Dosud problémová letadla Boeing 737 MAX, která jsou celosvětově uzemněna od loňského března, už jsou dostatečně bezpečná. To je nový závěr evropské agentury pro bezpečnost v letectví EASA.
„Maxy“ se sice mohou na evropské nebe vrátit ještě před koncem letošního roku, otázkou však je, zda budou mít pro koho létat. Evropa je z globálního hlediska obzvláště citelně zasažena druhou vlny koronovirové pandemie, takže hrozí, že masivní útlum letecké dopravy na starém kontinentu jen tak neskončí.
Na leteckou dopravu v ČR přitom tento útlumu doléhá zvláště neblaze dokonce i na evropské poměry. Česká letiště byla v letošním druhém čtvrtletí zasažena dopady šíření koronavirové nákazy a souvisejících protipandemických opatření vesměs citelně výrazněji než v souhrnu letiště evropská. Vyplývá to z dostupných údajů, které nově zveřejnil Eurostat (zde).
Další ránu tuzemským letištím přitom nyní zasazuje nízkonákladová aerolinka Ryanair. Včera oznámila další poměrně rozsáhlé rušení svých linek. Minimálně do března příštího roku ruší spojení z Ostravy a Brna, v Praze škrty na týdny dopředu šest linek. Například v Ostravě přitom Ryanair létal od roku 2013.
Z tuzemských letišť s pravidelným leteckým provozem pouze Letiště Václava Havla v Praze-Ruzyni vykázalo v období od dubna do června menší než 99procentní meziroční pokles počtu odbavených cestujících, plyne ze zmíněných údajů Eurostatu. Největší tuzemské letiště odbavilo 49 470 pasažérů, zatímco ve stejnou dobu roku 2019 se jednalo o 4 660 018 osob. To představuje pokles o 98,9 procenta. Praha tak odbavila méně cestujících než letiště na kanárském ostrově Lanzarote nebo v severonorském Bodø. Skandinávská letiště obecně patří k těm nejméně zasaženým. Například vedlejší kodaňské letiště Roskilde zaznamenalo jen ani ne jedenáctiprocentní pokles počtu cestujících.
Ostatní česká letiště s pravidelným leteckých provozem – brněnské, ostravské, karlovarské a pardubické – pak vykazují takřka stoprocentní nebo stoprocentní meziroční úbytek cestujících. V Karlových Varech činil pokles 99,8 procenta, v Ostravě a Brně pak shodně 99,9 procenta. V Pardubicích, kde podle Eurostatu neodbavili jediného cestujícího, byl pokles stoprocentní. V Brně odbavili 170 cestujících, v Ostravě 50 a v Karlových Varech 40. Dohromady tak zmíněná tuzemská letiště odbavila ve druhém čtvrtletí 49 730 pasažérů. Loni od dubna do června se přitom jednalo o 4 900 343 cestujících. Takže v souhrnu zaznamenala tuzemská letiště pokles počtu cestujících čítající zhruba 99 procent.
Tuzemská letiště tak vesměs vykázala citelnější propad počtu odbavených cestujících, než kolik odpovídá celoevropskému průměru. V průměru se totiž počet odbavených cestujících na evropských letištích snížil ve druhém čtvrtletí meziročně o 92,7 procenta.
Nelze vyloučit, že koronavirová krize způsobí tak hluboký a vleklý propad letecké dopravy, že některá z tuzemských regionálních letišť budou muset ukončit provoz. Už před úderem koronaviru nebyla jejich situace nijak zářná.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
