Produkční ceny v ČR v srpnu meziročně klesaly v zemědělství, v průmyslu a v oblasti reklamních služeb. Tlaky na zmírnění inflace ve výrobní sféře jsou tak méně plošné a celkově slabší, než se předpokládalo v době vrcholné koronavirové krize letos na jaře.
Ceny v zemědělství nicméně oproti červenci zmírnily svůj propad, který v srpnu v meziročním vyjádření činil 1,9 procenta. Přitom v červenci to ještě byla 4,1 procenta, a v červnu dokonce 4,4 procenta. Pokles cen byl v srpnu v zemědělské výrobě patrný jak v oblasti už jen v oblasti živočišné produkce, kde se ovšem prohloubil. V oblasti rostlinné výroby došlo poprvé od loňského srpna k růst cen. Meziročně se o více než čtvrtinu procent propadají ceny brambor a zlevňuje také čerstvá zelenina, zato ovšem zdražuje ovoce a olejniny. Zlevňování brambor a zeleniny souvisí s lepšící se úrodou a lepšími klimatickými podmínkami, než jaké panovaly v uplynulých dvou letech. Rok 2018 byl totiž historicky vrcholně nepříznivý například právě v oblasti produkce brambor, které tehdy nepřálo extrémně suché a teplé počasí. Letos by měla být úroda celkově lepší nejen než předloni, ale také v porovnání s loňskem. To povede ke zmírnění cenových tlaků v oblasti rostlinné agrární výroby. Ceny v oblasti živočišné agrární produkce se v srpnu propadly meziročně o poměrně výrazných 5,4 procenta. Klesají zejména ceny jatečných prasat, což souvisí s celosvětovým zmírňováním dopadů epidemie afrického moru prasat, která se předloni začala šířit v Číně, kde pak vedla k rozsáhlému vybíjení chovů.
Ceny v tuzemské průmyslové výrobě se v srpnu meziročně mírně snížily, a to o 0,5 procenta. Deflační tlaky v průmyslové výrobě z doby vrcholící koronavirové krize, z měsíců dubna až června, tak opětovně zesílily, což je známkou zpomalení zotavování tuzemské průmyslové výroby, které je obzvláště před možnou druhou vlnou pandemie nepříznivou zprávou. Ceny v průmyslu nadále tlačí dolů meziročně levnější ropné produkty a pohonné hmoty. Tento tlak ovšem vyvažuje meziročně dražší elektřina.
Nadále poměrně citelně rostou ceny stavebních prací a služeb v oblasti nemovitostí. To vypovídá o tom, že ani realitní trh v ČR zatím v souvislosti s koronavirem neutrpěl žádný fatální zásah. Byť je pravda, že poptávka po realitách je částečně výsledkem zmíněných podpůrných vládních opatření, která na dluh udržují zaměstnanost a celkovou poptávku v ekonomice na vyšší úrovni. Opravdový stav věcí tak budeme znát teprve tehdy, až efekt těchto opatření odezní, což bude zčásti letos na podzim a pak v příštím roce. Jednou z mála základních oblastí služeb, kde ceny klesají, je reklama a marketingové služby. Firmy a podniky v době koronavirové krize z úsporných důvodů často udržují zaměstnanost, a to i díky vládní pomoci, zatímco škrtají jinde, právě zejména v oblasti výdajů za reklamu a marketing.
Celkově vývoj cen v oblasti výroby nevypovídá o silných deflačních tlacích, mnohde ceny naopak nadále rostou. Přesto lze očekávat, že spotřebitelská inflace, do níž se výrobní ceny v důsledku zčásti propisují, postupně zmírní v příštích měsících, až bude odeznívat efekt podpůrných opatření vlády a až se také projeví efekt vyšší základny meziročního srovnání. Srpnové ceny v tuzemské výrobě podporují postoj České národní banky, která zatím ve svém základním scénáři nepočítá s dalším snižováním základní úrokové sazby.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
