Hospodaření českého státního rozpočtu vykázalo ke konci letošního října schodek čítající 274 miliard korun. Jedná se o nejvyšší schodek státního rozpočtu v novodobé historii České republiky, počínající rokem 1993. Dosavadní nejvyšší schodek, ten z prosince roku 2009, z doby světové finanční krize, převyšuje ten současný, říjnový už o více než 80 miliard korun. Stále jsou přitom před námi ještě takřka dva měsíce roku, přičemž tempo prohlubování deficitu je tradičně koncem roku obzvláště rychlé.
Nejinak tomu bude i letos, přičemž tempo prohlubování deficitu ještě urychlí probíhající druhá vlna koronavirové pandemie a nutnost zohlednit a hradit dodatečná protipandemická opatření, jako jsou zejména dodatečné daňové úlevy či prodloužení programu Antivirus.
Tyto a další podpůrné kroky způsobí do konce roku navýšení deficitu státního rozpočtu z úrovně deficitu zhruba 350 miliard, což by bylo finální letošní plnění nebýt závažného průběhu druhé vlny, na zhruba 400 miliard korun.
Měsíční tempo prohlubování deficitu je ve druhé polovině letošního roku přibližně jen poloviční v porovnání s jarními měsíci, kdy vrcholila první vlna pandemie, což je klíčovým důvodem toho, proč schodek nakonec bude nižší než 500miliardový. Právě schodek 500 miliard si v létě ministerstvo financí nechalo schválit, spíše však jako jakousi maximální úroveň schodku. Té nakonec nebude dosaženo, a to i přes to, že průběh druhé vlny je poměrně závažný.
Důvodem toho, že schodku 500 miliard dosaženo nebude, je slabší než v létě předpokládaná běžná výdajová činnost státu, ale také jeho slabší investice. Investice jsou sice rekordní, ovšem zatím i tak zaostávají za jarním a letním příslibem vlády mohutně se z krize proinvestovat.
Stát ovšem oproti předpokladům z června, kdy ministerstvo financí poprvé zveřejnilo úmysl hospodařit s půlbilionovým deficitem, ušetřil dosud výrazně i na běžných výdajích či na neinvestičních nákupech a také na obsluze dluhu. Státu hraje do karet dramatický pokles úrokových sazeb, včetně těch na tuzemských dluhopisech, k němuž došlo na jaře během kritické fáze koronavirové krize.
Stále nelze vyloučit, že deficit v příštím roce bude vyšší než ten letošní. Stát nyní počítá se schodkem v roce 2021 ve výši 320 miliard korun, avšak tento plán nezahrnuje dopad zrušení superhrubé mzdy, které by státní kasu připravilo o dalších více než 50 miliard korun. Při závažném průběhu pandemie v roce 2021, například z důvodu její možné třetí vlny, nelze vyloučit pro příští rok ani deficit přesahující 400 miliardy korun. To už by byl výsledek, které by takřka jistě vedl alespoň některé ze tří klíčových světových ratingových agentur ke zhoršení hodnocení bonity českého zadlužení, případně alespoň ke zhoršení příslušeného výhledu. To by české vlády navýšilo náklady obsluhy dluhu.
Česko by tak už nyní mělo činit kroky, které mezinárodní investorskou komunitu, v čele s tuzemskými bankami, uklidní. Stát by například nemusel ke konci letošního roku vyplácet prémie k platům státních zaměstnanců.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
