Pohonné hmoty v ČR v uplynulém týdnu pokračovaly ve svém zlevňování. Navázaly tak na pokles cen z předchozích dvou týdnů, který ukončil takřka tříměsíční etapu zdražování. Zlevňování je však nadále jen poměrně mírné. Ceny se tak výrazněji nemění už poslední zhruba půldruhý měsíc. Od poloviny července se cena jak benzínu, tak nafty pohybuje ve stabilizovaném pásmu s rozpětím necelých třiceti haléřů. Průměrná cena benzínu Natural 95 v uplynulých sedmi dnech zmírnila svůj pokles na dva haléře na litr a činí nyní 27,94 koruny za litr. Nafta rovněž ve svém zlevňování ubrala a je nyní levnější o pět haléřů v porovnání se situací před týdnem. Litr stojí 27,39 koruny.
Zlevňování pohonných hmot je však jen přechodného rázu. Cena ropy na světových trzích totiž v srpnu dále roste. Od začátku srpna je barel ropy Brent dražší o další zhruba 5,2 procenta. V uplynulých dnech cena barelu Brentu poprvé od začátku letošního března překonala úroveň 46 dolarů. Brent je tak nejdražší za poslední takřka půlrok.
Bezprostředně vyvolávají tlak na růst cen ropy obavy z dopadu řádění masivního hurikánu Laura, jenž právě nyní bičuje americké pobřeží Mexického zálivu, tedy srdce ropného průmyslu USA. Živel způsobuje odstávku produkčních kapacit na tamních vrtech a rafinačních zařízeních. Obchodníci s ropou se obávají delšího výpadku v produkci. I pokud však hurikán způsobí závažnější výpadek, nelze předpokládat dramatický nárůst cen ropy, neboť zásoby zůstávají na poměrně vysoké úrovni kvůli ochromení poptávky v důsledku koronavirové krize.
V úterý producenti v Mexickém zálivu odstavili výrobu v rozsahu 1,56 milionu barelů denně, což představuje 84 procent celkové ropné produkce v Mexickém zálivu. Došlo k evakuaci 310 ropných plošin. K odstávce došlo také na devíti rafinériích, které běžně denně z 2,9 milionu barelů ropy produkují odpovídající objem benzínu a nafty. To představuje 15 procent americké rafinační kapacity. V Mexickém zálivu se nachází 45 procent americké rafinační kapacity.
Pokles cen pohonných hmot v ČR se zastaví i proto, že koruna během srpna přestala vůči dolaru posilovat. Nyní je vůči americké měně o bezmála dvacetník slabší než na začátku srpna. Kurs odpovídá 22,27 koruny za dolar. Během srpna se však kurs dostal i pod 21,90 a česká měna tak byla vůči té americké nejsilnější za poslední takřka dva roky. Poměrně silná koruna tak tlumila efekt rostoucí dolarové ceny ropy na světových trzích do té míry, že výsledkem byl nakonec právě mírný pokles cen pohonných hmot u českých čerpacích stanic. Tento efekt se však postupně vyčerpává. Cena benzínu i nafty v ČR se vyvíjí se zhruba dvoutýdenním zpožděním za vývojem cen ropy na světovém trhu.
Zlevnění pohonných hmot z předchozích týdnů je ovšem tedy jen přechodné. Potenciál koruny k dalšímu posilování je omezený, přičemž ropa se na svých relativně vysokých cenových úrovních, blízko takřka šestiměsíčního maxima, udrží. V dalším týdnu budou ceny pohonných hmot v ČR stagnovat.
Podle mezinárodního srovnání je benzín aktuálně levnější než v Česku tradičně v Polsku, ale také ve Slovinsku, Bulharsku či Rumunsku. V Maďarsku a Rakousku je srovnatelně drahý. Na Slovensku, v Chorvatsku a také tradičně v Německu či v Itálii je dražší. Nafta je levnější než v ČR v zemích, jako je opět Polsko, Bulharsko či Rumunsko, ale také ve Slovinsku. V Rakousku a na Slovensku je její cena srovnatelná. V Maďarsku, Německu, Chorvatsku či Itálii je cena nafty vyšší než v ČR.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
