Snížení daní je rozumné, vláda ale nepřišla s plánem úspor

„Jednoznačně si myslím, že snížení daní v této době je rozumné. Je to takzvané proticyklické opatření, což je žádoucí i z hlediska odborné ekonomie,“ říká Kovada v pořadu Jak to vidí…a vysvětluje, že v době, kdy jde ekonomika státu dolů, je dobré ji proticyklicky uvolnit – právě třeba snížením daní. Daně se pak dají podle ekonoma opět zvyšovat v ekonomicky lepších časech.

Výrazný problém ale vidí Lukáš Kovanda v tom, že vláda zatím nepředložila plán úspor. „Nevolám ale po úsporách hned v těžkých časech,“ míní Kovanda. Například zeštíhlení vládního aparátu by podle něj vedlo k tomu, že by úředníci a státní zaměstnanci skončili na úřadu práce – a stejně by stát něco stáli.

Vláda by měla předložit plán

Poté, co dva až tři roky nebude docházet k žádnému osekávání výdajů, by měla být vláda schopná podle Kovandy říci, co hodlá učinit proto, aby manko, které nyní státu vzniká – anebo potenciálně vznikne – bylo postupně zalátáváno. „Že s tím vláda nepřišla, si opravdu zaslouží kritiku,“ myslí si Kovanda.

Dodává, že zásadní je také to, že netušíme, na jak dlouho je daňový balíček vůbec zavedený. „Vláda deklaruje, že na dva roky, což si myslím, že by z hlediska veřejných financí nebyl problém. Řada ekonomů a nejen ekonomů se ale ptá, zda bude jiná vláda a jiní politici ochotni zase zvyšovat daně,“ podotýká Kovanda. A doplňuje, že ohledně toho jsou ekonomové skeptičtí, protože vědí, o jak citlivý krok jde.

V kleštích trhu

Pokud by ale stát fungoval s výrazným deficitem příliš dlouho, ozvou se podle Kovandy ratingové agentury a dluhopisové trhy. „To znamená, že České republice výrazně vzroste nákladnost obsluhy dluhu – a budoucí vláda, ať už bude jakákoliv – stejně bude muset učinit nějaké kroky vstříc zotavení veřejných financí,“ upozorňuje Kovanda. Dodává, že trhy ji prostě dostanou do kleští. „Takže já v tuto chvíli nemám obavu, že by se blížil rozvrat veřejných financí,“ říká ekonom.

Určitě to podle něj ale neznamená to, že bychom se měli nechat uchlácholit a neměli bychom mít plán. „Je nutné mít plán opatření, která dluh a státní výdaje osekají, a to zatím na stole není,“ varuje ekonom Lukáš Kovanda.

Další témata rozhovoru: proč daňový baliček přichází právě nyní; co úprava přinese občanům; vývoj cen od Nového roku, plány České pošty a plánované propouštění; dopady pandemie koronaviru na nezaměstnanost; největší dohoda o volném obchodu na světě.

Odvysíláno na Českém rozhlasu Dvojka.

