Česká ekonomika v třetím letošním čtvrtletí podala nad očekávání dobrý výkon. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. V porovnání s druhým čtvrtletím si polepšila o 6,2 procenta, zatímco analytici v souhrnu počítali s růstem spíše jen v okruhu úrovně pěti procent. Rovněž meziroční propad ekonomiky byl v měsících červenci až září mělčí, než se čekalo. Výkon ekonomiky totiž ve třetím kvartále klesl meziročně o 5,8 procenta, zatímco analytici předpokládali propad kolem úrovně sedmi procent.

Předběžné údaje jsou ovšem zatíženy značnou mírou nejistoty a mohou se ještě poměrně výrazně měnit, v rozsahu do jednoho procentního bodu oběma směry. I tak je nepochybné, že Česko v první vlně koronavirové pandemie obstálo nejen epidemiologicky, ale také ekonomicky. Během celého třetího čtvrtletí se podařilo udržet velmi nízkou míru nezaměstnanosti, suverénně nejnižší v zemích EU, přičemž nárůst veřejného zadlužení byl v rámci EU podprůměrný. I když tedy byly statisíce pracovních míst spolufinancovány „na dluh“, tento dluh narostl v poměrně přijatelné míře.

K oživení ekonomické aktivity došlo poměrně rychle po uvolnění restriktivních omezení souvisejících s jarní první vlnou pandemie, a to jak v oblasti výroby, tak spotřeby.

Bohužel, druhá vlna pandemie může na Česko dolehnout tíživěji nejen z hlediska epidemiologického, ale také ekonomického. Po vzepětí třetího čtvrtletí tedy bude následovat ekonomický pokles posledních tří měsíců letošního roku. Česká ekonomika tak letos klesne výrazněji, než se – z dnešního pohledu optimisticky – předpokládalo ve třetím čtvrtletí. Pokles nebude činit šest procent, ale minimálně osm procent.

Při zvláště tíživém průběhu druhé vlny pandemie je třeba počítat až s propadem kolem deseti procent. Aby ovšem došlo ke dvoucifernému propadu, muselo by během listopadu či prosince dojít k ochromení také průmyslové výroby, ať už v ČR nebo v zemích našich klíčových obchodních partnerů v čele s Německem. Toto riziko nyní každým dnem stoupá.