Zářijová inflace nečekaně zpomalila. A to ze srpnové meziroční úrovně 3,3 procenta na hodnotu 3,2 procenta. Analytici přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s jejím zrychlením až na 3,5 procenta. Zářijová inflace poměrně výrazně zaostala také za prognózou České národní banky, která pro devátý měsíc v roce počítala s tempem růstu hladiny spotřebitelských cen ve výši dokonce 3,6 procenta. Meziměsíčně došlo k cenovému poklesu, který je navíc nejvýraznější od loňského září, když čítá 0,6 procenta. Výrazněji než letos v září a než v loni v září meziměsíčně ceny klesaly naposledy před 14 lety, v roce 2006.
Meziměsíční pokles cen má na svědomí hlavně konec letošní vrcholné sezóny dovolených, která byla silně poznamenána dopadem šíření koronavirové nákazy na ekonomiku, a zvláště pak na oblast cestovního ruchu. Poptávka po prázdninách poměrně rychle a citelně oslabila, takže prodejci dovolených museli jít s cenami dolů. To se však děje v září poměrně pravidelně. Ostatně předloni, loni i letos v září ceny dovolených s komplexními službami vždy klesaly meziměsíčně o více než pětinu. Letos však je takový pokles překvapivější, neboť koranavirem oslabená poptávka neumožnila přes sezónu prodejcům dovolených „vyšponovat“ ceny tak vysoko jako v uplynulých letech konjunktury.
Meziměsíčně citelně zlevnily i mnohé potraviny. Například brambory v září na 13,44 koruny na kilogram, tedy nejníže od září 2018.
Meziročně pak zpomaluje růst cen masa či ovoce, které však je stále o zhruba pětinu dražší než před rokem. Poměrně citelně meziročně i meziměsíčně zdražovaly pivo i víno. Alkoholické nápoje a tabák meziročně zdražují vlivem letošního navyšování spotřební daně, která se však v případě alkoholu týkala jen lihovin. Zdražení lihovin ovšem otevírá prostor také k růstu cen právě piva a vína, které jsou lihovinám v jistém smyslu „konkurencí“.
Zářijový cenový vývoj je překvapivý i proto, že základna loňského září je poměrně nízká, takže panoval názor, že zčásti bude zářijové zrychlení inflace dáno právě i tímto vlivem. Nestalo se. V ekonomice se totiž konečně začíná výrazněji projevovat koronavirem oslabená poptávka, která v příštím roce stáhne meziroční inflaci pod úroveň cíle ČNB ve výši dvou procent. Pro ČNB tak na horizontu její měnové politiky, tedy během 12 až 18 měsíců, může být problémem spíše příliš pomalá inflace.
Časy citelné inflace pomalu, ale jistě končí. Zatím ale je předčasné spekulovat nad tím, zda ČNB použije k odvrácení až příliš výrazného protiinflačního vývoje některý ze svých nekonvenčních nástrojů typu devizových intervencí za slabší korunu. Debata nad touto problematikou ale zřejmě v nadcházejících měsících postupně zintenzivní. Pro celý letošní rok je třeba počítat s průměrnou meziroční inflací ve výši tří procent.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
