Kdo by to byl řekl, dveře k bohatšímu sexuálnímu životu mužům otevírají feministky. I takový závěr lze vyvodit z loňské studie badatelů Roye Baumeistera a Juana Pabla Mendozy, kteří zkoumali pohlavní strategie různých kultur z celého světa.
Oba autoři prokazují, že v rovnostářských společnostech mají muži i ženy více sexuálních partnerů, se sexem začínají v nižším věku a v mnohem menším procentu případů je pro ně stav manželský nutným předpokladem pro sexuální akt. Důvod je docela prostý. V societách, v nichž převládá nerovný přístup k příležitostem, ať už jde o vzdělání, možnost získat zaměstnání či odpovídající lékařskou péči, budou ženy mnohem spíše využívat vlastní tělo coby prostředek k dosažení svých cílů, a tedy k alespoň částečnému napravení oněch nerovností. V některých zemích tak ženy dodnes směňují svoji sexuální nevinnost za materiální zajištění ze strany muže; ty svobodné a zároveň již deflorované téměř nemají šanci dostat se „pod čepec“, a ztrácejí tak přístup ke zdrojům. Panenství tam nesmírně zlepšuje vyhlídky dívek na poměrně spokojený život, a proto si je budou střežit jako oko v hlavě, aby je mohly darovat jen a pouze svému vyvolenému, svému choti.
Jenže vysoká cena panenství pochopitelně ústí v sexuální zdrženlivost ženy, a tedy v poměrně chudou nabídku sexuálního vyžití pro mužskou část společnosti. Chabá nabídka zvyšuje cenu nabízeného „zboží“, v tomto případě cenu nezávazného sexu – a muži ostrouhají. Přitom by stačilo málo – aby umožnili ženám srovnat životní šance se svými. V zemích, kde takováto emancipace proběhla, často pod tlakem feministických hnutí, a kde obě pohlaví sdílí zhruba stejnou ekonomickou i politickou sílu, ztrácí pro ženy sex svůj životně důležitý, „směnný“ význam. Jinými slovy, sex tam zlevňuje.
V mnohých z takto emancipovaných zemí se situace dokonce zvrtne tak, že je to naopak nabídka (ucházejících) mužů, jež je omezena. Třeba tam, kde se vysokoškolsky vzdělává vyšší procento žen než mužů. Tito studenti mohou za pestrý kolejní život, který pramení z převisu poptávky studentek, poděkovat v prvé řadě feministickým bojovnicím za rovná práva žen.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
