Cena elektřiny se na pražské burze letos citelně propadla. Jen otázkou času je, kdy se tento propad projeví v konečné ceně elektřiny pro domácnosti. Zatím platí, že domácnosti by měly odolat různým nabídkám k fixaci ceny elektřiny, neboť by si ji mohly i pro několik příštích let zafixovat až zbytečně vysoko.
Loni touto dobou dosahovala cena elektřiny na pražské burze i více než 55 eur za megawatthodinu, dnes megawatthodina vyjde na necelých 44 eur. Ačkoli je tedy burzovní cena elektřiny meziročně zhruba o 25 procent nižší, elektřina pro domácnosti podle nejnovějších údajů ČSÚ meziročně zdražuje o zhruba osm procent. Je tedy zřejmé, že dříve či později se pokles burzovních cen elektřiny projeví také ve vývoji ceny elektřiny určené domácnostem.
Tento moment se plošněji dostaví zřejmě počínaje začátkem příštího roku. Přitom platí, že čím závažnější bude průběh druhé vlny pandemie koronaviru, u nás i ve světě, tím výrazněji nakonec cena elektřiny pro domácnosti klesne. Lidé, kteří budou s fixací příliš pospíchat, tak mohou splakat nad výdělkem.
V tuto chvíli stále existuje značná pravděpodobnost dalšího poklesu cen burzovní elektřiny. Horší vyhlídky globální i tuzemské ekonomiky, zapříčiněné druhou vlnou pandemie, totiž mohou snížit vyhlíženou poptávku po elektřině a tím vyvolat další citelný tlak na její zlevnění. V cenách pro konečné spotřebitelé typu domácností by se ale toto zlevnění projevilo až v příštím roce, nebo dokonce až v roce 2022. Teprve pak lze čekat „odraz ode dna“ a postupný nárůst cen elektřiny.
Sečteno, podtrženo, v tuto chvíli se fixace cen elektřiny nevyplatí. To už větší smysl může dávat produkt, který navazuje cenu elektřiny pro domácnosti na pohyb burzovních cen. Teprve, až bude druhá, případně třetí vlna pandemie koronaviru viditelně odeznívat a žádná další vlna nebude na horizontu, vyplatí se začít vážně uvažovat o fixaci ceny elektřiny. Tedy nejdříve v příštím roce.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
