Hitem sociálních sítí těchto hodin je vánočně laděné video, ve kterém ministryně financí v takřka teleshoppingovém duchu nabízí Dluhopis Republiky jako vhodný dárek pod stromeček.
Ministerstvo financí se tímto netradičním způsobem snaží povzbudit zájem Čechů o to, aby státu půjčili. Aktuální živá debata kolem zrušení superhrubé mzdy a možném rozvratu tuzemských veřejných financí totiž v leckterých občanech země vyvolává obavu z předlužení státu a pochyby stran toho, zda je pořízení českého státního opravdu dobrou volbou. Zároveň se ministerstvo snaží využít předvánoční atmosféry k tomu, aby občanům ukázalo přívětivější tvář jindy zhusta kritizovaného úřadu. Tvář úřadu, jemuž jde také o blaho občana, a dokonce o to, jak si vychutná nejkrásnější svátky roku.
Ministryně pod stromeček nabízí Dluhopis Republiky z běžícího devátého upisovacího období. To začalo 21. září a skončí letos 22. prosince. Konec období je zvolený právě tak, aby bylo možné darovat dluhopis pod stromeček.
Češi do Dluhopisu Republiky investují zejména v obavě z inflace. Převádějí tedy část svých peněz, které mají na běžných nebo spořících účtech v bance, a půjčují je skrze ministerstvo financí právě českému státu.
Při investici do proti-inflační varianty Dluhopisu Republiky mají jistotu, že jim inflace úspory nepožere tak jako při uložení na účtu v bance. V rámci osmého upisovacího období pořídili Češi Dluhopisy Republiky za více než čtyři miliardy korun. Z toho ze zhruba 98,5 procenta pořizovali právě proti-inflační variantu tohoto dluhopisu. V osmi upisovacích obdobích půjčili Češi státu formou Dluhopisů Republiky, vydávaných v letech 2019 a 2020, více než dvacet miliard korun. Stát je u občanů zadlužen přibližně z jednoho procenta celkového svého dluhu, zbytek dluží hlavně investorům typů bank či fondů.
Pro koho je vhodný Dluhopis Republiky? Například pro toho, kdo se obává, že od příštího roku až do roku 2026, bude každoročně panovat výrazná, třeba tříprocentní inflace. Takový člověk investuje do proti-inflačního Dluhopisu Republiky proto, aby minimalizoval její nepříznivý dopad na své úspory. Očekávaný výnos proti-inflačního Dluhopisu Republiky je totiž při každoroční tříprocentní inflaci v celém období let 2021 až 2026 celkem 3,5 procenta ročně (dluhopis garantuje výnos o 0,5 procentního bodu vyšší než je míra inflace v daném roce). Kdo tedy letos do 22. prosince pořídí proti-inflační Dluhopisy Republiky za 1000 korun, při tříprocentní každoroční inflaci rozmnoží tyto peníze do konce roku 2026 na necelých 1232 korun.
Klíčovým lákadlem Dluhopisu Republiky tedy rozhodně není výnos, a už vůbec ne výnos po zdanění. Spíše prim hraje bezkonkurenční bezpečnost investice.
Pokud navíc projde daňový balíček schválený v listopadu Sněmovnou, jež obsahuje zmíněné zrušení superhrubé mzdy, Dluhopisy Republiky se dále zatraktivní. Balíček totiž také rozšiřuje osvobození úrokových příjmů z dluhopisů od daně, takže toto osvobození se bude týkat i Dluhopisů Republiky, které si pořizují čeští občané.
Ministerstvo financí při vydávání Dluhopisu Republiky aktuálně těží ze situace, kterou způsobuje koronavirová krize. Ta vede k obecnému poklesu úrokových sazeb, takže se ještě dále snižuje naděje, že by úspory na běžném nebo spořícím účtu mohly být v dohledné budoucnosti nadinflačně úročeny.
Natištění více než dvou bilionů korun během intervence České národní banky z let 2013 až 2017 navíc vedlo k tomu, že korun je na trhu i v bankovním systému více než dost. Bankám proto ani v běžných časech – které nejsou poznamenány koronavirem – nestojí příliš za to zvyšovat úročení vkladů, zejména ne právě na běžných a spořicích účtech. Takže například tuzemským starobním důchodcům se jejich celoživotní úspory zhodnocují pomaleji, než kdyby k vytištění bilionů korun nedošlo. Tím ochotněji pak dávají svůj hlas ve volbách politikům, kteří jim z peněz daňového poplatníka rádi na penze přihodí. A tím ochotněji si třeba budou i pořizovat Dluhopis Republiky. Ostatně průměrný věk lidí, kteří si v osmém upisovacím období pořizovali Dluhopis Republiky, činil více než 55 let.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
