Česká ekonomika v třetím letošním čtvrtletí podala nad očekávání dobrý výkon, což je ještě zřetelnější poté, co dnes Český statistický úřad zveřejnil zpřesněný odhad vývoje hrubého domácího produktu. V porovnání s druhým čtvrtletím si polepšila o 6,9 procenta, zatímco předběžný odhad hovořil o růstu jen 6,2 procenta. Analytici v souhrnu počítali s růstem spíše jen v okruhu úrovně pěti procent, jak vyplývá z šetření mezi nimi, provedeném v druhé půli října. Rovněž meziroční propad ekonomiky byl podle dnes zpřesněných údajů v měsících červenci až září ještě výrazněji mělčí, než se čekalo. Výkon ekonomiky totiž ve třetím kvartále klesl meziročně pouze o pět procent, tedy nikoli o 5,8 procenta, jak zněl prvotní odhad. Analytici přitom před tímto prvotním odhadem, tedy v druhé půli října, předpokládali propad kolem úrovně sedmi procent.
Nyní se tedy potvrdilo, že předběžné údaje byly zatíženy značnou mírou nejistoty. Je tedy ovšem ještě zřejmější, že Česko v první vlně koronavirové pandemie obstálo nejen epidemiologicky, ale také ekonomicky. Během celého třetího čtvrtletí se podařilo udržet velmi nízkou míru nezaměstnanosti, suverénně nejnižší v zemích EU, přičemž nárůst veřejného zadlužení byl v rámci EU podprůměrný. I když tedy byly statisíce pracovních míst spolufinancovány „na dluh“, tento dluh narostl v poměrně přijatelné míře.
Lepší než na jaře předpokládaná situace na trhu práce vedla k rychlému obnovení ochoty domácností spotřebovávat. První vlna se totiž výrazněji nepodepsala na jejich příjmech. Tíživě dolehla spíše na firmy nebo banky než na domácnosti. Oživení české ekonomiky pomohla ve třetím čtvrtletí také zvýšená zahraniční poptávka. Tuzemským vývozcům pomohl slabý kurs koruny. Utlumené ovšem kvůli nejistotě zůstaly soukromé investice. Tato situace zásadně přispěla k rekordním měsíčním přebytkům zahraničního obchodu, neboť objem exportů vysoce převýšil objem dovozu, který byl utlumený právě z důvodu slabší poptávky tuzemských firem po importu investičních statků.
K oživení ekonomické aktivity tedy celkově došlo poměrně rychle po uvolnění restriktivních omezení souvisejících s jarní první vlnou pandemie, a to jak v oblasti výroby, tak spotřeby.
Bohužel, druhá vlna pandemie na Česko doléhá opět tíživěji, a to nejen z hlediska epidemiologického, ale také ekonomického. Po vzepětí třetího čtvrtletí tedy bude následovat ekonomický pokles posledních tří měsíců letošního roku, meziročně o zhruba deset procent. Česká ekonomika tak letos klesne výrazněji, než se – z dnešního pohledu optimisticky – předpokládalo ve třetím čtvrtletí. Pokles nebude činit šest procent, ale zhruba osm procent. Tento pokles bude tlumit ta skutečnost, že na rozdíl od úderu první vlny při té druhé dále celkem normálně funguje průmyslová výroba v ČR. Během první vlny byly například automobilky výrobně odstaveny, a to i z důvodu chabé zahraniční poptávky, nejen z důvodů zdravotních. Nyní tato zahraniční poptávka zůstává poměrně silná, a to i ve čtvrtém kvartále. Stále tedy je „pro koho vyrábět“.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
