Kdo čeká, že koronakrize zásadně změní dosavadní trend ve vývoji cen realit, bude zklamaný. Naopak, dosavadní trendy se ještě zvýrazní. Hypotéky tu budou brzy rekordně levné a nemovitosti zase rekordně drahé. Centrální banky totiž takovému vývoji v uplynulých týdnech už připravily půdu a nyní ji budou kultivovat. Budou tak činit ještě dlouho po odeznění koronavirové nákazy.
Období let 2008 až 2019 bylo jen jakýmsi zahřívacím kolem a v nadcházejícím desetiletí budou centrální banky v čele s tou americkou nové miliardy pumpovat do ekonomického systému v daleko vyšším tempu. Poté co Fed rozjel objemově neomezené kvantitativní uvolňování a rozhodl se případně odkupovat už i prašivé podnikové dluhopisy, je zřejmě jen otázkou času, kdy za nově vytvářené dolary bude nakupovat i akcie.
V Evropě zase bude jedinou možností, jak zabránit bankrotu Itálie a rozpadu eurozóny, spuštění něčeho na způsob shazování peněz z vrtulníku. Jinými slovy dluh bude záplatován tiskem stamiliard eur. Centrální bankéři budou manipulovat veřejnost tvrzeními, že o žádné tištění nejde a že jejich expanze není inflační. Ve skutečnosti čekejme dramatický růst cen aktiv typu akcií v USA nebo nemovitostí v celém ekonomicky vyspělém světě. To bude ta inflace.
Do konce roku 2021 spadnou sazby hypoték v Česku na rekordní minimum, což bude jeden z vítaných důsledků znehodnocování peněz v podání centrálních bank. Ovšem vítaný jen někým. Stále víc lidí si nebude moci vlastní nemovitost vůbec dovolit. Až bude těchto lidí dostatečné množství, uchýlí se politici k navýšení zdanění a regulování nemovitostí, že to bude hraničit se znárodněním. Čekejme to kolem roku 2030.
Veřejnost budou manipulovat tvrzením o solidaritě a nutnosti přivřít nebezpečně se rozevírající nůžky bohatství. Stát – respektive jeho centrální banka – tedy nejprve připravuje občany o úspory znehodnocováním peněz, brzy začne připravovat o úspory i ty, co důsledkům znehodnocování zatím unikají investováním do nemovitosti. Trh je spontánní a bude na toto ohrožení reagovat. Čekejme obrovský růst cen aktiv typu bitcoinu.
Po roce 2030 mohou být kryptoměny tím, čím jsou dnes nemovitosti. Proto že zůstávají mimo dosah státu. To nejsou ani běžné úspory v národní měně, ani nemovitosti, o nichž má stát přehled díky katastru. Nemovitosti nelze přelít do daňového ráje tak jako korporace přelévají své zisky, ani je nelze před státem ukrýt. Kryptoměny naopak ukrýt lze velmi dobře a snadný je také jejich přenos vlastně na jakékoli místo planety.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
