Pohonné hmoty v ČR v uplynulém týdnu poprvé od začátku května zlevňovaly, byť mírně. Po dvou týdnech cenové stagnace zlevnily jak benzín, tak nafta. Průměrná cena benzínu Natural 95 klesla o devět haléřů na litr a činí nyní 28,01 koruny za litr. Litr nafty je nyní levnější o tři haléře v porovnání se situací před týdnem. Stojí 27,55 koruny.
Změna trendu ve vývoji cen pohonných hmot, která nastává po zhruba třech měsících, je však jen dočasného rázu. Cena ropy na světových trzích totiž v srpnu dále roste. Od začátku měsíce je barel ropy Brent dražší o další více než čtyři procenta.
Současně v srpnu ustalo výrazné červencové posilování české měny vůči té americké, v níž se ropa obchoduje. V červenci koruna zpevnila z 23,7 na takřka 22 koruny za dolar, tedy o bezmála osm procent. Toto zpevnění se odrazilo ve zmíněném poklesu cen pohonných hmot v minulém týdnu, neboť cena benzínu i nafty v ČR se vyvíjí se zhruba dvoutýdenním zpožděním za vývojem cen ropy na světovém trhu.
Vzhledem k tomu, že posilování koruny počátkem srpna ustalo a ropa dále zdražuje, je zlevnění pohonných hmot z předchozích sedmi dní nutné považovat opravdu jen za přechodné. V dalším týdnu budou ceny stagnovat a pak se vydají opět vzhůru.
Cena ropy v srpnu roste k pětiměsíčním maximům. Růst povzbuzují zprávy – jak z minulého, tak z tohoto týdne – o výraznějším než očekávaném poklesu zásob v USA. Výraznější pokles zásob signalizuje silnější než předpokládanou poptávku, a tedy i vyšší než očekávanou odolnost nejsilnější světové ekonomicky vůči dopadům šíření koronavirové nákazy. Jistou vzpruhu dodala cenám ropy také zpráva z tohoto týdne o tom, že ruští experti vyvinuli první vakcínu na světě, jež je účinná proti onemocnění COVID-19. Výraznější reakci ropného trhu – tedy výraznější zdražení ropy – však tlumí to, že řada západních vědců zůstává k takové zprávě skeptická.
Na začátku srpna byl podle mezinárodního srovnání benzín levnější než v Česku tradičně v Polsku, ale také ve Slovinsku, Bulharsku či Rumunsku. V Maďarsku a Rakousku byl srovnatelně drahý. Na Slovensku, v Chorvatsku a také tradičně v Německu či v Itálii byl dražší. Nafta byla levnější než v ČR v zemích, jako je opět Polsko, Bulharsko či Rumunsko, ale také ve Slovinsku. V Rakousku a na Slovensku byla její cena srovnatelná. V Maďarsku, Německu, Chorvatsku či Itálii byla cena nafty vyšší.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
