Spotřebitelská inflace v souladu s očekáváním v srpnu zpomalila na 3,3 procenta v meziročním vyjádření. Při jen mírném snížení cen potravin a nealkoholických nápojů zatím dynamiku růstu cen pomáhá na poměrně vysoké úrovni – přesahující toleranční pásmo České národní banky – udržovat spotřebitelský apetýt Čechů. Ten byl patrný i v prázdninových měsících.
Z potravin v srpnu v porovnání s červencem výrazněji klesla například cena brambor, v jejichž případě se postupně projevuje zlepšení úrody zejména v porovnáním s kritickým rokem 2018. Meziročně pak dochází ke zpomalování zdražování vepřového. Odeznívá totiž efekt šíření nákazy afrického moru prasat. Tato epidemie propukla před více než dvěma lety v Číně. Nadále ovšem meziročně citelně zdražují lihoviny, kvůli letošnímu zvýšení spotřební daně, ale roste také cena piva. Kvůli vyšší spotřební daní citelně meziročně zdražuje také tabák. Alkohol a tabák jsou tak dohromady o zhruba deset procent dražší než před rokem. Dražší je meziročně také ovoce a cukr. Může za to letošní pandemie koronaviru, která zhoršila možnosti sklizně a exportu ze zemí typu Itálie či Španělska. Cenu cukru zvedá loňská nepříliš příznivá úroda cukrové řepy v ČR.
„Evrgreenem“ poslední doby je znatelný meziroční růst cen bydlení, zejména pak elektřiny, byť její zdražování v posledních měsících v meziročním pohledu zmírňuje. Koronavirus vede – a ještě povede – ke zmírnění cenových tlaků v oblasti energií, jako je zemní plyn či právě elektřina, a to jak pro domácnosti, tak i firmy.
Jádrová inflace, jež nezahrnuje kolísavé ceny potravin či energií, dosáhla v červenci meziroční úrovně 3,7 procenta. Byla tak nejvyšší minimálně od roku 2007. Vykazuje setrvačnost, přičemž v srpnu se ještě její oslabení příliš neprojevilo. Zpomalení jádrové inflace přijde tehdy, až výrazněji odezní efekt vládních podpůrných opatření na podporu tuzemské ekonomiky, zaměstnanosti, a tedy i koupěschopné poptávky. Tak se výrazněji stane až v posledním letošním čtvrtletí, kdy lze i kvůli efektu vyšší meziroční srovnávací základny očekávat citelnější zpomalení tempa inflace.
Za celý letošní rok je třeba počítat s inflací ve výši 3,1 procenta. Letos však již takto navýšená inflace nepodnítí Českou národní banku ke zvýšení základních úrokové sazby, neboť vývoj ve světě je stále až příliš nejistý a nevyzpytatelný, stejně jako skutečný dopad probíhající koronavirové krize na českou ekonomiku.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