Přepis rozhovoru

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den Zita Senková vás vítá o půl hodiny na aktuální témata. Glosovat je dnes přišel ekonom Lukáš Kovanda, ráda vás vidím, dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Také vás rád vidím, dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se vás například na to, co od nového roku zlevní, co zdraží, kdo ušetří, kdo si připlatí a co pro Česko bude znamenat nová největší dohoda volného obchodu na světě, nerušený poslech. Zrušení superhrubé mzdy a nové sazby daně z příjmů rozdělují českou společnost na dva stejně velké názorové tábory. V průzkumu agentury STEM Mark pro Českou televizi podpořilo daňovou reformu 50 % dotázaných. Více než polovina respondentů považuje ovšem za nezodpovědné daně snižovat, aniž by vláda řešila výdaje, jaký je pohled ekonoma Lukáše Kovandy?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Jednoznačně si myslím, že snížení daní v této době je rozumné, že je to takzvané proti cyklické opatření, což je žádoucí z hlediska i odborné ekonomie, aby taková opatření byla činěna, to znamená, že v čase, kdy jde ekonomika dolů, tak je dobré jí proti cyklicky uvolnit právě třeba snížením daní, aby se prostě lidem lépe dýchalo, aby se lépe snášeli tu situaci a daně a pak eventuálně dají zase zvyšovat v těch ekonomicky lepších časech, až prostě nebude taková tíseň, ale pravdu má i ten druhý tábor alespoň částečně v tom, že skutečně vláda nebyla zatím sto přijít s nějakým plánem úspor, já nevolám po těch úsporách hned v těchto těžkých letech, protože když to řeknu hodně lidově, jestliže nyní bychom zeštíhlil výrazně státní aparát, například propustili úředníky, veřejné zaměstnance, tak ti lidé stejně skončí na úřadu práce a stejně ten stát budou něco stát, to znamená, že není to úplně rozumné v té těžké době činit tyto kroky, to znamená já si umím představit jeden, dva roky, že ti lidé zůstanou, že nebude docházet k žádnému zásadnímu osekávání výdajů, ale vláda by pak měla být schopna říci, že třeba od roku 2022, 2023 hodlá činit to a to, aby to manko, které nyní vzniká nebo potenciálně vznikne, tak aby nějakým způsobem bylo postupně zalátáváno a s tím vláda nepřišla a to si myslím, že opravdu si zaslouží kritiku a v tomto má pravdu i ten druhý tábor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže nevíme, jak ty dluhy vláda, stát, my splatíme?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ono je zásadní to, že my nevíme, na jak dlouho ten daňový balíček vůbec byl zavedený, vláda deklaruje, že to je na dva roky, což si myslím, že z hlediska udržitelnosti veřejných financí by nebyl problém, ovšem řada ekonomů a nejen ekonomů snímá problém, protože se ptá opravdu za ty 2 roky, i když už to budou nějací politici, nějaká jiná vláda, opravdu budou ochotni zase zvyšovat daně a spíše jsou k tomu skeptičtí, protože vědí, že to je politicky citlivý krok a že politici se mohou zdráhat, tak činit a že bychom tedy mohli žít jakýmsi výrazným deficitem veřejných financí dlouhou dobu, já zase na druhou stranu musím říci, že pakliže bychom měli žít takto dlouho s takovým deficitem, tak se brzy ozvou ratingové agentury a dluhopisové trhy, to znamená, že České republice výrazně vzroste nákladnost obsluhy dluhu a ta vláda, ať už bude jakákoliv, vláda budoucí bude stejně nucena učinit nějaké kroky vstříc zotavení veřejných financí, prostě ty trhy jich dostanu do kleští a budeme muset přistoupit k zotavení, k dozdravování veřejných financí, takže já v tuto chvíli nemám obavu z toho, že by se blížil rozvrat veřejných financí, to si myslím, že zatím není na pořadu dne, ale to neznamená, že bychom se tím měli nechat uchlácholit a neměli bychom mít plán, zda tedy na 2 roky nebo na delší dobu, ale pak je nutné mít plán těch opatření, která osekají ten dluh a ty státní výdaje a to zatím na stole není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč vlastně úprava, ten daňový balíček přichází právě nyní?

