Tlaky zmírňující inflaci v české výrobní sféře opětovně sílí. V zemědělské výrobě je po celý letošní rok patrná meziroční deflace. V nadcházejících měsících se přitom pokles agrárních cen ještě prohloubí, a to díky letošní poměrně příznivé úrodě většiny zemědělských plodin, včetně obilovin či brambor.
V září ceny zemědělských výrobců klesaly meziročně o 3,5 procenta. Ceny dolů stahoval zejména propad cen v oblasti živočišné produkce, který byl letošní nejvýraznější, když činil 7,2 procenta. Ceny v oblasti živočišné produkce stahoval dolů zejména propad cen jatečných prasat, který meziročně přesáhl osmnáct procent. Důvodem poklesu cen prasat je to, že se z globálního hlediska podařilo do značné míry stabilizovat šíření nákazy africkým morem prasat. Tato epidemie propukla před více než dvěma lety v Číně a postupně se rozšířila do dalších asijských zemí a do Evropy. V Číně kvůli ní vybíjeli v rozsáhlé míře své chovy, takže ze světa dováželi více vepřového, aby výpadek kompenzovali. Nyní se však Čína obává opětovného zavlečení epidemie, pročež omezuje dovoz vepřového z jiných částí světa, kam se nákaza mezitím rozšířila. Jednou z těchto zemí je i Německo. Dovoz z Německa zakázala nejen Čína, ale také další asijské země, takže na evropském trhu vzniká přebytek vepřového, který tlačí – a ještě bude tlačit – cenu dolů, a to i v ČR, která je s německým trhem poměrně silně provázána. Po období silné sháňky po evropském vepřovém, kterou razantně podněcovala zmíněná čínská poptávka, nyní nastává obrat o 180 stupňů, což zvýrazňuje meziroční propad cen vepřového v ČR.
Pokles cen v oblasti zemědělské produkce, stejně jako mírný zářijový pokles cen v oblasti cen průmyslových výrobců postupně přispěje ke zmírnění obecné spotřebitelské inflace. Ta ze své současné úrovně nad třemi procenty sestoupí v příštím roce až pod hodnotu dvou procent.
Cenové tlaky však zmírní i mimo striktně spotřebitelskou oblast. V září bylo zřetelně patrné zmírnění cenového růstu v oblasti stavebních prací. To souvisí s ochlazením stavební produkce ČR, které způsobuje koronavirová nejistota a omezování investic v oblasti stavebnictví.
K citelnému poklesu tempa inflace dochází po řadě měsíců také v oblasti služeb. Stejně jako ve stavebnictví se i ve službách začala v září výrazněji projevovat koronavirová krize, jež nejen zvyšuje nejistotu a ochromuje investice, ale také způsobuje pokles celkové poptávky, což má zásadní vliv na zvolnění tempa inflace právě ve službách. Na služby pochopitelně zvlášť silně doléhají protipandemická opatření.
V oblasti služeb jsou zvláště zasaženy služby reklamní a v realitním segmentu, kde je zmírnění inflace nejvýraznější, případně už se projevují znatelné deflační tlaky. Naopak poměrně silný tlak na růst cen přetrvává v oblasti služeb typu skladování a logistiky, které registrují nadále silnou – ba sílící poptávku – díky koronavirovému přesunu podstatné části poptávky z off-line světa do on-line světa, například do e-hopů, které hojně skladovacích kapacit využívají.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
