Už jen den zbývá lidem v Česku na podání daňového přiznání k dani z příjmu, a to jak fyzických, tak právnických osob. Dvakrát prodloužený termín finálně vyprší v úterý 18. srpna. Pokud se přiznání v tomto termínu nepodá a pokud navíc nebude v daném termínu na účtu příslušného finančního úřadu již uhrazená daň, okamžitě naběhne tučná pokuta.
Pokuta ovšem asi čeká i ty, kteří se domnívají, že přehled zdravotní pojišťovně mohou podat, jak je běžné, v měsíční lhůtě po odevzdání daňového přiznání. Termín totiž absurdně vypršel už 3. srpna. Přitom přehled České správě sociálního pojištění je možné bez pokuty podat, jak je běžné, tedy měsíc po odevzdání daňového přiznání, tedy nejpozději 18. září.
Ale nejprve zpět k samotnému daňovému přiznání. Kdo jej odevzdá později než toto úterý, toho nemine pokuta, která se bude vypočítávat za celé období od 1. dubna. To byl původně řádný termín. Ministerstvo financí však umožnilo jeho posunutí, aby lidem a firmám ulevilo od dopadů koronavirové krize. Až právě do 18. srpna se tak prodloužilo období, po něž se odpouštějí sankce za pozdní dodání, tj. za dodání po 1. dubnu, a také úroky z prodlení.
Období od 1. dubna do 18. srpna má 140 dní. Sankce za každý jeden den činí 0,05 procenta stanovené daně, nejvýše však 5 procent.
Takže například OSVČ, která má na dani zaplatit 100 000 Kč, zaplatí navíc ještě sankci 5000 Kč, pokud přiznání podá příští středu (19. srpna), namísto příštího úterý. Sankci však uhradí i tehdy, pokud přiznání sice do 18. srpna podá, ale stanovená daň nebude do toho dne na účtu příslušného finančního úřadu. Pokud se na něm peníze objeví až ve středu, příslušná OSVČ také již musí počítat s mastnou sankcí.
Pro opozdilce může být vítaným řešením zaplatit daň hotově přímo na pokladně úřadu, neboť pak budou připsány okamžitě, a nebude hrozit, že sankci budou čelit v důsledku bankovního převodu a připsání na účet finančního úřadu třeba o den později.
Vedle sankcí ovšem budou při nezaplacení daně do 18. srpna nabíhat za celé období od 1. dubna ještě úroky z prodlení. Ty v ročním vyjádření činí 14,25 procenta ze stanovené daně.
Pokud má tedy naše OSVČ zaplatit na dani oněch 100 000 Kč, musí počítat už při jednodenním zpoždění se zaplacením daně nejen s uvedenou sankcí 5000 korun, ale také právě s úrokem z prodlení. Ten za rok tedy činí 14 250 Kč, denně tedy zhruba 39 korun, takže za 140 dní se při úhradě daně 19. srpna vyšplhá na zhruba 5466 korun.
Daná OSVČ tedy celkem na pokutě v podobě sankce a úroku z prodlení zaplatí 5000 + 5466 = 10 466 Kč, tedy více než desetinu celé stanovené daně!
V případě podání přehledu sociálního pojištění na živnostníky a další podnikatele (OSVČ) žádné nepříjemné překvapení nečeká. Česká správa sociálního zabezpečení totiž flexibilně prodloužila termín pro odevzdání přehledu o standardní měsíc od odevzdání daňového přehledu. V reakci na krok ministerstva financí posunula nejzazší termín pro podání bez pokuty z původního termínu začátku května na 18. září.
Ministerstvo zdravotnictví však poněkud absurdně nestačilo zareagovat jako Česká správa sociálního zabezpečení. Zareagovalo pouze na první prodloužení termínu pro podání daňového přiznání. Ministerstvo financí totiž nejprve rozhodlo, že termín kvůli koronaviru prodlouží jen do 1. července. Takže ministerstvo zdravotnictví zareagovalo přeložením termínu pro podání přehledu zdravotní pojišťovně ze začátku května právě na 3. srpna. Jenže na druhé prodloužení termínu ze strany ministerstva financí už nezareagovalo. Vznikla tak paradoxní situace, kdy termín pro podání přehledu zdravotní pojišťovně bez pokuty vypršel dříve než termín pro podání bez pokuty daňového přiznání.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se snažil situaci „pět minut pod dvanácté“ zachránit. Pochlubil se, že s řediteli zdravotních pojišťoven se dohodl, že nebudou uplatňovat pokutu za pozdní dodání přehledu, tedy za jeho podání po 3. srpnu. Jenže nemyslel už na akt samotného uhrazení zdravotního pojistného. Nedoplatek zdravotního pojištění tak měli podnikatelé uhradit nejpozději do osmi dnů po 3. srpnu (totiž do osmi dnů od podání přehledu zdravotní pojišťovně).
Zdravotní pojišťovna tak již může komukoli, kdo podává přehled a hradí svůj nedoplatek na zdravotním pojištění, vyměřit pokutu. Nikoli tedy za pozdní podání přehledu, ale za pozdní uhrazení pojistného. Pokuta v případě pozdního uhrazení zdravotního pojistného činí 0,05 procenta dlužné částky za každý kalendářní den.
Platí tedy, že s podáním přehledu zdravotního pojištění – a uhrazením příslušného pojistného – je radno si co nejvíce pospíšit, i když ani tak není zaručeno, že se plátce vyhne pokutě. Každý den se nyní již počítá!
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