Lukáš KOVANDA, ekonom
No, to je zajímavá otázka, já si myslím, že je hodně politická, politici jak tedy z opozice nebo z části opozice tak z vlády pochopitelně se zrušením superhrubé mzdy nebo takzvaným zrušením, ono ve skutečnosti je to vlastně jenom změna výpočtu toho nebo změna toho daňového základu, z něhož se pak počítá to zdanění. Nejdřív je to superhrubá mzda, se zahrnutím tedy odvodů zaměstnavatelů, pak je to ta mzda hrubá, takže ono to není vlastně zrušení superhrubé mzdy ale pouze změna tedy výpočtu, tak jak ODS tak hnutí ANO už několik let před tímto krokem volali po tom, aby došlo k tomuto takzvanému zrušení, nyní zřejmě využili takové té chaotické situace, která přece jenom panuje kvůli covidové situaci a prosadili to, určitě tam jsou samozřejmě i ohledy, řekněme toho rázu, že lze získat snížením daní politické body. Víme, že jsou příští rok volby, no a vznikla tedy poněkud prazvláštní koalice v této konkrétní nebo spíše aliance mezi tedy stranu vládní a stranu opoziční, přičemž strana vládní, myslím si, že zatím má ten úmysl právě polepšit si před těmi volbami, trochu i se dostat zase do té pravicové, pravicovější zóny, kde možná trochu v posledních letech ztrácelo voliče a ODS zase je věrná tomu, co vlastně dlouhodobě slibuje, takže ona vlastně, kdyby ucukla, tak by se ocitla ve velmi nezáviděníhodné situaci, protože by vlastně byla pravicová strana, která nesouhlasí se snížením daní, takže v tomto smyslu se ocitla tak trochu v koutě a musela jednat a já si myslím, že chybu neudělala, já si myslím, že pokud tedy nyní bude schopna zejména právě ODS přijít s nějakým relevantním plánem úspor, tak si myslím, že to je stále prostě ta tradiční pravicová politika, takže nyní myslím si, že toto břímě leží hlavně na ODS, protože hnutí ANO je přece jenom, jak se říká catch all party, ta bude jednou doprava, jednou doleva, ale pravicová strana musí v této době přijít opravdu s pravicovým řešením, a to je i to osekání výdajů, to není jenom snížení daní, ale i těch snížení výdajů, jinak to není autentická pravicová politika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka to není debata o jednom zákoně, nýbrž je to zásadní debata o budoucnosti celé České republiky o tom, v jakém státě budeme žít.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Určitě ano, protože opravdu to manko, ten výpadek veřejných financí je enormní, ministryně financí řekla, že to je rána, je to v tom maximálním pojetí, je to 130 miliard ročně, to je opravdu rána, to ovlivní životy nás všech. Na druhou stranu jsou to peníze, které nepůjdou tedy státu, ale budou končit v kapsách nás všech, to je třeba si také uvědomit, že to nejsou peníze, které by se ztrácely někde v kanálu, ale to jsou peníze, které prostě nám zůstanou a my budeme mít možnost s nimi podle svého naložit a teď zase záleží spíše i na našem jaksi ideologickém zabarvení, zda spíše tedy chceme nechávat více peněz státu anebo chceme, abychom měli více peněz my a samozřejmě pro tu ekonomiku není úplně optimální, když my budeme mít sice více peněz, ale uložíme si na účty, kde ty peníze budou sice nějak slabě úročeny, ale nebudou tam produktivně využity, když to ten stát by je mohl využít na příslovečné školy, nemocnice, silnice, na to naráží pan Hamáček, že takto prostě budou chybět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co ta úprava tedy přinese občanům?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Občanům záleží, v jaké podobě tedy nakonec bude schválena, víme, že nyní je ten osud toho daňového balíčku, tak jak byl schválený Poslaneckou sněmovnou předminulý týden dosti nejistý, nevíme například, zda opravdu dojde k tomu navýšení slevy na poplatníka, které tam protlačili Piráti, ale pokud by k němu došlo, tak si polepší všechny příjmové skupiny, včetně tedy těch nízkopříjmových a dokonce by to bylo odstupňováno tak, že procentuálně si nejvíce polepší ti nízkopříjmoví, méně pak už ale také ti vysokopříjmoví, v těch absolutních částkách samozřejmě více ti vysokopříjmoví, pokud neprojde ta sleva na poplatníka to její navýšení, no tak to polepšení si těch nízkopříjmových nebude tak výrazné a pak platí to, že si výrazně polepší ti s vyššími příjmy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Aktuálně v souvislostech se s ekonomem Lukášem Kovandou pustíme do vývoje cen v České republice. Energetický regulační úřad, který stanovuje část výsledné ceny energií včera oznámil, že elektřina a plyn lidem příští rok nezdraží, část domácností za ně uspoří. Firmám a podnikům ovšem na rozdíl od domácností příští rok zřejmě cena elektřiny poroste, domácnostem příští rok zdraží podle všeho také voda a bydlení, jak pane Kovando, vidíte tedy vývoj cen, můžeme nejdříve zůstat u těch energií?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tady je to pozitivní, je to dopad té covidové situace, kdy došlo k tomu, že se ochromila poptávka po energiích, protože nejely naplno například továrny, takže nebyl takový zájem o elektřinu a to se nyní projevuje v tom, že elektřina v posledním čtvrtletí už letošního roku zlevňuje, ta elektřina pro domácnosti a zlevňovala také vlastně kvůli covidové situaci ta elektřina velkoobchodní na burze, ta tvoří necelou polovinu té ceny konečné, kterou máme na svých účtech za odběr elektřiny doma a tato elektřina tedy zlevňovala a po včerejším rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je zjevné, že nebo je jasné, že zlevnila i ta regulovaná část elektřiny, to je zejména tedy poplatek za distribuci a přenos energie, takže vlastně toto se sčítá, takže podle Energetického regulačního úřadu v příštím roce v průměru zlevní elektřina pro domácnosti o 3,2 %, ale myslím si, že jestliže a to je nyní optimistická zpráva, jestliže například se vyvine vakcína proti koronaviru, nyní víme, že dvě americké společnosti už jsou poměrně blízko toho, aby, aby měly takovou vakcínu k dispozici a aby byla distribuována už v prvním čtvrtletí příštího roku, tak to bude znamenat špatnou zprávu pro domácnosti, protože v důsledku toho zase cena elektřiny i plynu začne růst, takže myslím si, že kdo kalkuluje s tím a kdo věří, že už žádná závadě, závažná třetí vlna nenastane pandemie z důvodu právě toho, že se objeví vakcína, tak je teď dobrá doba si ceny elektřiny zafixovat, protože zejména od druhé poloviny roku 2021 by opět elektřina měla zdražovat a pak bude výhodnější žít z těch nynějších levných zafixovaných cen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem ta vakcína, ať už bude od jakékoliv společnosti nebude rozhodně zadarmo.

