Stavebnictví se propadá stále hlouběji. Hrozí další zdražování bytů, investiční činnost vlády zaostává za sliby 

Stavebnictví se podle nejnovějších, říjnových dat meziročně citelně propadlo, o 10,5 procenta, což však není nic nečekaného. Koronavirová krize se ve stavebnictví projevuje například v porovnání s průmyslem zpožděně a setrvačněji. Stavební výroba se navíc potýká s nedostatkem vhodné zahraniční pracovní síly, která z velké části zůstává kvůli pandemické situaci ve své domovině.

Koronavirová krize doléhá na stavební výrobu postupně, takže zatímco průmysl už se v říjnu nadějně zotavoval, stavebnictví opět prohlubovalo svůj propad, který jako na jaře, během první vlny, byl hlubší než desetinový.  Důvodem je zejména větší setrvačnost stavebnictví jako sektoru. Třeba průmysl nebo služby reagují na změny ekonomických podmínek bezprostředněji. Ve stavebnictví se ovšem na druhou stranu tíživěji než v jiných sektorech projevuje nejistota plynoucí z pandemické situace, která vede podnikatele ve stavebnictví, stavební firmy a developery k pozastavování a rušení některých projektů. Nedostatek pracovní síly pochopitelně tento trend jedině umocňuje, stejně jako jej umocní druhá vlna pandemie, kterou ještě říjnová čísla nepostihují v plné míře. Nouzový stav totiž začal v ČR platit 5. října.

Celkově letos stavebnictví ztratí osm procent, kvůli poměrně vysoké míře setrvačnosti bude znatelně klesat i v příštím roce, a to o zhruba šest procent. K růstu se vrátí až v roce 2022. Nejistota se odráží například i v meziročně citelně sníženém počtu zahájených bytů. Tento počet v říjnu klesl o takřka 24 procent. Útlum stavební činnosti v oblasti rezidenční výstavby se výhledově projeví dalším omezení nabídky nového bydlení na trhu, což povede k zesílení tlaku na růst cen nemovitostí a následně také nájmů.

Produkce v pozemním stavitelství, mezi níž spadá právě i rezidenční výstavba, letos klesá citelněji než produkce ve stavitelství inženýrském. V inženýrském stavitelství, které zahrnuje například výstavbu či rekonstrukce komunikací, se projevuje investiční činnost hrazená z veřejných rozpočtů. Realizované veřejné investice v oblasti stavitelství ale i tak zatím zaostávají za jarním příslibem vlády, že se z koronavirové krize „proinvestuje“.  Jedním z klíčových důvodů je nekvalitní stavební zákon. Jeho nová podoba by toto měla změnit. Stavební zákon by měl zkrátit povolovací procesy, snížit počet potřebných razítek a umožnit jak v oblasti rezidenčního, tak inženýrského stavitelství pružněji reagovat na nastalou situaci. Vhodný nový stavební zákon tak bezesporu může mít citelný příznivý dopad dokonce i na makroekonomické úrovni.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin