Největší tuzemská banka dle velikosti bilanční sumy, ČSOB, začátkem října zlevnila své hypotéky, načež na ní navázaly další banky, včetně České spořitelny a Raiffeisenbank. Další vlna zlevňování hypoték je tím pádem tu.
Když zlevňují velcí hráči, ti menší se musí přidat. A ideálně zlevnit ještě výrazněji, chtějí-li navýšit svůj tržní podíl. To je jeden ze zákonů trhu. Počátkem října zlevnila své hypotéky ČSOB a také Hypoteční banka, jež spadá pod její křídla. V polovině měsíce pak zlevnil další velký hráč, Česká spořitelna. Sazby v říjnu snížily také Raiffeisenbank, Fio banka a Air Bank. Již osm bank na českém trhu tak nabídlo na pětileté fixaci hypotéku se sazbou nižší dvou procent (viz tabulka níže).
Celkově jsou hypotéky nyní nejlevnější za poslední více tři roky. Podle dnešních údajů Fincentrum Hypoindex činila v říjnu průměrná sazba hypoték 2,02 procenta, což je nejnižší údaj od srpna 2017. A zlevňování hypoték ještě nekončí. Druhá vlna koronavirového zlevňování hypoték je tu, i když zřejmě nebude tak mohutná jako ta jarní.
Pro banky jsou totiž letos hypotéky ústředním zdrojem zisku, v říjnu poskytly druhý největší měsíční objem hypoték, a sice za více než za 25 miliard korun. Silnější zájem měli Češi o hypotéky v dosavadní historii ČR pouze v jediném měsíci, a to v listopadu 2016. Tehdy se však lidé obávali dopadů nového zákona o spotřebitelském úvěru, což zájem o hypotéky přechodně „vyšponovalo“.
Právě hypotéky, resp. silný zájem o ně, nyní umožňují bankám přečkat koronavirovou krizi lépe, než se čekalo. Dokonce ani plošný odklad splátek úvěrů (moratorium), který trval půl roku a končil v ke konci října, nemá na banky tak nepříznivý dopad, jak se ještě v létě obecně mínilo. Podíl nevýkonných hypoték, mezi které patří například hypotéky nesplácené, klesl ke konci letošního září na úroveň 0,82 procenta. To je nejnižší údaj od začátku roku 2002, od kdy Česká národní banka příslušnou časovou řadu zveřejňuje. Jinými slovy, Češi splácí své hypotéky historicky dosud nejvzorněji. I když zmíněný podíl kvůli říjnovému ukončení plošného odkladu splátek úvěrů o něco naroste, nárůst nebude takový, aby jakkoli zásadně ohrozil hospodaření bank. Ty se tak mohou dále soustředit na lítý konkurenční boj na hypotečním trhu, aniž by kvůli vytváření dodatečných rezerv musely tempo zlevňování hypoték brzdit více, než je nutné.
Kdo si může dovolit ještě posečkat, ten nechť vyčká třeba ještě do příštího roku a hypotéku si pořídí teprve tehdy. Velmi pravděpodobně se v roce 2021 dočká ještě o něco nižší úrokové sazby než teď. Banky sice může nepříznivě zasáhnout druhá vlna pandemie, avšak její závažný průběh by ke snížení základní úrokové sazby přiměl i Českou národní banku. Navíc ČNB může k nouzovému uvolnění měnových podmínek využít některý ze svých nekonvenčních nástrojů, včetně intervence za slabší korunu, takže ani propad základní úrokové sazby ČNB na technickou nulu by nutně neznamenal konec zlevňování hypoték.
Při závažném průběhu druhé vlny pandemie navíc vzroste pravděpodobnost zlevnění alespoň některých nemovitostí, zejména těch v méně atraktivních lokalitách typu městských sídlišť. Zájemce o koupi nemovitosti ji tak může v roce 2021 nakupovat o něco levněji za o něco nižší úrok na příslušné hypotéce. A pokud ke snížení ceny, nemovitosti ani úroku nedojde, existuje značná šance, že alespoň nenastane navýšení. V nejhorším tedy dojde na stagnaci. V nejhorším se tedy bude nakupovat za letošní cenu a za letošní úrok.
Nejlevnější hypotéky na českém trhu
(v %, pětileté fixace, k 3. 11. 2020):Fio banka
1,58
mBank1,64
UniCredit Bank1 ,69
Sberbank1,89
Air Bank, Creditas, Equa, Moneta 1,99
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
