Češi v letošním prvním pololetí měli historicky rekordní zájem o stavební spoření. Podle nových údajů ministerstva financí bylo za prvních šest měsíců roku v ČR uzavřeno 237 579 nových smluv o stavebním spoření. Přitom celková hodnota cílové částky těchto smluv činí 103,5 miliardy korun. Tak vysoká tato částka v prvním pololetí v historii ČR nikdy nebyla. Dosud bylo rekordní první pololetí roku 2008. Tehdy daná částka činila 98 miliard korun (viz graf níže). V té době vrcholil nemovitostní boom a éra prosperity před úderem světové finanční krize v roce 2009.
Částka 103,5 miliardy představuje meziročně o 18,2 procenta vyšší údaj. Cílová částka je suma peněz, kterou bude mít účastník stavebního spoření po splnění podmínek tohoto spoření k dispozici k řešení svých bytových potřeb. Rovná se součtu vkladů účastníka, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, přičemž se odečítá daň z příjmu z těch úroků. Cílová částka tedy vyjadřuje celkovou budoucí potřebu peněz pro realizaci bytových potřeb účastníka stavebního spoření.
Růst celkové cílové částky nového stavebního spoření znamená jednak to, že lidé jsou ochotni více spořit, ale také to, že si v budoucnu plánují vzít úvěr na bydlení ve vyšším objemu, než tomu bylo v minulých let. Rostoucí výše plánovaných úvěrů souvisí s předpokladem zdražování bytů v příštích letech. Jinými slovy, Češi si více spoří a očekávají také, že si budou brát vyšší úvěr – obojí kvůli předpokládanému dalšímu růstu cen nemovitostí v příštích letech.
Za růst obliby stavebního spoření může z podstatné části ale i koronavirus. Češi se kvůli jeho dopadům zároveň obávají své finanční budoucnosti, což je motivuje k dodatečnému spoření, včetně toho právě prostřednictvím stavební spořitelny. Pokles úrokových sazeb, který kvůli koronaviru v ekonomice nastal, navíc stavební spoření relativně zatraktivňuje vůči jiným srovnatelným finančním produktům. A to i proto, že stát stavební spoření finančně podporuje.
Ministerstvo financí letos již stavebním spořitelnám poskytlo roční zálohu na státní podporu stavebního spoření jednotlivých klientů v celkové výši 4,1 miliardy korun. To je nejvyšší objem podpory od roku 2016. I z toho je patrné, že stavební spoření se „vrací do módy“. U šestiletého stavebního spoření jeho účastník může od státu získat až 12 tisíc korun.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
