Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes hlavní ekonom CZECH FUND, Lukáš Kovanda. Dobrý den.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor:
Proč mezi nejhodnotnějšími značkami světa povážlivě ubývá těch evropských? Z jakého důvodu nečerpají firmy prostředky z podpůrného programu Covid 3? Jak se u nás projeví plošné snížení daně z přidané hodnoty v Německu a jak velké poklady začínají růst v lesích, o tom bude řeč v příští necelé půlhodince. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Od roku 2008 poklesl počet evropských nejhodnotnějších značek mezi světovými, v první padesátce z 16 na 7. Čím to je?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Je to výsledek několika faktorů, několika příčin, ale určitě za tím stojí ekonomické slábnutí Evropy v tom globálním významu, což má svůj zase důvod už v 90. letech, v 80. dokonce možná, kdy Evropa nedokázala zachytit nástup informačních komunikačních technologií, to znamená, že nemá žádnou firmu typu Googlu, Amazonu, Facebooku nebo třeba čínské Alibaby, která by skutečně byla významná na tom technologickém poli, v globálním měřítku, a udávala tón celému tomu úboru, bohužel, je to důsledek i vlastně věcí, které se odehrávaly už od 70. let, kdy v Evropě rozbujel stát sociálního blahobytu, který přeci jenom vede k tomu, že se napracuje v Evropě mnohem méně hodin než ve Spojených státech, méně se tedy i vynalézá, inovuje, a hůře se zachycují ty nové trendy, třeba právě nástup informačních technologií.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže jsme jako Evropané zpohodlněli?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Jednoznačně, ano. Zlenivěli jsme, zpohodlněli jsme.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak se určuje hodnota značky?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
To samozřejmě je metodika, která je velmi specifická, a v zásadě jde o to, že ta firma musí být zejména přínosná, co se týče svého know-how, a právě své schopnosti inovovat. To know-how to může být ale i vybudované historicky, proto třeba Evropa má v té první padesátce toho žebříčku, který zmiňujete, dost firem v oboru módy a luxusu, Louis Vuitton, Gucci, Loreal a tyto firmy, ale to vlastně nejsou firmy, které nás nějak v těch budoucích letech a desetiletích posunout, ti spíše těží z toho, že historicky si budovaly brand, že skvěle umí vyrobit, nevím, kabelku, nebo obuv, nebo jsou výborné v produkci kosmetiky, ale cítíme, že tam ten technologický aspekt není v takové míře přítomen, a že ten nárůst produktivity, který je zásadní pro bohatnutí celých ekonomik, bude kvůli těmto firmám mnohem nižší, než v případě třeba Amazonu nebo Microsoftu, což jsou firmy, které třeba nyní opanovávají svět v oblasti cloudových služeb, což je zásadní věc v budoucnosti, která bude vlastně přivádět do těch ekonomik, které mají tyto cloudové obry, velké peníze, data a informace, což pak má dopad nejen ekonomický, ale třeba i bezpečnostní a geopolitický.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak se to dá změnit, myslím ten pro Evropu nevýhodný trend? Může v tom zmoci něco třeba Evropská unie?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Může, pokud vytvoří třeba účinný jednotný digitální trh, protože přece jenom, a to je nutno si říci, velké ekonomiky typu Číny nebo Spojených států, těží prostě z toho, že mají obrovský trh k dispozici, takže ty firmy se snáze prosadí, snáze osloví, ty stovky milionů lidí, kteří hovoří stejným jazykem, mají stejné nebo podobné kulturní vzorce chování, ovšem v Evropě, která je roztříštěnější na jednotlivé menší trhy, jsou tam jazykové bariéry, odlišné vzorce chování, historicky, kulturně, tak tam je to obtížnější. Takže vytvoření účinného jednotného vnitřního trhu může být příspěvkem k tomu, aby Evropa uměla zase hrát rovnocennější partii s těmi velkými ekonomikami.

