Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 50,1 miliardy korun více, než do něj odvedla. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice ČR činila 24,4 miliardy korun.
Klíčovým důvodem citelného, více než stoprocentního nárůstu takzvané čisté pozice je zlepšení čerpání peněz z fondů EU. Pokud by ve druhém pololetí ČR dosáhla stejné čisté pozice jako v prvním letošním pololetí, bude z hlediska právě roční čisté pozice rok 2020 druhým nejsilnějším rokem za celou historii českého členství v EU. A to po roce 2015, kdy kvůli ukončování čerpání, vázajícího se ještě na předchozí programové období fondů EU let 2007 až 2013, probíhalo překotné dočerpávání evropských peněz, takříkajíc „aby se stihly dočerpat“.
Česko od druhé poloviny loňska znatelně zlepšuje stav svého čerpání prostředků z fondů EU. Aktuálně má proplaceno už 50 procent dotací určených na programové období let 2014 až 2020. Jedná se o zhruba 271 miliard korun. Česká republika tak má proplacen v rámci EU nadprůměrný objem prostředků. V průměru státy EU nyní mají proplaceno 47 procent přiděleného objemu. Zlepšení čerpání je ovšem výrazný posun, neboť po většinu celé běžícího programového období, tedy toho na léta 2014 až 2020, v proplácení peněz z evropských fondů ČR za průměrem EU zaostávala. Nyní má proplacen vyšší podíl prostředků než třeba Dánsko, Německo, Nizozemsko, Španělsko či Belgie.
Hůře než Česko je na tom s proplácením prostředků z EU fondů hned čtrnáct států EU, zatímco letos začátkem roku to bylo jedenáct států, loni koncem října pouze osm států a koncem loňského srpna jen šest států. Česko tedy v uplynulém bezmála roce výrazně poskočilo v pomyslném žebříčku států EU dle rychlosti čerpání. Za zhruba jedenáct měsíců si tedy v mezinárodním srovnání polepšilo o osm příček. „Přeskočilo“ totiž takřka třetinu zemí EU, což je příznivý vývoj.
Finsko, které žebříčku vévodí, už má ovšem proplaceno 73 procent přidělených dotací. Je ale pravda, že třeba zrovna Finsko má celkově přidělen mnohem menší objem dotací než ČR, v běžícím programovém období je tento objem zhruba jen čtvrtinový. A protože je snazší rozdělit méně peněz než více, je Finsko v určité výhodě, což částečně vysvětluje jeho rychlejší čerpání.
Větší objem než ČR však už mají proplacený i některé země, jimž byl přidělen vyšší objem dotací, ať už jde o Polsko, Francii či Portugalsko.
Současné programové období bude „dobíhat“ ještě v letech následujících, kdy se tudíž i v ČR bude zřejmě opět dočerpávat překotněji, než by bylo nutné při optimálním rozložení čerpání do celého úseku programového období.
Překotnější dočerpávání tak hrozí jako po skončení minulého programového období v roce 2013, kdy poznamenalo právě zejména zmíněný rok 2015.
Překotné čerpání je leckdy „čerpáním pro čerpání“. Financovány jsou tedy projekty, které by třeba ani financovány být nemusely nebo neměly, jen proto aby se prostředky dočerpaly.
Je tristní, že ČR dosud nedokázala větší objem prostředků uspokojivě a strategičtěji použít na rozsáhlé, dlouhodobé projekty typu vybudování kvalitní dálniční a železniční infrastrukturní sítě.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
