Vleklá nejistota ohledně toho, kdo je novým americkým prezidentem, představuje ten nejhorší možný scénář povolebního vývoje v USA, a to jak z hlediska ekonomického, tak sociálního. Finanční trhy, ani investoři nejistotu rádi nemají, to už mají raději i špatnou jistotu. Nyní neví, jaké investice realizovat, protože výnosnost řady investic nepochybně jménem nového prezidenta – resp. jeho činy – bude ovlivněna.
Těsný výsledek, případné přezkumy a soudní tahanice ovšem jsou nejhorším možným scénářem také z hlediska sociálního. Obě polarizované skupiny americké veřejnosti, jak „Trumpův tábor“, tak „Bidenův tábor“, totiž budou mít pocit, že při těsném výsledku, či dokonce remíze, musí tím spíše bránit, případně podpořit svého favorita, neboť existuje o to větší šance na zvrácení případně nepříznivého zatímního výsledku v jeho prospěch. Tím spíše se tedy budou vydávat do ulic či se jinak bouřit, a to nejen v offline světě, ale i na sociálních sítích, tedy v online světě. Oboje bude jen dále stupňovat již tak vysoce polarizovanou atmosféru v americké společnosti, takže riziko násilných nepokojů v ulicích amerických měst narůstá, stejně jako – byť až v krajním případě – riziko situace, která už by svým rázem alespoň na některých místech USA hraničila s občanskou válkou.
Vleklá patová situace v boji o Bílý dům, tedy vleklé dopočítávání hlasů a případné táhlé soudní spory, tak může Spojené státy dovést do „patu všech patů“, tedy patu jak ekonomického, tak celospolečenského. To dohromady znamená nebývalé ochromení globální ekonomické a vojenské velmoci, jež může mít neblahé důsledky pro celý svět, již tak decimovaný koronavirem, zejména ovšem pro spojence USA, včetně České republiky.
Dolar bude v případě takové enormní nejistoty zpevňovat, ač by za jiných okolností oslaboval. To proto, že představuje bezpečné útočiště právě pro časy vyhrocené nejistoty. Investoři se k dolaru uchylují jako k určité pojistce, když jim ostatní investice připadají rizikové. Případná vleklá nejistota tedy současně povede k poklesu akciových trhů v USA i ve světě, ale také třeba k oslabení koruny, která patří mezi méně bezpečná aktiva. Několikatýdenní „pat všech patů“ v USA a s ním spjatá nejistota tak například mohou Čechům prodražit Vánoce, neboť budou muset v zahraničních e-shopech nakupovat dárky pod stromeček při méně výhodném kurzu koruny, než jaký by panoval, byl-li by nový vládce Bílého domu rychle známý.
I pro EU a Česko je tedy současná nejistota nejhorší možnou variantou povolebního vývoje. Evropě jako celku by ovšem z ekonomického hlediska nepatrně více svědčilo Bidenovo vítězství, neboť by utlumil konfrontační styl svého předchůdce, jenž si libuje v zavádění a zejména v hrozbě dodatečnými cly uvalovanými na dovoz z EU do USA. Bidenův méně konfrontační styl vůči EU by zvláště přivítaly právě země jako ČR, které jsou na vývozu ekonomicky silně závislé. Nejde jen o vývoz do USA, ale o celkovou situaci a atmosféru v mezinárodním obchodě, kterou může Bidenovo vítězství rapidně zlepšit a dát zapomenout na řadu varovných rysů Trumpova ochranářství.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
