Cena termínových kontraktů na zlato se během dnešního obchodování přiblížila k úrovni 1800 dolarů za troyskou unci, tedy k úrovni, kterou naposledy vykazovaly koncem roku 2011. Letošní druhé čtvrtletí, končící zítra, bude z hlediska zhodnocení zlata podle všeho nejúspěšnějším čtvrtletím od roku 2016.
Od začátku letošního roku zlato zdražilo v dolarech o zhruba 16,7 procenta. Vývoj jeho ceny je tak v kontrastu s cenou dalších drahých kovů. Stříbro je od začátku roku v dolarech zhruba na nule, palladium o tři procenta níže. Platina ztrácí dokonce šestnáct procent. V korunách kvůli letošnímu oslabení české měny zhodnocuje zlato od začátku roku o více než 22 procent, stříbro o necelých pět a palladium o půldruhého procenta. Platina se propadá v korunách o zhruba dvanáct procent.
Cenu zlata pohání vzhůru strach burz z celosvětového šíření druhé vlny pandemie koronaviru. Počet nakažených o víkendu celosvětově překonal úroveň 10 milionů osob. Nákaza se opět rychleji šíří například v amerických státech Texas, Arizona či Florida.
Zlatu konečně prospívá i prostředí historicky velmi nízkých úrokových sazeb a extrémně expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank v čele s tou americkou, která nově nakupuje za vytvářené dolary dokonce už i jednotlivé dluhopisy amerických podniků a firem, jako je Walmart, AT&T nebo United Health. Americká banka Goldman Sachs prognózuje, že zlato se v horizontu roku dostane nad cenovou úroveň 2000 dolarů za unci. I to pochopitelně poptávku po drahém kovu podporuje.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
