jste se zmínil pane Kovando o lázních, tak na lázeňské ubytovací zařízení také dopadla koronavirová krize, lázně v dubnu v České republice byly uzavřeny, postupně se otevíraly v průběhu května a výsledky za celé druhé čtvrtletí hovoří o čtvrtinové návštěvnosti, kterou ale tvořila převážně domácí klientela. 1. července byl oficiálně spuštěn program Covid Lázně, to jsou ty slevové poukázky. Kvůli limitu počtu přijatých poukazů mnoha lázně dočasně pozastavily nebo zastavily jejich příjem, kde se stala chyba, i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová uznala, že resort ten enormní zájem o poukazy překvapil.

Lukáš KOVANDA, ekonom
My vlastně jsme toto probírali v rámci té národní ekonomické rady vlády, dokonce s paní ministryní a opravdu ta situace, řekněme, v tom měsíci květnu, byla velmi nejasná, nyní se ukazuje, že skutečně ten zájem o lázeňské pobyty je enormní, že ještě jaksi vyhrotila tato opatření, konkrétně ten program Covid Lázně a ukazuje se, že možná, ale to ještě si žádá určité další vyhodnocení, ten program Covid Lázně vlastně nebyl až zas tak potřebný, nebo že měl být omezenější, protože pochopitelně ty 4 000 korun, to jsou peníze, které bude proplácet nebo měl by proplácet stát, tedy daňový poplatník a znamená to další zadlužení a jestliže tedy lázeňské, lázeňská zařízení nyní už praskají ve švech, tak samozřejmě ty peníze bylo možné určitě využít lépe, na druhou stranu trochu teď hovořím jako generál po bitvě, protože skutečně my jsme v tom květnu a jednali jsme i s lidmi z CzechTourismu a z dalších agentur, které se specializují, konkrétně na cestovní ruch, prostě nevěděli jsme, jak to bude vypadat, jestli Češi budou ochotni cestovat, protože se množila, množily takové ty zprávy o tom jak budou šetřit, jak budou vystrašení, jak budou, jak bude nezaměstnanost, vezměte si, že se čekalo přes léto 6 možná 7 % nezaměstnanosti, máme necelé 4 %, takže byla to obtížná situace a nyní se tedy ukazuje, že přepálený je ten program Covid Lázně, spousta zařízení lázeňských si ho pochvaluje, to je pravda, na druhou stranu spousta ji kritizuje jakožto nepotřebný, že jim přidělává administrativu, navíc je tady nejistota, zdá bude proplácen v dostatečné míře, protože stále to naráží i na legislativu Evropské unie, která zatím jej musí posvětit, musí posvětit to, aby tu konkrétní lázeňské zařízení mohlo čerpat více než zhruba 5,2 milionu korun, pokud to neposvětí, tak pak by to byl vážný problém, protože ty lázeňská, ta lázeňská zařízení už by nemohla a už nyní zastavují přijímání dalších hostů, protože se obávají, že jaksi nebudou ty peníze proplaceny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vyřeší toho notifikace od Evropské unie, kterou měla podle paní ministryně Dostálové Evropská komise schválit v pátek, notifikace na ten program Covid Lázně?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je přesně, oč jde, ta notifikace je skutečně zásadní a zdá se, že tedy to projde, ale je tu stále určitý oblak nejistoty, který se vznáší nad lázeňství v České republice, a proto právě provozovatelé některých lázeňských zařízení odmítají nyní ty vouchery, ty poukázky přijímat, takže je to taková situace zase velmi tíživá, které zřejmě bylo možné předejít, ale je to obtížná komunikace, někdy i právě s Bruselem, takže není to jenom břímě viny české vlády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je tou jistotou chata nebo chalupa spíše v České republice, teď narážím na ten pravděpodobně staronový fenomén nebo posilující fenomén, protože letos se v červnu prodalo téměř o polovinu více chat než ve stejné době loni.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to pravda, je to zase ale fenomén, který už se odehrával delší dobu, a tak jako třeba s tou kongresovou turistikou ten koronavirus uspíší, jaksi odklon od ní, tak tady naopak ten koronavirus snáz se uspíšil určitý příklon, určité oživení, toho chataření, chalupaření, to se odehrávalo už několik let před ním, ale nyní si lidé uvědomili, že za prvé tedy města nejsou příliš hygienická, protože tam se nákaza šíří rychleji a za druhé, že home office je vlastně celkem dobrým způsobem práce a přijatelným dokonce nyní už kvůli koronaviru pro zaměstnavatele a řekli si, no tak, když já mohu pracovat z domova, 3 dny v týdnu být v přírodě, daleko od lidí, daleko od potenciální nákazy, tak proč bych nevycestoval, proč bych si nekoupil chatu, chalupu a navíc pozemky, které jsou důležitou součástí těch chalup, tak zhodnocují v posledních letech velmi citelně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to vlastně investice?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já si myslím, že určitě, pro řadu lidí navíc už je byt prostě ve městě, ať už je to Praha, Brno, či některé krajské město příliš drahý, a tak si řeknou, proč se tísnit v bytě, v centru města, když mohu mít za ty samé peníze rozlehlou nemovitost s velkou zahradou u lesa, na čerstvém vzduchu, možná, že je to určitý nový trend příštích let, takže já si myslím, že z tohoto hlediska je to i dobrá investice a ti lidé, kteří v těchto letech investují do chaty, chalupy, tak myslím, že se dočkají solidního zhodnocení i poté stránce finanční.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řekl byste pane Kovando, že ty ekonomické důsledky koronaviru aktuální nebo možná ještě ty očekávané, srazí ceny bytů, domů a dalších nemovitostí?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je otázka, kterou dostávám dnes a denně a v tuto chvíli opravdu to nevypadá, že by jako mělo docházet k nějakému citelnému poklesu, ale my pořád jsme nedostali ten náraz, ten zásah, který musí, bohužel přijít, i když se mi to říká těžko, protože to s sebou nese tíživé sociální dopady, ale prostě v tuto chvíli stále spoustu pracovních míst udržujeme uměle při životě, ta pracovní místa by neexistovala, nebýt programů, jako je Ošetřovné Antivirus, Kurzarbeit, jako je program odkladů splátek moratoria a teprve na ten podzim se pozná, zda a do jaké míry je schopna ta ekonomika stát na svých vlastních nohou, bez té berličky, bez dluhové berličky státu a je možné, že nezaměstnanost citelně naroste, v takovém případě by minimálně došlo na stagnaci na tom nemovitostním trhu, v případě nějakého dramatického nárůstu míry nezaměstnanosti, tak lze očekávat dokonce propad cen nemovitostí, ale nečekal bych nějaké třicetiprocentní propady, řekněme, že to bude jen v některých lokalitách méně atraktivních a ten propad bude do 10 procent.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ptám se i proto, že také podle centrální banky jsou ty ceny nemovitostí v Česku nadhodnocené.

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je pravda, to je pravda, ony nadhodnocené jsou ale.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
I když se podíváme na to, co se inzeruje a na to, co se skutečně, za kolik se to prodá.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to tak, nadhodnoceny jsou, ale k tomu, aby se ta určitá bublina, která je právě tím nadhodnocením, jaksi propíchla, k tomu je potřeba opravdu citelné krize a zatím není jasné, zda to zrovna ta koronakrize bude, zda bude natolik citelná, aby propíchla tu bublinu a to se pozná právě na ten podzim.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom Lukáš Kovanda. Český systém nemocenského pojištění, za kterého se platí nemocenská, ošetřovné nebo mateřská, se dostal do nejhlubšího propadu od začátků svého fungování v roce 1993, ty výdaje letos v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o 13 miliard korun. Co všechno je důvodem, pane Kovando, je to jenom ta pandemie opatření, což se opakuje v podstatě skoro u každého tématu? Co mělo vliv a má na nemocenské pojištění?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to tak, opravdu těžko se vyhýbá v této době koronaviru, při jakémkoliv ekonomickém tématu, ale zase zde je třeba říci to, že už v loňském roce, kdy jsme ještě slovo koronavirus v podstatě neznali nebo pouze specialisté jej znali, tak už tehdy se ten systém nemocenského pojištění ocitl ve schodku, byť mírném, takže ukazuje to na určitou nerovnováhu, ten, ta nemocenská, nemocenské pojištění je vlastně pro OSVČ, pro osoby samostatně výdělečně činné dobrovolné, pro zaměstnance je povinné, ale platí jej za něj zaměstnavatel, no a vzhledem k tomu, že ta situace nyní byla taková, jaká byla, spousta jaksi lidí čerpala ošetřovné, byly úlevy, co se týče odvodů právě i na tomto pojištění, tak se ten systém dostal do deficitu, ten deficit je pochopitelně vyhrocený tou situací, která panuje kvůli koronaviru, která je nestandardní a vrátí se to zase doufejme brzy do zajetých kolejí, ale přesto tam určitý deficit byl, jak říkám už předtím a ten systém úplně v rovnováze není, takže nelze to čistě svalovat jenom na koronavirus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co přinese tento propad?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tento propad si myslím, že určitě by lidé neměli být vystrašení z toho, že snad se jim nedostane péče lékařské nebo něco u něčeho podobného nebo, že jaksi budou mít problémy s ošetřením, s případným pobytem v nemocnici a tak podobně. Spíše to znamená další zadlužení českého státu v souhrnu, protože toto je priorita, na to se peníze najdou vždy, stejně jako na důchody, takže lidé nemusejí mít obavu, spíše by měli mít obavu a zbystřit, řekněme, ti lidé, kteří nyní se o nemocenskou příliš nezajímají, to jsou děti, mladé generace, dosud ještě nenarození, protože na ně to břímě dluhů v těch příštích letech a desetiletích bude dopadat a ty se s tím budou potýkat, ale těch současných lidí střední generace a starších lidí, těch se to prakticky nijak nedotkne a prakticky nijak nepoznají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslí vláda, ti kteří připravují veškerá ta opatření, zákony a tak dále, právě i na ty další generace, co jim zanecháme?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Vláda znáte to, vláda na to myslí, alespoň to deklaruje, ale ten skutek utek, v důchodové reformě nebo o reformě financování veřejné zdravotní péči se hovoří léta, možná desetiletí ale stále ji nemáme a stále politici jako odsouvají ten problém do budoucna, protože on ten problém nastane stále ještě za dlouhou dobu, za 10 let, což je pro politika nekonečný čas, ale pak čím více ten problém budeme odsouvat, tím náročnější pak jeho řešení bude, takže nyní zase kvůli koronaviru jsme u něj zase, zase poněkud oddálilo řešení té důchodové reformy, což je myslím velký problém a bohužel toto břímě ale dopadne zejména na mladé lidi současné a ty to budou pak už muset opravdu naléhavě řešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ačkoliv jsou oficiálně vládní prázdniny, tak premiér Babiš bude o rozpočtu na rok 2021 jednat s ministryní financí Anna, Alenou Schillerovou a s některými dalšími kolegy z vlády, jak se díváte vůbec na to, že vláda slibuje přidávat peníze v různých oblastech, od snížení daní zaměstnanců, až třeba po navýšení důchodu.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Roztrhl se s tím pytel, s těmi opatřeními, s těmi úlevami a myslím si, že vládě zachutnalo zadlužování se, že je to špatně, že přece jenom bychom už v tuto chvíli měli být opatrnější, spousta ekonomů v těch vyhrocených časech, v těch kritických časech koronaviru volala po tom, že skutečně bychom měli té ekonomice pomoci na dluh, to ano, to jsme udělali, ale nyní už není důvod, nyní už není důvod pro to, abychom v tom pokračovali, ale vláda naopak ona se namslala tím zadlužováním, se obávám, je to vidět i na tom programu Covid Lázně a místo, aby nyní se už stahovala z té ekonomiky, aby jaksi tu berličku dluhovou už začala pomalu brát zpět, tak jaksi ji chce ještě přihazovat a chce jí tam držet déle a to si myslím, že je velký problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ve studiu Českého rozhlasu ekonom Lukáš Kovanda. Česká měna sílí, vůči euru smazala ztráty, které jí na jaře způsobila pandemie koronaviru, dolar je dokonce nejlevnější od loňského září. Co koruně tolik pomáhá, pane Kovando?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Koruně tolik pomáhá to, že korona na českou ekonomiku nedolehla tak neblaze, jak se očekávalo, dokonce v měsících červnu a červenci koruna byla jednou z nejvíce posilujících měn, snad vůbec nejvíce posilující třeba vůči americkému dolaru ze všech měn světa. A je to částečně odraz toho, že zatím ta ekonomika nedopadá tak špatně, když se podíváme na ta čísla, tak dokonce ten její propad, přestože je historický, tak jel vlastně slabší, mělčí, než propad třeba německé ekonomiky, čekalo se, že propadneme méně než Španělsko, Itálie, to ano, ale že propadneme méně než i Německo nebo Rakousko, to se nečekalo a toto určitým způsobem nabíjí devizové obchodníky k tomu, aby zase věřili více té naší ekonomice, a to je jeden z klíčových důvodů, proč koruna tolik posiluje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vracejí se zahraniční investoři?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Investoři, kteří investují do koruny, tak určitě se vracejí, to stojí částečně za tím jejím posilováním, to je průvodní znak toho jejich návratu, získávají určitou větší důvěru ke koruně, ale není to zase jenom od té české měny, je to určitý plošnější návrat důvěry na ty trhy finanční celosvětově a týká se to právě i koruny, které je stále vnímána jako rizikovější měna, ale když opadá riziko globálně, tak samozřejmě se vrací důvěra i v korunu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Často se opakuje dotaz, jestli by v této současné situaci bylo pro nás lepší mít euro nebo teda udržet korunu, ačkoliv možná teď z toho vychází ta koruna lépe, nevím, jaký je váš názor?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já si myslím, že koruna odvedla, řekněme, tu nevděčnou práci, tím svým oslabením a že jak jsme hovořili o nízké míře nezaměstnanosti, že ji máme z podstatné části i proto, že jaksi oslabila koruna, protože ta ekonomika, když dojde k nějakému nárazu, jako byl covid, tak se musí přizpůsobit, buďto může učinit, zvýšení míry nezaměstnanosti, anebo také oslabení měny a v českém kontextu to bylo oslabení měny, což by nemohlo být, kdybychom měli euro, takže koruna nám zachránila hodně, hodně, hodně pracovních míst.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pokud se udrží česká koruna nahoře, k čemu by mohlo dojít, co třeba zlevní, ceny pohonných hmot například?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano, tak ceny pohonných hmot v těch uplynulých týdnech vykazovaly zajímavý vývoj, kdy vlastně ropa vkus v dolarech se zdržovala, v korunách pohonné hmoty zlevňovaly, protože koruna posilovala vůči dolaru, ale obecně koruna posilující vůči dolaru je příznivou zprávou, například pro lidi, kteří chtějí koupit elektroniku, protože elektronika se odvíjí od kursu koruny k dolaru, když posiluje koruna, tak spíše tedy se dočkáme levnější elektroniky a samozřejmě silnější koruna je pozitivní zprávu pro všechny, kteří dovolenkují nebo se chystají na dovolenou, i když v letošním roce je to omezené ta zahraniční dovolená, ale třeba zrovna v Rakousku nebo v Chorvatsku pochopitelně mají o něco levněji, než by měli při té slabší koruně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zatímco koruna posiluje, tak zisky českých bank klesají.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Opět koronavirus a odklady splátek, moratorium, které sice pomohlo ekonomice, ale samozřejmě uškodilo bankám. Nicméně banky české jsou silně kapitalizované, nemusejí se střadatelé obávat, že by snad neměli tam své úspory nebo něčeho takového, to určitě ne a samozřejmě i snížení úrokových sazeb, ze strany centrální banky snížilo tu možnost vydělávat na té úvěrové činnosti bank, protože ony vlastně si účtují za úvěry vyšší úroky, než pak účtují na vkladech střadatelů, ale jestliže jim klesají úrokové sazby obecně v ekonomice, tak samozřejmě prostor pro tuto marži se ztenčuje, je to vidět například i na hypotékách, protože hypotéky zlevňují v České republice a to poměrně citelně, byť nyní se dá očekávat spíše stagnace hypotečních sazeb do příštích měsíců, ale v těch uplynulých dvou, třech měsících opravdu hypoteční úvěry zlevňovaly velmi, velmi citelně a plošně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem euro využila tato společná evropská měna, právě tu sdílenou ekonomiku Evropské unie?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Myslím si, že určitě ten trh jednotný je výhodou nebo určitě velkým impulsem a nyní urychluje to zotavení evropských ekonomik, hodně se diskutuje fond obnovy Evropské unie. To si myslím, že tam ještě uvidíme, jak /nesrozumitelné/ nakonec bude jeho finální podoba, je to samozřejmě zadlužením na dlouhé generace do roku 2058, ale ten jednotný trh jednoznačně pomáhá, i to sdílení, sdílení tedy, řekněme, těch ekonomických přínosů, toho obchodu v rámci jednotlivými, v rámci jednotlivých států Evropské unie, je to jednoznačně plus a pomáhá to nyní k rychlejšímu zotavení z té koronakrize.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom Lukáš Kovanda, děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji vám hezké dny, na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Na slyšenou, děkuji za pozvání, hezké léto.