Lukáš KOVANDA, ekonom
To nebude, samozřejmě uvidíme, ta situace je samozřejmě atypická, ty dvě americké společnosti, které jsou schopny přijít nyní už s vakcínou s účinností kolem 95 % při, ta druhá společnost Moderna, tak to už je schopna přijít s vakcínou 100 % v případě těch těžkých onemocnění, těžkých forem covidového onemocnění a nyní tedy žádají, jak americké tak evropské orgány regulační o povolení pro mimořádné užití takové vakcíny, takže samozřejmě pak bychom viděli i jak by to bylo finančně a jakým způsobem by probíhaly nákupy těchto vakcín, ale to si myslím, že je zatím stále předčasná otázka, byť samozřejmě dnes a denně čteme zprávy i o například ruských nebo čínských vakcínách, ale zatím, zatím není prostě jednoznačně účinná vakcína, takže zatím je všechno toto rozjímání předčasné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Poptávka po úvěrech na bydlení je letos největší v historii, ceny domů a bytů jsou na nových rekordech, jak tady lze odhadovat vývoj cen nemovitostí v příštím roce?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Další velmi zajímavá otázka, tam ten vývoj bude zřejmě podobný minimálně u těch hypoték, jako u těch energií. To znamená, že nyní se nacházíme v určitém dně co se týče hypoték například a jakmile tedy ta vakcína bude stoprocentně účinná k dispozici, tak spíše se dá očekávat postupný nárůst úrokových sazeb tržních i těch, které má v režii Česká národní banka, ostatně i další centrální banky, byť to bude velice pozvolný, postupný nárůst na ruku v ruce s tím by také začali zdražovat zase hypotéky, takže kdo si chce vzít nyní hypotéku a věří, že žádná třetí závažná vlna pandemie nenastane z titulu toho, že se objeví účinná vakcína, no tak nyní je dobré ne jen si tedy fixovat cenu elektřiny, ale také si vzít hypotéku, protože příliš levnější už hypotéky nebudou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Aby vás teď nevzali za slova.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Klidně, ať vezmou, já jsem o tom bytostně přesvědčený, ale říkám, podmiňuju to tím, musí ten člověk si říci, opravdu si myslím, že už ta třetí vlna závažná nenastane, pokud nastane, pokud ta vakcína se třeba a teď opravdu nějaké černé scénáře líčím, pokud vakcína nebude účinná nebo vir nějakým způsobem zmutuje, budeme prožívat podobně ponurý rok 2021 jako ten rok letošní, tak v takovém případě budou jak hypotéky tak elektřina dále zlevňovat a pak se vyplatí samozřejmě počkat s hypotékou i s tou fixací elektřiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se postavit ke koruně, pane Kovando, ta rekordně posiluje.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano, koruna skutečně velmi citelně během listopadu posílila, posílila skoro nejvýrazněji vlastně od června roku 2008, to znamená za posledních 12 let a budu se opakovat, ale je to opět důsledek zejména toho, že trhy jsou nyní v optimistickém očekávání ohledně vakcíny, my vidíme, že se řeší různé věci samozřejmě, ale to co nyní vlastně v těch posledních měsících zdaleka nejvíc hýbe burzami a finančními trhy na světě, to je právě ta úvaha nebo to očekávání, zda tedy a kdy se ta vakcína objeví a nyní jak rostou ty naděje, tak investoři jsou ochotnější investovat do rizikovějších aktiv, to znamená, že třeba méně investují do dolarů, což je bezpečné a více právě do koruny, a to vede k tomu, že koruna nyní tolik posiluje, ale zase pokud se nenaplní ta očekávání nebo se stane zase ve vývoji té koronavirové situaci něco nečekaně neblahého, tak koruna zase oslabí, takže i na toto pozor, ale zatím spíše bych očekával do těch příštích měsíců rovněž postupné posilování koruny až někam k úrovni 25,50 za jedno euro.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co s největší pravděpodobností s koronavirem vůbec nesouvisí, jsou plány České pošty a to k 1. březnu příštího roku zrušit 2371 pracovních míst, propustí tak zhruba 1500 lidí, protože část pozic je neobsazených, propuštěným zaměstnancům nabídne rekvalifikaci, je to vlastně součást plánu restrukturalizace, který pošta představila před dvěma lety, je to krok správným směrem?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já si myslím, že ano, že pošta skutečně pod tím novým managementem činí konečně kroky, které jí umožní zachytit tu novou dobu, myslím si, že ty předchozí managementy poněkud tápaly, mám-li to říct diplomaticky A tento nový management si myslím, že opravdu jedná tak, aby využil potenciál pošty v této době, což je, když to zjednoduším, že už prostě to nelze zakládat tu její činnost tolik na posílání korespondenčních lístků, když máme maily, ale spíše tedy na obsluze třeba těch balíkových dodávek, když prostě, zvláště v tomto roce tolik nám rozkvetly ty e-shopy a onlinové obchody a v tomto smyslu tedy samozřejmě je důležitá také modernizace České pošty a s tím souvisí propouštění některých zaměstnanců, kteří prostě už nezapadají do těch nových koncepcí, ale také rekvalifikace, myslím si, že ta rekvalifikace v té náročné době, která na trhu práce nás v příštím roce čeká, tak je důležité, aby ten krok České pošty /nesrozumitelné/ rozumný nějak ekonomicky, což je, protože, jak říkám, už to lépe zachytí moderní trendy, moderní technologie, ale také, aby byl sociálně citlivý, protože samozřejmě pro ty lidi, kteří budou propuštěni nebo kteří by měli být propuštěni, bude obtížné si v tom náročném roce 2021 hledat práci, a proto ta rekvalifikace může v tomto hodně pomoci a zmírnit ten sociální náraz teda, který tato situace být může.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lze v této chvíli, pane Kovando, odhadovat, když jste se zmínil o nezaměstnanosti její další vývoj v souvislosti právě s dopady pandemie, přece jenom jsme už o něco moudřejší.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Nezaměstnanost pozitivně překvapila v letošním roce tím, že vlastně zůstala na velmi nízkých úrovních, to nikdo nečekal, že bude až takto nízká, ale samozřejmě je to do značné míry dáno tím, že jsme na dluh kupovali si uměle zaměstnanost a poptávku v ekonomice, jinými slovy běžely běží třeba program Antivirus nebo běžely různá moratoria pro splátky úvěrů, prostě jsme ulevovali té ekonomice, tím jsme se zadlužili a tím jsme pomohli udržet pracovní místa. Nemyslím si ovšem, že by v příštím roce, kdy bude odeznívat, vyprchávat, zmírňovat účinek těchto opatření, měla nezaměstnanost nějak citelně narůstat i z toho důvodu, že před úderem koronaviru tedy byl obrovský převis poptávky po práci nad její nabídkou, velký počet vlastně volných pracovních pozic, které úřady práce nabízely, takže my jsme měli velký polštář, který tlumí nyní ten náraz koronavirový, a proto si myslím, že i v příštím roce bude Česká republika zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posloucháte rozhovor s ekonomem Lukášem Kovandou. Skupina 15 zemí z asijsko pacifického regionu zahrnující Čínu, Japonsko, Jižní Koreu a Austrálii podepsala před pár dny největší dohodu o volném obchodu na světě. Regionální ekonomické partnerství pokryje více než dvě miliardy lidí a zhruba třetinu světové ekonomiky, upevní se teď pozice tohoto regionu?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Jednoznačně ano, je to další důkaz toho, že ekonomické dění, těžiště jeho se přesouvá do Asie, že už to není tolik o tom, řekněme atlantickém prostoru nebo euroamerickém prostoru, euroatlantickém prostoru, ale je to nyní dosti o Asii a tato úmluva, o níž hovoříte, tak je zajímavá v tom, že vlastně poprvé vzniká de facto zóna volného obchodu mezi dvěma největšími asijskými ekonomikami, odvěkými rivaly, dáli se to tak říci mezi Čínou a Japonskem, a to samozřejmě má svůj ekonomický nádech ale i geopolitický, protože víme, že Japonsko je od konce druhé světové války spojencem Spojených států, je pod určitým jejich vlivem stejně jako další signatáři té dohody, včetně třeba Jižní Koreji nebo Austrálie a nyní vlastně je trochu Čína váže touto úmluvou k sobě, protože samozřejmě ty obchodní toky mezi signatáři této úmluvy zintenzivní a je to tedy zajímavé sledovat i z toho geopolitického hlediska, já mám za to, že západ, tedy myšleno Spojené státy, Severní Amerika, Evropa, prostě touto úmluvou zase trochu ztrácí na své globální ekonomické a geopolitické pozici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná už jste to naznačil, co bude pro Spojené státy znamenat, že největší ekonomika světa není členem ani jednoho ze dvou hlavních obchodních bloků toho nejrychleji rostoucího regionů světa, protože připomenu, ta nová dohoda je širší než transpacifická smlouvy 11 zemí, od které úřadující prezident Donald Trump v roce 2017 odstoupil.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Otázka je, jak samozřejmě se nová Bidenova administrativa postaví k těmto velkým obchodním úmluvám, já si umím představit, že bude daleko vstřícnější k nim a umím si představit i obnovení některých těch úmluv nebo umím si představit nějakou snahu o nové začlení Spojených států do těch zón volného obchodu, víme, že i mezi Spojenými státy a Evropskou unii vznikala podobná úmluva o volném obchodu /nesrozumitelné/ typ, takže myslím si, že se v tomto dosti razantně může postoj Spojených států změnit, ale v tuto chvíli neumím předjímat, jak konkrétně se tedy k tomu Bidenova administrativa postaví, zda tedy to vyhodnotí, takže to pro Spojené státy bude výhodnější, samozřejmě tímto krokem Spojené státy se nebo těmito kroky jiných ekonomických celků se Spojené státy mohou ocitnout v určité izolaci a nevím a myslím si, že ne, zda jejich ekonomická síla je stále taková, aby si takovou izolaci mohly dovolit. Myslím si, že bude nakonec i v jejich zájmu, aby některé z těch úmluv o volném obchodu také figurovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to pro českou otevřenou ekonomiku dobrá zpráva, co by nám našim firmám mohla přinést.