Vladimír KROC, moderátor:
Někteří živnostníci příští rok mohou ušetřit na daních až 80 tisíc korun. Komu se vyplatí tzv. paušální daň a komu ne?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Možná i více než 80 000, ta daň se vyplatí úzkému segmentu živnostníků, dá se to odhadovat zhruba na 100 000 lidí, že by na ni mohlo přejít. Určitě se nevyplatí těm, kteří mají ten 80% výdajový paušál, to znamená, kteří uplatňují náklady prostřednictvím těch výdajových paušálů, to jsou například řemeslníci nebo zemědělci, v případě těch lidí, kteří uplatňují 60% výdajový paušál, což je valná většina dalších osob samostatně výdělečně činných živnostníků, tak tam některým se to vyplatí, ale nejvíce se to vyplatí těm, kteří mají 40% výdajový paušál, což jsou třeba ti, kteří pobírají autorské honoráře, tak tam v případě třeba, že jsou bezdětní, že nemají manželku, uznávám, už dosti specifická skupina, tak tam opravdu tím přechodem na paušální daň mohou ušetřit až 80 000 i více ročně, takže tam se to vyplatí.

Vladimír KROC, moderátor:
Ano. Je to rozumný kompromis, oproti tomu původnímu záměru, který měl být vůči živnostníkům velkorysejší?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Měl, já osobně bych klidně zůstal u toho milionu, to byl ten původní limit, ovšem sociální demokracie a odbory se vyjadřovali v tom smyslu, že by to dále rozevřelo nůžky mezi osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnanci.

Vladimír KROC, moderátor:
Což je ale pravda.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Což je pravda, na druhou stranu, to srovnání je vždy obtížné, protože přeci jenom osoba samostatně výdělečně činná zase musí si prostě tu obživu obstarat sama, když odjede na dovolenou, tak to ani není dovolená, tak to nemá příjem, nemusí mít příjem, tak, jako zaměstnanec, který odjede na dovolenou, ale do toho se nechci pouštět, to by jsme tím mohli strávit celý pořad, každopádně byla tady ta obava, že se dále rozevřou ty nůžky, a proto tedy bylo přistoupeno k tomuto kompromisu a ten limit 800 000 korun.

Vladimír KROC, moderátor:
Pomoc státu firmám, v rámci programu Covid 3 není stále dostatečná, podle nových dat České národní banky se vyčerpaly, a teď doufám, že to řeknu správně, čtyři setiny procenta toho možného celkového objemu, máte pro to vysvětlení?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Po pravdě řečeno nemáme. My to, i v rámci Národní ekonomické rady vlády řešíme, a všichni jsme z toho tak nějak zkoprnělí, protože do toho Covidu 3 se přece jenom vkládají velké naděje, takže vím, že i ministryně financí jaksi je nešťastná z toho, že se to zatím nedaří, budou následovat v příštím týdnu jednání právě mezi ministerstvem financí a bankami.

Vladimír KROC, moderátor:
A banky nejsou ochotny půjčovat?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Jednak banky nejsou ochotny, zřejmě ta státní záruka, na což ale mnozí upozorňovali, není dostatečná, aby to pro banky bylo atraktivní, protože třeba cestovní ruch je opravdu zasažen tak těžce, že možná ani řekněme 90% záruka by nemusela být stále dostačující, a připomeňme, že nyní ta portfoliová záruka je 30 %, no a na druhé straně, je pravda, že samotné firmy si příliš neříkají o tu podporu, protože ty žádosti, podle těch nejnovějších čísel, které jste citoval, tak jsou zhruba za 13 miliard korun, což je také určitě mnohem níže, než vlastně jsme předpokládali, takže jestli se ty firmy obávají své budoucnosti, nebo zatím mají jiné možnosti, jak čelit té současné krizi, to je otázka, prostě zatím úplně přesně nevíme, každopádně to silně zaostává za očekáváním, a já se obávám, že proto ten podzimní náraz může být bolestivější, než se nám nyní zdá.

Vladimír KROC, moderátor:
Jaký náraz máte na mysli teď?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Až ekonomika bude muset se postavit na své vlastní nohy, bez berličky státu, bez kurzarbeitu, ošetřovných, těch odkladů splátek, všech těch podpůrných programů, které byly v posledních týdnech a měsících zavedeny, jednou ten čas nastane, nastane na podzim, pravděpodobně, a ta ekonomika, pokud nebude dostatečně pevně stát na svých vlastních nohou, tak se může sesunout, sesypat, a to se projeví na našich životech velkým nárůstem třeba míry nezaměstnanosti, poklesem spotřeby, a prostě hlubokou ekonomickou recesí, to si nikdo nepřeje určitě.

