Cena zlata uzavřela své včerejší, páteční obchodování na úrovni 1902,02 dolaru za troyskou unci (viz graf níže pod textem a podpisem). Takto vysoko drahý kov nikdy v historii obchodování neuzavíral.
V celých dějinách dosáhlo před včerejším obchodováním zlato ceny alespoň 1900 dolarů za unci pouze ve třech dnech. A to 23. srpna 2011 a 5. a 6. září 2011 téhož roku. Dny 23. srpna a 6. září 2011 jsou jediné dva dny historie, kdy zlato během obchodního dne převýšilo svoji cenou včerejší maximum obchodního dne, činící 1906,58 dolaru za unci.
V posledních dnech cena kovu citelně narůstá a pokud se nic zásadního nezmění, je prolomení absolutního cenového rekordu už jen otázkou času, konkrétně otázkou nejbližších obchodních dnů. Se zlatem se oět začne obchodovat v pondělí, tedy v neděli pozdě večer středoevropského času. Je možné, že záhy po tomto začátku obchodování, tedy ještě v neděli středoevrospského času, zlato pokoří svůj asbsolutní rekord.
Absolutního rekordu dosáhla cena zlata během obchodování dne 6. září 2011, kdy se zlato prodávalo až za 1921,17 dolaru za troyskou unci.
Důvodem citelného nárůstu ceny zlata je fakt, že mu zvláště poslední dobou prakticky vše „hraje do karet“. Expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank v čele s tou americkou sráží úrokové sazby až do záporu. Například reálný výnos amerického pětiletého dluhopisu, tedy výnos zohledňující inflaci, se nyní pohybuje kolem úrovně -1,16 procenta, což je nejnižší úroveň za uplynulých sedm let.
S poklesem reálných úrokových sazeb řady investičních nástrojů k nule, či dokonce do záporu se stírá klíčová nevýhoda zlata, kterou je právě to, že žádný úrok nenese. Zvýrazňují se tím pádem staletími prověřené výhody zlata, kterou je zejména to, že představuje pojistku pro časy zvýšené nejistoty. Nejistota nyní globálně narůstá zejména kvůli stoupajícímu riziku druhé vlny pandemie koronaviru a kvůli rostoucímu geopolitickému napětí, zejména pokračujícímu zhoršování vztahů dvou největších světových ekonomik, USA a Číny.
Poptávku po zlatě pohání také slábnoucí dolar. Znehodnocení americké měny plyne kromě zmíněné vysoce expanzivní měnové politiky americké centrální banky také z expanzivní rozpočtové politiky vlády Spojených států, jejímž důsledkem je enormně se zvyšující zadlužení USA.
Investoři masivně investují do zlata nejen v jeho fyzické podobě, ale také prostřednictvím fondů. Veřejně obchodované fondy, které se specializují na investice právě do zlata, v souvislosti s rostoucí poptávkou investorů letos navýšily objem zlata v držení o 28 procent na 105 milionů troyských uncí. To zhruba odpovídá 3266 tunám zlata. Pro srovnání, například Česká národní banka nyní drží devět tun zlata, což jsou tedy veškeré české státní rezervy tohoto kovu.
Z podobných důvodů jako zlato letos citelně zdražuje také stříbro. V posledních dnech je jeho letošní zhodnocení dokonce ještě citelnější, než je tomu v případě zlata.
V české měně se zlato na svůj absolutní cenový rekord již letos vyšplhalo. Dne 18. května 2020 cena jedné jeho unce činila i 45 143,08 koruny, tedy nejvíce v historii. Od té doby je však tempo posilování koruny vůči dolaru relativně citelnější než růst dolarové ceny zlata, takže ve výsledku v době citelného růstu dolarové ceny kovu, a to až do blízkosti historického maxima, jeho korunová cena zůstává pod svým dějinným maximem.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
