Česko má nyní nejvíce obyvatel od konce druhé světové války, koronavirus však početní přírůstek zbrzdil. V březnu a ve druhém čtvrtletí způsobil dramaticky úbytek svateb, a to až ke stoletému minimu, a srazil ovšem také počet rozvodů. V letních měsících se však navzdory covidové situace konalo zhruba stejně svateb jako loni.
Od začátku letošního roku do konce září se počet obyvatel České republiky zvýšil o dalších bezmála 14 tisíc lidí na 10,71 milionu osob, vyplývá z dnes zveřejněných údajů ČSÚ. Počet obyvatel ČR je tak momentálně nejvyšší od konce druhé světové války.
Zmíněný celkový přírůstek bezmála 14 tisíc osob má na svědomí výhradně imigrace, ačkoli letos počet přistěhovalých osob klesl meziročně na polovinu, a to opět kvůli covidové situaci. Přirozeně ovšem na rozdíl od prvních třech čtvrtletí loňského roku došlo letos k úbytku obyvatelstva, tedy počet zemřelých byl vyšší než počet narozených. Bez imigrace by tedy letos Česko vymíralo. Na rozdíl od prvních tří čtvrtletí roku 2019.
Obyvatelé ČR v letošním prvním pololetí uzavřeli jen 13,4 tisíce sňatků, meziročně o 9,6 tisíce sňatků méně. Od července do září se však „činili“ a uzavřeli 24 550 sňatků, meziročně jen nepatrně méně. Počet sňatků byl ve třetím letošním čtvrtletí dokonce vyšší než například ve stejném období roku 2016. A to navzdory covidové situaci. Část snoubenců zřejmě přesunula svatbu ze druhého do třetího čtvrtletí, takže důvodem je právě i tento efekt.
K celoročně citelně nižšímu letošnímu počtu sňatků tak přispívají nadále zejména měsíce březen a duben, v jejichž průběhu byla možnost uzavření manželství silně omezena epidemiologickými opatřeními. Březnových sňatků bylo jen 631, což představuje nejnižší měsíční počet sňatků za více než stoletou historii České republiky.
Loni činila průměrná konečná cena za svatbu v ČR 123 478 korun, jak plyne z šetření svatebního blogu svatbona.cz, realizovaném na vzorku 5 879 respondentů. Po zahrnutí letošní průměrné inflace v prvním pololetí, čítající 3,4 procenta, Češi v průměru od ledna do září utráceli za svatbu necelých 127 700 korun. To znamená, že svatební salony a další firmy a podnikatelé či OSVČ, které vydělávají na organizaci svatebních obřadů, přišli letos od ledna do září kvůli koronaviru o 1,2 miliardy korun. O tolik vyšší tržby by měli, pokud by počet sňatků dosáhl úrovně loňského prvního pololetí.
Pro salony, které se specializují na nákladnější svatby, které vyjdou na statisíce, je i ztráta několika klientů závažným výpadkem. Pro některé salony a další firmy a podnikatele z branže tak může být současná situace až likvidační. Ona více než miliarda ušlých tržeb totiž stále chybí.
V důsledku koronaviru klesl také počet rozvodů, byť v procentuálním vyjádření ne tak výrazně jako počet sňatků. Rozvodů bylo od ledna do září 15,7 tisíce, meziročně o 2,2 tisíce méně. Důvodem je i omezení činnosti soudů v době jarního nouzového stavu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