Vladimír KROC, moderátor:
Ve Sněmovně je ve druhém čtení návrh na schodek letošního státního rozpočtu ve výši 500 miliard. Včera přišla zpráva, že červnový schodek státního rozpočtu byl suverénně nejhorší od vzniku Česka, více než 195 miliard korun, přičemž loni byl necelých 21 miliard. Jaký je Váš komentář k tomu?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Kdyby mi někdo taková čísla řekl ještě před pár měsíci, tak bych je považoval za špatné scifi, ukázalo se to ale, nač ekonomové dlouho upozorňovali, že může připlout, přiletět ona černá labuť, stát se něco nečekaného, co zároveň má, řekněme až transformativní dopad na ekonomiku, to se přesně děje, ty důsledky této situace budeme pociťovat na dlouhá léta, která nyní budou následovat. Nicméně jednorázové takové zadlužení, vzhledem k té situaci, je z mého hlediska pochopitelné, a je dokonce žádoucí.

Vladimír KROC, moderátor:
A je opodstatněné?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Do značné míry je opodstatněné, byť v kontextu toho, co jsme říkali, že vlastně ta pomoc těm firmám se počítá spíše na desítky miliard, to znamená o řád níž, než má být ten schodek, ale zase si musíme uvědomit, že ten schodek, to je až situace ke konci roku. Že ještě nám zbývá polovina roku, a já pevně věřím, že do té doby ta pomoc těmto firmám naroste do těch řádů stovek miliard, a že pak už nebude taková disproporce mezi tím, co se nyní hlásá za schodek a tím, jaká je reálná pomoc té ekomomice. Doufám, musíme si říci, že i další velké ekonomiky takto razantně poskytují peníze státní, například německá, což nám ostatně může velmi pomoci, když Německo nás podpoří.

Vladimír KROC, moderátor:
Na to se chci ptát, protože Německo od 1. července plošně snížilo daň z přidané hodnoty. Co to přinese nám?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Jednak je to podpora řekněme německého spotřebitele, protože klesá plošně opravdu daň z přidané hodnoty, dá se očekávat, a je to vlastně záměr německé vlády, aby prostě zlevnilo veškeré zboží v Německu, ať jsou to potraviny, oblečení a tak dále, jídlo v restauracích, aby jako se roztočila kola německé spotřeby. No a když tomu Němci zbyde v kapse víc peněz, tak třeba si koupí snáze nový český automobil, který tam vyvezeme, a nebo i jiné české zboží, které tam vyvážíme, takže může to oživit i tu poptávku právě po českém zboží, protože samozřejmě ta naše výměna s Německem, obchodní výměna, je velice intenzivní, náš export do Německa je velmi citelný, takže vlastně tím německá vláda, protože my jsme, z hlediska ekonomiky, 17. spolkovou zemí Německa, jakožto Česká republika, tak tím vlastně trochu pomáhá i nám. No a pak z toho můžou těžit třeba pendleři, kteří snáze získají zaměstnání v Německu, opětovně, protože nyní s tím měli problémy, a nebo také ti známí čeští obyvatelé, kteří prostě rádi jezdí nakupovat do Německa, u hranic, tak nyní to tam mohou mít prostě levnější, a může to také podpořit jejich životní úroveň.

Vladimír KROC, moderátor:
A může si to Německo dovolit takový velkorysý krok? Jak chce stát doplnit výpadek plánovaných rozpočtových příjmů?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Německo si to může dovolit, protože vlastně v těch uplynulých letech hospodařilo velice rozumně, velice prozíravě, bylo schopno hospodařit přebytkově, nebo tedy uplatňovalo politiku nulového schodku, a nyní tedy má z čeho brát, má ten polštář, také si velmi levně půjčuje na světových trzích, protože investoři mu věří, Německo má jejich důvěru, takže Němci dlouho vlastně odolávali, už vlastně asi dva roky před koronakrizí, furt se na ně tlačilo, aby více pouštěli peněz do ekonomiky, oni říkali ne, ne, ne, není pro to důvod, ale na druhou stranu teď, když vidí ten důvod, když připlavala, přiletěla ona černá labuť, tak neváhají a opravdu ekonomové to označují různými slovy, například, že používají bazuku, nebo že prostě tyto velké zbraně právě nyní, když je jich nejvíce potřeba, tak zapojují a snaží se tak povzbudit svoji ekonomiku, a existují různá mezinárodní srovnání, a jedno z nich říká, že pokud nějaká země má nyní opravdu šanci na to oživení, zotavení ve tvaru písmene V, to znamená rychlý sešup, ale rychlý zase vzestup nahoru, tak je to právě Německo.

Vladimír KROC, moderátor:
Posloucháte pořad Jak to vidí, hostem je dnes ekonom Lukáš Kovanda. Tvrdíte, že jeden z největších krachů v německých dějinách, společnosti Wirecard, je selháním regulace. Můžete to vysvětlit?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Jednoznačně je to selhání regulátora finančního německého, který se jmenuje BaFin. Dokonce jej kvůli tomu prošetřuje i nyní Evropská komise, a Wirecard je firma, která vlastně vznikla koncem 90. let minulého století, a ona je v pozadí, když platíme například kartou, tak ona vlastně zpracovává ty elektronické platby, takže zase není až tak známým jménem, řekněme té široké veřejnosti, protože jaksi funguje v pozadí toho finančního systému. Poskytuje finanční služby a tak dále, ale dlouhá léta už jaksi například spekulanti na pokles, nebo i někteří novináři, například z listu Financial Times, upozorňovali, že je „too good to be true“, jak se říká v angličtině, příliš dobré, aby to byla pravda, to, jakým způsobem například narůstají tržby společnosti Wirecard, jakým způsobem narůstá její objem, jejich transakcí, a tak dále, a byly tam i konkrétní příklady, tuším někde ze Singapuru to dokládali z Financial Times, že tam jsou vážné nedostatky v jejím výkaznictví. Právě ti spekulanti na pokles, což jsou tedy lidé, kteří těží z toho, že by poklesly ty akcie té firmy, tak jaksi spekulovali tímto směrem.

Vladimír KROC, moderátor:
Jenomže BaFin to zakázal už, někdy v únoru minulého roku.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Ano, a to je právě jedno z těch selhání, ten německý regulátor loni, začátkem roku, zakázal tyto spekulace na pokles, což samozřejmě se setkalo s kritikou těch spekulantů na pokles.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak to vůbec funguje? Taková vsuvka? Jak se spekuluje na pád akcií?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Vlastně ten spekulant na pokles tuší, ten pokles těch akcií a on si je půjčí od jejich majitele, a prodá ty akcie. A pak tedy, protože věří v ten jejich pokles, tak poté, když se mu to vydaří tento plán, tak jaksi jen nakoupí zpět, za tu nižší cenu, a vrátí ty akcie zpět tomu majiteli.

Vladimír KROC, moderátor:
A to je legální.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
TO je legální, ale samozřejmě, je to věc, která může v případech některých spekulativních útoků, stahovat dolů nejen jednotlivé akcie, ale třeba celé měny státu, dokonce vlastně hospodaření celých států, když se to tak vezme, takže v některých případech prostě ty burzy zapovídají, zakazují tuto praxi toho spekulování na pokles, neboli tzv. shortování, a to se přesně stalo v loňském roce, ale z dnešního pohledu se ukazuje, že to vlastně bylo selhání regulátora, protože ti spekulanti na pokles větřili problémy Wirecardu, které se nyní potvrdily, poté tedy, co v předminulém týdnu společnost Erst & Young odmítla posvětit ty účty za rok 2019, a řeklo, že docházelo ke zpronevěrám peněz.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak to, že německé úřady včas neodhalily, že Wirecard funguje vlastně na bázi tzv. letadla?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
No, nevím, jestli úplně to můžeme označit za letadlo, v tom nejširším smyslu slova ano, ale spíše jde o to, že společnost Wirecard vlastně si nadsazovala své tržby, ona má zdravé základy, to není úplně firma, která by byla postavena na vodě, ale jaksi vylepšovala svůj obraz v očích široké investorské veřejnosti, no a BaFin, německý regulátor, ji to řekněme sežral i s navijákem, možná byl ovlivněn trochu přeci jenom tím, že přece jenom ona byla hvězdou té nové německé ekonomiky, toho tzv. sektoru FinTechu, což jsou dravé, mladé, inovativní firmy v oblasti financí, právě i ten žebříček, jak jsme tady zmiňovali, tak ten obsahuje několik takových jmen také, a každá země vlastně je ráda, když má takovéto firmy ve své ekonomice, a možná, že byla až takovou hvězdou, že se sami regulátoři zalekli, kdyby na ni měli zakleknout, a proto tedy nezaklekli, a dostali jsme se tam, kam jsme se dostali.

Vladimír KROC, moderátor:
Pojďme zpátky do Česka, míra nezaměstnanosti roste, Vy odhadujete, že letos by to mohlo být něco kolem osmi, v příštím roce až 10 %, z čeho vycházíte?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Tak, samozřejmě, to je velice, v tuto chvíli, když si vlastně prach z té koronakrize ještě nesedl, velice jaksi odvážné, takto prognózovat, nicméně celkově konsenzus se ustavuje nyní zřetelně, že v létě by to mělo být 5-6 %, i když zatím, podle toho, co říká ministryně práce a sociálních věcí, i za červen ta míra nezaměstnanosti je stále, nebo byla stále 3,64 %. Nádherné číslo, ale budou dobíhat ty programy, mám spoustu, jak se říká anekdotické evidence, neboli nějaké dílčí evidence z jednotlivých firem, že se zavírají provozy, bude také fungovat ta výpovědní doba, která je často dvouměsíční, takže až se všechno toto nastřádá, tak samozřejmě nějaký vzestup míry nezaměstnanosti bude. 5-6 % určitě, možná k 8 % v letošním roce, ale tam už je to zatíženo velkou mírou nejistoty, no a v příštím roce, když třeba se nám zhroutí automobilový průmysl, nebo přijde druhá vlna pandemie, což nyní opět narůstá to riziko, no tak můžeme se dostat až na těch 10 %, což by bylo více než kdykoli během finanční krize, protože tam jsme nikdy, před těmi deseti, dvanácti lety, takto vysoko nebyli.

Vladimír KROC, moderátor:
Vy říkáte, že nízkou míru nezaměstnanosti držíme uměle, na dluh. Můžete to vysvětlit?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Ano. Spousta lidí nyní, například kvůli zavedení kurzarbeitu, vlastně nepracovala, nebo pracovala jen omezeně, a přesto dostávala mzdu, dostávala peníze, i když často také poníženě, no a tyto peníze, které vlastně plynou, i když se nepracuje, tak jsou peníze, které nemají žádnou protihodnotu v té vytvořené práci, to znamená musí se brát někde, od někoho jiného, nějakým jiným způsobem, ať už je to od jiného občana, nebo z budoucnosti se berou, prostřednictvím státních financí, takže to se přesně nyní děje, a dochází tedy k tomu, že v rámci nějaké solidarity, v rámci udržení právě pracovního trhu v dobré kondici, tak vlastně na dluh držíme tu zaměstnanost. Ale to lze činit pouze po omezenou dobu, a pokud ten stát nebude, pokud ta ekonomika nebude schopna stát na svých vlastních nohou, bez té berličky toho státu, tak stejně dříve či později bude muset dojít k růstu míry nezaměstnanosti.

Vladimír KROC, moderátor:
Ceny pohonných hmot po koronakrizi opět rostou. Odpovídá to ale stoupající ceně ropy a kurzu koruny?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Myslím si, že úplně ne, že opravdu ta cena ropy v tom měsíci červnu nestoupla na tolik, třeba bren stoupl zhruba o 5 % nebo lehce přes 5 %, aby to odůvodnilo poměrně citelný nárůst třeba ceny benzínu, která byla 4,5 %, v tom posledním měsíci, tudíž je zjevné, že ti čerpadláři si přece jenom nyní opět navyšují své marže, využívají té situace, protože v době koronakrize byli rádi, že vůbec něco udali, víme, že motoristé zůstávali doma, a že byla omezena doprava, mezinárodní a tak dále, to znamená aby něco udali tehdy, tak museli jít úplně na dřeň s těmi maržemi, a nyní, přece jenom, jak oživuje doprava, tak zase se mohou vracet do toho normálního stavu, takže ten nárůst cen pohonných hmot je vlastně výraznější, než by odpovídalo nárůstu cen ropy.

Vladimír KROC, moderátor:
Ale dobrou zprávou je, že přesto může být cena nafty nebo benzínu na cestu, například do Chorvatska, za posledních snad 20 let, nejlevnější. Je to tak?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Jednoznačně, toto léto určitě to nyní řidiči už vidí, kteří se vydávají na dovolenou, v České republiky, ale v těch okolních zemích, je v podstatě jedno z nejlevnějších, ne-li nejlevnější od začátku tohoto milénia, snad jenom rok 2009, což byl také rok krizový, tomu může konkurovat, ale v tom roce 2009, samozřejmě byla úplně jinde, řekněme měsíční hrubá mzda, takže v poměru k hrubé měsíční mzdě, opravdu máme nejlevněji od 90. let, a možná až někdy od druhé světové války.

Vladimír KROC, moderátor:
Pojďme přidat ještě jednu dobrou zprávu, ceny plynu a elektřiny by mohly klesnout ještě před topnou sezónou. Čím to?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Je to ze stejného důvodu, z jakého klesají právě ty pohonné hmoty. Protože ty energie se vyvíjejí často v určitém tandemu nebo v určitém synchronizovaném pohybu, je to důsledek toho, že například když zchřadne čínská ekonomika, což je obrovský otesánek, který konzumuje obrovské kvanta betonu, ropy, energií, tak najednou jaksi na tom světě není žádný jiný kupec, který by ho nahradil. No a když není kupec, tak pochopitelně, aby jste udal, tak musíte s cenami dolů, musíte s cenou dolů, jak elektřiny, tak právě třeba pohonných hmot, a to se pak rozlévá po celém světě, protože ten celý svět je ekonomicky propojený, takže ano, české domácnosti mohou z tohoto těžit, určitě by měla klesnout v příštím roce cena plynu, a velmi pravděpodobně poklesne i cena elektřiny, ale tam je ještě otázka, uvidíme, jaký bude vývoj v podzimních měsících, ale určitě k žádnému zdražování docházet nebude.

Vladimír KROC, moderátor:
Začaly růst houby, odhaduje se, že by si čeští houbaři mohli z lesů odnést houby za 4,5 miliardy korun. Víme, z čeho takový odhad vychází?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Tak to je můj odhad, který vychází z toho, že vlastně každoročně Česká zemědělská univerzita, ve spolupráci s agenturou STEM/MARK vlastně vyčíslují to, kolik si houbaři odnášejí z českých lesů hub. Samozřejmě, lze si představit tak, že kdyby ty houby si nenašli sami, ale měli si je koupit někde na trhu, někde v obchodě, tak by museli zaplatit takovou částku a opravdu, tato suma jde do miliard korun, záleží na počasí, takže v suchém roce 2018, si odnesli z lesů necelé tři miliardy, v roce 2013 už byl rok propršený, tak si odnesli více než 5 miliard. Vzhledem k tomu, že nyní panují poměrně dobré podmínky pro houbaře, tak pokud by se vyvíjelo to počasí, tak, že by bylo nakloněno i nadále houbařům, tak to můžou být i 4,5 miliardy.

Vladimír KROC, moderátor:
Dá-li se to říci krátce, proč dobrý rok pro houbaře znamená špatný rok pro pojišťovny?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
To je velmi zajímavá souvislost, ten rok 2013, který byl rekordní vlastně, v těch posledních, možná úplně rekordní pro houbaře, kdy si odnesli více než těch pět miliard z lesů, tak byl katastrofální pro pojišťovny, které tehdy vydaly nejvíce za ta plnění související s živelními pohromami, jednoduše, když hodně prší, tak je prostě hodně záplav, povodní, ale zase to svědčí houbám.

Vladimír KROC, moderátor:
Tak to byl hlavní ekonom CZECH FOUND, Lukáš Kovanda. Já Vám děkuji, na shledanou.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom CZECH FUND:
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor:
Příjemný poslech dalších pořadů vám přeje Vladimír Kroc.