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je velmi zajímavá otázka, určitě je to dobrá zpráva z hlediska, řekněme, světové ekonomiky, protože jakákoliv zóna volného obchodu vlastně povznáší ty celky, které ji signovaly, který jí podepsaly, to znamená, že nyní, když je takto velká největší historicky úmluva v Asii, tak je to povznáší globální ekonomiku z tohoto hlediska nás to může těšit, protože i my jsme součástí světové ekonomiky, na druhou stranu se přenáší přece jenom to těžiště ekonomického dění do Asie a je možné, že ty asijské země, které jí podepsaly, mezi sebou nyní budou intenzivně obchodovat a méně budou využívat obchodních vazeb na Evropu, protože prostě si vystačí sami mezi sebou a i tím pádem budou méně využívat svých vazeb na Českou republiku a z tohoto hlediska je to zase špatná zpráva pro nás, stejně tak je pro nás podle mého soudu špatné, že dochází, jak jsem už naznačil k určitému geopolitickém oslabení Spojených států, protože Čína dostává více pod svoji sféru vlivu, dá-li se o to tam hovořit i o ty své tradiční, ty tradiční spojence Spojených států v té oblasti asijsko-pacifické, jak jsem již říkal, jako je Japonsko, Austrálie a vzhledem k tomu, že jsme my spojenci Spojených států v rámci NATO, tak si myslím, že i z tohoto hlediska je to pro Českou republiku spíše tedy nepříznivá zpráva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na kolik vůbec restrikce v souvislosti s pandemií poznamenaly asijské trhy, možná už jenom velmi krátce, poprosím.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Asie se obecně vyrovnala lépe s tou situací pandemickou i z toho důvodu, že už v roce 2003 si prožila svoji pandemickou epizodu nebo epidemickou epizodu v souvislosti s virem SARS a Čína například bude v letošním roce ekonomický růst, což jí může jedině závidět, protože celá Evropa se citelně propadne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ekonom Lukáš Kovanda a jeho názory, já vám za ně děkuji a přeji vám hezký den, na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Na slyšenou, hezký den všem.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin